Přivaděče k dálnici D35 v Pardubickém kraji                    
Na Dopravní konferenci Pardubice 2017 byly prezentovány také plánované přivaděče k dálnici D35, které bude v dalším období stavět Pardubický kraj za finanční prostředky, které byly pro tento účel elokovány vládou ČR prostřednictvím letos nově podepsaného (aktualizovaného) Memoranda  mezi Pardubickým krajem (zastoupeným hejtmanem Martinem Netolickým) a ministrem dopravy Ing. Ťokem.  Předchozí referendum, které  podepsali v roce 2006 ministr Šimonovský a hejtman Roman Línek  reagovalo na změnu trasy tehdejší R35 ze severní na údajně výhodnější variantu jižní. Města a obce na "severu"si pomocí memoranda vymohla vybudování lepšího připojení k plánované dálnici. Memorandum však bylo tehdy formulováno velmi obecně. Zprávu k nově určeným přivaděčům přednesl radní Pardubického kraje pověřený řízením oblasti dopravy a dopravní obslužnosti Ing. M. Kortyš.
V novém Memorandu 2017 jsou již konkrétní prvky: objem prostředků, které Pardubický kraj na vybudování přivaděčů dostane a konkrétní úseky, které mají být za tyto peníze modernizovány i časové období realizace.   Možná jsme si mohli přát více, ale připomeňme, že to jsou jediné "velké peníze", které dostávají kraj od ministerstva na to, aby si za ně modernizovaly své vlastní krajské silnice. Celkem jde o téměř 3 miliardy korun.  Úkolem ŘSD zůstává vybudování dálnice, křižovatek a přípojných bodů, ostatní - tedy přivaděče - již bude stavět Pardubický kraj. A měl by je vybudovat nejpozději do roku 2024, kdy má být dálnice dovedena alespoň za Litomyšl. 
Konkrétní popis přivaděčů dále uvádím  na obrázcích z promítané prezentace, také mapu se stručným komentářem.  Z popisu je vidět, že největší investice je směrována na nejdelší spojení Vysoké Mýto - Choceň - Žamberk. Zde bude nejvíce práce, stavba bude nejdražší a bude trvat nejdéle. Je zde zatím také několik nejasností. Naopak se podle sdělených informací zdá, že úsek silnice II/358 Česká Třebová - Litomyšl bude k rekonstrukci projektově připraven zřejmě nejdříve, jistě o dost dříve, než sem bude přivedena sama dálnice.
Z mapy není přímo vidět napojení přivaděčů na dálnici, bude jej třeba ještě řešit. Pokud by mělo vše zůstat jak je, tak díly "vlažnému přístupu" měst Česká Třebová a Ústí nad Orlicí a naopak "bojovnému přístupu" města Litomyšl bude nakonec vynechán MUK Litomyšl sever a všechna vozidla od České Třebové a Ústí nad Orlicí budou muset dolů do města Litomyšl po nevhodných trasách (tedy např. kolem litomyšlského zámku) a teprve potom na dálnici  (MUK Litomyšl západ nebo východ).  Ptal jsem se v diskuzi jak to bude, ale nikdo mi nedokázal přesně odpovědět.
Pokud o svůj "sjezd z D35 přijdeme, pak si můžeme si "gratulovat" ke zbytečnému  usnesení, které přijalo zastupitelstvo města Česká Třebová v roce 2014  o tom, že si vybudování MUK Litomyšl sever nepřejeme, ale že chceme jako přivaděč zajistit vybudování přeložky I/14 na Opatov a Opatovec. Komu jsme se tím asi měli zavděčit? Napojení směru od Ústí n.O. a České Třebové přímo na D35 bylo velmi logické, jinak nelze mluvit o "přivaděčích".  Je také schváleno v dokumentaci EIA z roku 2013, ovšem díky lobbistům z Litomyšle nemá být realizováno. V mapě trasy na specializované stránce informující o D35, kterou  najdete na odkazu  http://www.dalnice-d35.cz/#useky-rychlostni-silnice jsou dokonce vyznačeny dva sjezdy pro Ústí n.O. (II(360)  i Českou Třebovou (II/358). Projektovat se teprve bude, možná tedy je ještě čas na prosazení svých zájmů, bez ohledu na hloupé a horlivé usnesení ZM z 24.2.2014. Na druhé straně přivaděč zavede v České Třebové dopravu na přetížený uzel Tyršovo náměstí, který je sám o sobě dopravní závadou už teď. Tranzitní nákladní doprava by tudy jezdit neměla.
Související informace: D35 a město Litomyšl  - najdete ZDE 
Usnesení ZM Česká Třebová z 24.2.2014 o tom, že se zříkáme sjezdu z trasy R35 u Litomyšle - najdete ZDE
Ještě k (přímému) přivaděči na Opatov (viz sousední obrázek). V dokumentech ŘSD je vyznačen jako důležitý přístup k dálnici zejména pro nákladní dopravu. Jenže není zařazen mezi přivaděče, na který by stát již nyní věnoval finanční prostředky. Měla by to být nová stavba, investice, stavěl by jej stát (tedy ŘSD) a ten je tlačen do důležitějších staveb. Když se podíváme do záměrů ŘSD na léta 2018 - 2020, tak všechny stavby zahajuje na Pardubicku, vyjma jediné - obchvatu Svitav, který je již léta připravován, jsou vykupovány pozemky a je v rozběhu i územní řízení. Trasa Česká Třebová - Třebovice - obchvat Opatova - Opatovec je v mapách ŘSD vyznačena stále ve své dosavadní trase vedoucí přes Třebovice. Loni byla zadána EIA pro "přeložku I/14 Dlouhá Třebová - Opatov".  Troufám si tvrdit, že na rozběh této stavby - tedy přeložky I/14 mimo Třebovice  přes rybník Hvězda  je potřeba nejméně 5 - 6 roků intenzivní práce, spíše více. A to lze předpokládat, že ekologičtí aktivisté přechod silnice přes rybník Hvězda  (přesněji část rybníku Hvězda) nedovolí, a budou vše komplikovat. A navíc je pro nás Českotřebováky daleko důležitější prosadit tu druhou část projektu, tedy obchvat České Třebové, o kterém se dosud nikde mezi plánovanými a připravovanými stavbami ŘSD v našem kraji  nikde nemluví, není nikde zmíněn, nikde uveden.  Daleko více a dříve potřebujeme vyhnat automobily z průtahu naším městem než se zasazovat o obchvat obce Třebovice, který zkrátí cestu k dálnici maximálně o 1,3 - 1,4 kilometru.
Jak vypadá projektovaná trasa D35 v našem okolí?

Projektované úseky D35 končí před Litomyšlí, poslední zakreslený úsek je pro Džbánov - Litomyšl (na mapce).  Znázorňuje sjezd z D35 pro Litomyšl u obcí Řídký a Tržek označovaný jako MUK Litomyšl - západ.  Česká Třebová a Ústí nad Orlicí se mají napojovat na MUK Litomyšl - sever, který leží již mimo projektovaný úsek u obce Kornice. V mapě to je vyznačeno jen slabou šedou barvou. Litomyšlská lobby si nepřeje především propojení tohoto MUK - sever a Litomyšle, toto rameno k mimoúrovňové křižovatky by mělo být zrušeno jako "změna stavby před dokončením".  Dalším krokem je úsilí o zrušení celé MUK Litomyšl sever, i když to je ve schválené dokumentaci EIA.  Rozhodnutí ještě není, neboť snahy Litomyšle jsou nejasné. Vydané usnesení rady města z 23/8 bylo za několik dnů zpochybněno. Není tedy ještě známa ani definitivní trasa úseku kolem Litomyšle do Janova, natož připojení přivaděčů.   Podle toho, co bylo řečeno na Dopravní konferenci, tak stát vybuduje trasu dálnice včetně přípojných bodů, vyjmenované přivaděče postaví kraje, peníze na to mají přislíbeny. To lze chápat tak, že přivaděče budou mít své přípojné body, zvláště pokud byly v dokumentaci EIA.  To by měly být  body pro nás.
Také Pardubický kraj by se měl zasazovat o to, aby byly tyto přípojné body zřízeny. Je to způsob, jak co nejrychleji převést dopravní zátěž z krajských silnic na ty státní. Náklady na to ponese přece stát a to by mělo Pardubickému kraji vyhovovat.  Také město Litomyšl by mělo mít zájem na to, aby vozidla od České Třebové a Ústí n.O. nejezdila nelogicky a zbytečně na dálnici přes jejich město, když nemusí.
Žasnu proto stále nad výše uvedeným  usnesením českotřebovského zastupitelstva, které se přípojného bodu na dálnici zříká.  Jediným, kdo hlasoval proti tomuto usnesení, jsem byl  já sám. Následně po té se v roce 2014 v krajském zastupitelstvu v roce 2014 schvalovala "Aktualizace územních zásad rozvoje Pardubického kraje" (vlastně aktualizace územního plánu kraje), kde byla pevně stanovena trasa tehdy R35 kolem Litomyšle včetně MUK Litomyšl sever, tedy dnešní "varianta nula".  Proto jsem se následně ještě na jednání ZM Česká Třebová v září  2014 (posledním pracovním jednání zastupitelstva v minulém období) snažil zmíněné usnesení z února revokovat, neboť v té době po schválení  aktualizace územního  plánu kraje již nebylo aktuální. Neuspěl jsem, dostatek hlasů jsem proto tento návrh nezískal. Od té doby se značně zvýšila  iniciativa  města Litomyšle ve snaze dálnici co nejvíce vzdálit od města a ponechat jen nezbytné minimum přípojných křižovatek, tedy na úkor České Třebové a Ústí nad Orlicí, ač pro tato města byly v Memorandu z roku 2006 přivaděče písemně přislíbeny.  (mm)
Z prezentace radního Michala Kortyše

Podle komentáře přednášejícího Ing. Kortyše se zdá, že ekonomická rentabilita "dražší varianty" přivaděče bude potvrzena.