Omezení vlastníků nemovitostí v ochranném pásmu rotundy je problém, v městské památkové zóně nikoliv
První problém:
Pokud radě města nevadí omezení velkého počtu vlastníků nemovitostí v městské památkové zóně,
nemělo by vadit ani vyhlášení ochranného pásma kolem rotundy.

Městská památková zóna (MPZ) v České Třebová byla vyhlášena vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 250/1995 Sb., o prohlášení historických jader vybraných měst a jejich částí za městské památkové zóny. Je vymezena vnější hranicí ulic Riegrova, Klácelova, Podbranská, Mírové nábřeží a Kobylí Důl a má poměrně velkou výměru 12,8 ha. V letošním roce již tedy máme dvaadvacetileté zkušenosti s aplikováním zásad pro její fungování,  a tím pádem i s řadou omezení, které mají vlastníci nemovitostí ve zmíněné lokalitě. Je zde několik desítek budov, tedy také několik desítek vlastníků.  Podrobněji o českotřebovské MPZ ZDE

Pro vlastníky nemovitostí v MPZ platí následující omezení:  Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která se nachází v MPZ, je povinen vyžádat si předem závazné stanovisko OÚ ORP ke každé zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti.

Zkušenost tedy říká, že omezení vlastníků nemovitostí dlouhých 22 let existuje a dá se s ním žít. Takových městských památkových zón v našem Pardubickém kraji je celkem vyhlášeno 19, naše českotřebovská MPZ byla vyhlášena jako jedna z posledních. "Za odměnu" získali vlastníci nemovitostí v MPZ naopak některé  výhody, jako je např. příspěvek na úpravu fasád. Jsou však dány nikoliv automaticky zařazením do MPZ, ale rozhodnutím samosprávy. 

Nyní je velmi živým problémem vymezení ochranného pásma kolem rotundy sv. Kateřiny, kterému se rada města  intenzivně brání. Prý  nepřiměřeně znepříjemní život vlastníkům nemovitostí uvnitř pásma. Srovnání podmínek pro vlastníky v případech jiných ochranných pásem s omezením v naší MPZ však ukazuje, že v ochranném pásmu může být stanoven přece jen mírnější režim než v MPZ, neboť jde pouze o zajištění urbanistické a architektonické kvality okolí památky a uchování pohledových vztahů chráněného areálu rotundy  k širšímu okolí. Proto památkáři chtějí regulovat na území ochranného pásma stavební činnost a další zásahy tak, aby nebyly porušeny nebo ohroženy například panoramatické a dálkové pohledy na památku, památkovou rezervaci či památkovou zónu. Některých vyjmenovaných stavebních činností a úprav  by se tedy  "závazné stanovisko památkářů" týkat nemuselo..

 

Druhý problém - využívání příspěvků státu pro naši městskou  památkovou zónu
Na úpravy a změny městských památkových zón poskytuje Ministerstvo kultury finanční příspěvky, které jsou na každý rok upravovány zvláštním rozhodnutím. Podmínkou  pro jejich poskytování je vypracovaný a pravidelně aktualizovaný  "Program regenerace MPZ", který v našem městě vypracovaný máme.  Díky tomu můžeme žádat na úpravu MPZ finanční prostředky. Jsou ovšem přísně účelové a nelze je např. použít např. na modernizaci objektů, modernizaci bytového fondu, úpravy veřejných prostranství, dvorků, parkovišť, parků a dokonce ani stavebně technický průzkum, nebo restaurátorský průzkum. Mohou být použity pouze na úhradu prací, zabezpečujících uchování souhrnné památkové hodnoty kulturních památek nacházejících se na území MPZ. Pro každou městskou památkovou zónu jsou vyčleněny finanční kvóty, které jsou využitelné za předpokladu, že budou ze strany města a vlastníků kulturních památek, na jejichž obnovu mají být finanční příspěvky využity, dodrženy podmínky a postupy stanovené v Zásadách Programu regenerace MPZ.

Město Česká Třebová tuto možnost však využívá jen v malé míře. Naše kvóta je nízká. Lze to doložit srovnání vyplývajícím z publikovaných dokumentů Ministerstva kultury.

Podívejme se konkrétně na tuto možnost a na to, jak ji využíváme a porovnejme to s ostatními srovnatelnými městy v našem regionu. Uvidíme, že částka, určená pro MPZ Česká Třebová je ve srovnání s jinými městy několikrát nižší. Považují to za škodu, vypadá to tak, že se vlastníci kulturních památek v českotřebovské městské památkové zóně se do prací, které by měli zabezpečit uchování památkové hodnoty příliš nehrnou. Zřejmě proto, že součástí takové činnosti je také nemalá finanční spoluúčast. Česká Třebová tak do příslušného grantového programu dává ve srovnání s jinými městy také menší požadavek odpovídající menšímu objemu připravených prací.

Česká Třebová 200 tis. Žamberk 1245 tis.
Ústí n.O. 1560 tis. Lanškroun 1810 tis.
Letohrad 898 tis. Svitavy 400 tis.
Brandýs n.O. 655 tis. Vysoké Mýto 1810 tis.
 

Jde o čísla vztažená k letošnímu roku 2017. Jenže obdobné srovnání lze připravit i pro léta předcházející. Celkově za více let tedy město Česká Třebová a jeho městská památková zóna přichází ve srovnání s ostatními MPZ o velké prostředky, které se projevují také na úpravnosti samotného centra města. Všichni často chodíme ve středu města  Hýblovou ulicí a ani nám už třeba nepřijde, že jsou zde  dlouhá léta nedokončené úpravy v areálu kolem kostela a římskokatolické fary. Třeba obklad zdi fary není léta dokončen a opadal a nikde není zřejmá iniciativa k tomu, aby se dílo opravilo a dokončilo. A je to na frekventovaném místě v centru města.  Je velmi dobře. že bude konečně opraveno schodiště  před kostelem sv. Jakuba, které je již opravdu v dezolátním stavu. Jistě jde o úpravy uvnitř městské památkové zóny, které "zabezpečují uchování souhrnné památkové hodnoty kulturních památek" v okolí a příspěvek státu na MPZ by to řešit pomohl. Přitom podíl finančního příspěvku státu pro tyto případy by mohl činit až 60%, s dalším příspěvkem by jistě pomohlo i město, jde přece o úpravu centra.

Milan Mikolecký 4/9 2017