41. výzva – materiálové a energetické využití odpadů: Přesně 900 přijatých projektů s celkovými náklady přes 5 miliard korun a požadavkem dotace necelé 3 miliardy korun – to je výsledek ukončené výzvy zaměřené na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů. Své žádosti mohli zájemci o dotace podávat na výstavbu či modernizaci sběrných dvorů, třídicích linek, zařízení pro materiálové využití odpadů, zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady, včetně zdravotnických odpadů, nebo na výstavbu a modernizaci bioplynových stanic.  U některých projektů této výzvy, u kterých činí výše dotace 25 nebo 30 % způsobilých výdajů, mohou žadatelé kromě dotace navíc získat i zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR s nízkou úrokovou sazbou již od 0,45 %. Na tyto půjčky Fond vyčlenil 250 milionů korun a zájemci díky nim mohou pokrýt až 100 % celkových způsobilých výdajů na jimi realizovaný projekt. Žádat o ně mohou až do konce roku 2018, nejpozději však před schválením podkladů pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace z Operačního programu Životní prostředí. Získání půjčky je podmíněno schválením dotace z OPŽP. Město Česká Třebová žádost o dotaci  v rámci této výzvy nepodává, čeká na vyhlášení výzvy, která umožní dotování kompostáren. Projekt  na stavbu kompostárny Česká Třebová připravuje. Tak se má stát ještě během letošního roku.  Již nyní můžeme dle zkušeností z dalších dotačních programů očekávat, že i zde bude velký převis a těžká bitva o každou dotaci.  Žádost tedy bude nutné připravit velmi pečlivě.
 
Objízdné trasy nesmí dlouhodobě způsobovat starosti
Rada Pardubického kraje na svém úterním jednání projednávala mimo jiné záležitosti spojené s modernizacemi silnic, u kterých bude kraj žádat finanční prostředky z Integrovaného regionálního operačního programu. V té souvislosti byla debatována také uzavírka spojená s již zahájenou modernizací silnice II/315 v obci Hrádek.
„Rozumím připomínkám obcí, kterým se nelíbí dlouhodobá objízdná trasa, která znamená pro jejich občany často až dvojnásobnou vzdálenost, což při každodenním dojíždění za prací nebo do školy do spádového Ústí nad Orlicí znamená nemalé finanční náklady. V oblasti je to již několikátá uzavírka za posledních pět let a například pro obec Jehnědí to znamená, že musí pro cestu do Ústí nad Orlicí využívat cestu přes Sloupnici,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Chceme naší investiční činnost zajistit tak, aby nedocházelo ke zbytečnému prodlužování prací. V tomto případě to znamená zahrnutí křižovatky na Sudislav již do první etapy rekonstrukce, aby mohla být následně využívána pro výrazně kratší objízdnou trasu. Budeme také kontrolovat, zda se na stavbě skutečně pracuje dle plánovaného harmonogramu a nedochází ke zbytečným prodlevám. V případě, že to bude technicky možné, prověříme střídavý provoz na semafory,“ sdělil hejtman Netolický.
 
Partnerské regiony si přejí rychlejší propojení Pardubic a Vratislavi
na oficiální návštěvu Pardubického kraje zavítal maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Adam Przybylski. Po setkání s hejtmanem Martinem Netolickým a jednání se členy krajské rady navštívil v odpoledních hodinách také pardubické letiště, kde se seznámil se stavbou nového letištního terminálu. Návštěvu kraje zakončila polská delegace prohlídkou pardubického zámku.
„S polskou stranou máme společnou hranici, a proto spolupracujeme v rámci čerpání finančních prostředků na přeshraniční spolupráci. Navíc máme podepsanou celou řadu dohod, a to nejen mezi regiony, ale například také mezi naší Správou a údržbou silnic a dolnoslezskými silničáři,“ sdělil Netolický.
Podpora stavby důležitých komunikací, ale také rychlejší propojení Pardubic A Vratislavi
Jedním z hlavních témat debaty byla problematika dopravní infrastruktury a propojení obou regionů jak po silnici, tak především po železnici. „Z našeho pohledu by mohla být lépe a více využívána například železniční trať z Ústí nad Orlicí přes Letohrad, Dolní Lipku do Mezilesí. Stejně tak si myslím, že současné propojení Pardubic a Vratislavi, které funguje jako zastávkové, by si zcela jistě zasloužilo podobu spěšného vlaku nebo vlaku vyšší kategorie,“ sdělil Netolický, který také připomněl významný projekt v oblasti dopravní infrastruktury. „Dlouho se hovoří o propojení Vratislavi, Brna a Vídně, tedy dálnice D43, která není jen v zájmu kraje, ale celé České republiky. Bohužel však nebyla stále realizována a silniční propojení obou regionů není ideální. Zároveň je nutné dobudování dálnice D11 a zkapacitnění silnic směrem do Polska,“ řekl Netolický, na kterého navázal náměstek pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. Ten připomněl projekty v oblasti dopravní infrastruktury, které v příhraniční oblasti Pardubický kraj v minulosti realizoval, ale také investice, které se v nejbližších letech chystají.
Vojvodství opravuje hrob Arnošta z Pardubic
Významné historické propojení obou regionů je také v podobě Arnošta z Pardubic, který je pochován v dolnoslezském Kladsku. „V současné době je dokončována třetí etapa rekonstrukce náhrobku v kostele Nanebevzetí Panny Marie, na které se výrazně podílí studenti Univerzity Pardubice, konkrétně restaurátorské fakulty,“ sdělil 1. náměstek hejtmana Roman Línek.
Projekty v cestovním ruchu mají na obou stranách zelenou
Členové krajské rady se také seznámili s připravovanými projekty v oblasti cestovního ruchu. „V současné době je připravován projekt Česko-polské hřebenovky, na které se finančně podílí také Pardubický kraj. Kolegové nás seznámili s dalšími projekty, které se zdají být pro rozvoj cestovního ruchu velmi zajímavé, a budeme se s nimi chtít nejprve detailněji seznámit, abychom mohli rozhodnout o jejich podpoře,“ sdělil hejtman Netolický.
 
Zvýšení částky pro zavedení EET u spolků
Hasičské či rybářské spolky a další neziskové organizace se dočkaly jasných pokynů, jak a kdy se jich týká elektronická evidence tržeb (EET). Doposud měly jen mlhavou představu, kdy jsou povinny odesílat účtenky elektronickou cestou. Metodiku v úterý představilo ministerstvo financí. 
Doposud například dobrovolní hasiči nevěděli, kdy mají při pravidelných akcích vydávat ke každému vytočenému pivu stvrzenku EET a obratem ji odesílat na servery daňové správy. Ministerstvo financí nyní s dvoutýdenním zpožděním oproti úvodnímu slibu přineslo novou kuchařku pro neziskové organizace. 
"Chceme splnit slib, který jsme dali ohledně venkovských spolků. Jsem přesvědčen, že tyto spolky nemají evidovat tržby," uvedl ministr financí Andrej Babiš.
Podle náměstkyně ministra Aleny Schillerové k novým pravidlům vedly první zkušenosti s EET. Už od počátku platí, že spolky a podobné organizace neevidují tržby při své hlavní činnosti, evidence tržeb se může vztahovat takzvanou vedlejší činnost, pokud ji organizace vykonává soustavně. 
Základní změna je, že roční  limit tržeb, pro který platilo, že není třeba odesílat elektronické účtenky, se zvyšuje z dosavadních 175 tisíc na 300 tisíc korun. "Rozdělujeme při tom veřejně prospěšnou činnost, která nepodléhá EET, a vedlejší hospodářskou činnost," řekl šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. 
Dodal, že i nadále existují rizika, že limitu nebudou využívat jen prospěšné spolky při vedlejší výdělečné činnost. Už nyní se totiž některé hospody "přejmenovávají" na spolky, aby se vyhnuly EET. "Budeme důsledně dbát na to, aby k obcházení touto cestou nedocházelo," dodal Janeček. Kritérium bude fakt, zdali se jedná o hlavní výdělečnou činnost, nebo o doplněk k veřejně prospěšné činnosti. Z ní navíc nesmí tržby přesáhnout pět procent z celkových příjmů organizace. 
Limit 300 tisíc korun je podle Janečka stanoven tak, že je to zároveň odečitatelná položka pro veřejně prospěšné poplatníky. Týká se to navíc jen plateb přijatých v hotovosti, pokud například sportovní klub pronajme svoji tělocvičnu s platbou na fakturu, EET se jej také netýká. 
Nyní jsou proto z EET zcela osvobozeny akce typu vesnický bál. Tady také panovala mezi spolky nejasnost, podle Aleny Schillerové ale podobné výdělečné akce nespadají do takzvané soustavné činnosti. "Pokud ale spolek vede ve vesnici hospodu nebo pořádá každý týden diskotéku, limit 300 tisíc už se na to vztahuje," dodala náměstkyně