Českotřebovský deník 112/2018 (12/4)
Veřejné projednávání záměru modernizace železničního uzlu.
Projektanti nás tahali za nos: HLUKOVÁ STUDIE NEBYLA ZVEŘEJNĚNA

Mluvilo se o tom, že jsme se mohli s projektem seznámit při loňském procesu projednávání vlivů s záměru stavby na životní prostředí (EIA) a že jsme se zde tedy mohli seznámit s hlukovou studií, proč se práme na nějaké výsledky měření a jejich výpočty. 
Vážení inženýři: slyšeli jsme ty výsledky prvně.
Materiál pro EIA  byl zveřejněn na webu MŽP, ale bez hlukové studie!  Pro občany města byly základní informace využity loni ve čtyřdilném seriálu v Českotřebovském zpravodaji i s barevným mapovým znázorněním přestavby uzlu. Hlukovou studii jsem zde nenašel, součástí předložené dokumentace nebyla. Chtěl jsem na to upozornit již při veřejném projednávání v Národním domě, ale nebyl jsem si jist, zda jsem nepřehlédl aspoň nějaký odkaz. Nikoliv, nepřehlédl. 
Přesto se příslušní "promovaní inženýři" na veřejném projednávání  nestyděli  lhát o tom, že jsme všechno jako občané města měli k dispozici. Na webových stránkách ministerstva životního prostředí určitě ne. Zde je  v závěru tohoto obsáhlého materiálu na straně 62 pouze sdělení, že "Hluková studie je samostatnou přílohou", kterou všem na tento web ministerstva životního prostředí nevystavili ! Můžeme se o tom  přesvědčit na odkaze na posuzování vlivů na životní prostředí EIA pro projekt "Modernizace železničního uzlu Česká Třebová"
Znovu jsem si to ověřoval a hluková studie prostě není a nebyla na webu MŽP ČR zveřejněna.
To je ovšem faul a je třeba požadovat nápravu, vysvětlení. Neměli bychom  si nechat ze sebe dělat blbce, když závada je někde úplně jinde u investora a projektanta. Očekávám co nejrychlejší nápravu, zveřejnění Hlukové studie a zejména tabulek naměřených hodnot měření hluku v roce 2016 a vypočtených pro rok 2030 ve dne a v noci pro jednotlivé měřené body.
To nic nemění na tom, že bychom neměli na investorovi, tedy SŽDC, s.o. požadovat přípravu alternativního projektu, který by vycházel z některých naznačených diskuzních příspěvků. Máme plné právo se domnívat, že byl zvolen projekt pro investora co možná nejjednodušší, takový, který při kolaudaci "nejlépe vyjde", se kterým bude nejméně starostí. 
Tak nějak jako by se odcházejícím občanům po diskuzi zdálo, že se sice můžeme ptát na cokoliv,  že sice bude další jednání, ale nakonec jen takové, na kterém si hlavní městský architekt (který v České Třebové ani nebydlí) určí, jakou barvu mají naše (pětimetrové) protihlukové stěny mít.
Odkaz na záměr EIA je https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX1BBSzc3OF9vem5hbWVuaURPQ180NzI1OT Q4MDk1MDA2MTcyMjQyLnBkZg/PAK778_oznameni.pdf
Milan Mikolecký
Prodám stavební a rekreační pozemky v obci Přívrat.      Kontakt na tel. 602 329  427.

Adresář poskytovatelů sociálních služeb na webu města je velmi zastaralý

"Vytvořením tohoto adresáře poskytovatelů sociálních služeb dochází k významnému kroku v procesu komunitního plánování a lze u něho očekávat okamžitý praktický přínos pro všechny zúčastněné strany. Město Česká Třebová vydává tento adresář sociálních služeb s cílem podávat občanům srozumitelnou formou informace o sociálních službách, zejména o jaký druh služby se jedná, jaká je cílová skupina a okruh klientů, kterým je služba poskytována, a koho lze v případě zájmu kontaktovat, atd.".... To je prezentovaný úvod k dokumentu zveřejněnému na webové stránce města. 
Skutečnost je ovšem taková, že jde o materiál nyní již velmi neaktuální, pochází z roku 2007, obsahuje organizace, které již neexistují: Je o pdf prezentaci tiskoviny, která je již dlouho zastaralá a vyžaduje aktualizaci. Takové dokumenty by měly být z webu vyřazeny a nahrazeny html materiálem, který lze aktualizovat a měnit podle skutečnost. Některé služby nově vznikají a vynechat služby, které zanikly. Myslím, že se na naší radnici a v Sociálních službách věnuje této problematice  více lidí a změny zde nevznikají každý den. Jde tedy o úkol poměrně snadno zvládnutelný. Jenže nikdo se tomu nevěnuje a nikdo to ani nekontroluje.  (mm)
 
Kampaň KNIHA TI SLUŠÍ 2018 i v knihkupectví Paseka
Proběhne v týdnu od 23. do 29. dubna 2018

SLEVA 15% na veškerý sortiment
při předložení KUPONU, který bude možno získat stažením  z webu  www.knihatislusi.cz,

nebo vystřižením z inzerce v lifestylových časopisech,
rozdávat bude i městská knihovna a knihkupectví Paseka.
Platí i při objednání na www.knihkupectvi-paseka.cz
Při osobním odběru neplatíte poštovné. 
 
Pardubický kraj obdrží od stát na obnovu silnici nižších tříd 245 mil. korun

Stejně jako v předchozích letech obdrží české kraje od státu finanční příspěvek na rekonstrukce silnic nižších tříd, které mají kraje ve svém majetku. Celkově stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury rozdělí krajům podle délky silniční sítě čtyři miliardy korun. Pardubický kraj na svých 3 126 kilometrů silnic získá více jak 245 milionů korun.
„Samozřejmě jsme rádi, že jsme nakonec příspěvek, na jehož nutnost dlouhodobě upozorňujeme, získali. Bohužel žijeme každý rok v nejistotě, jakou částku, kdy a zda vůbec získáme, což je samozřejmě nepříjemné z hlediska dlouhodobějšího plánování možných investic. Poté jsme konfrontování s tím, že je konec stavební sezony a projekty nejsou dokončené. Bohužel nejsme schopni v momentě, kdy nám dorazí prostředky těsně před létem některé stavby dokončit. Máme však znovu připraven zásobník projektů napříč celým regionem. Celkově se jedná o 31 projektů, z nichž je hned 19 mostů. „Věřím, že si ministerstvo dopravy, ať už bude v jeho čele kdokoliv, uvědomí nutnost zavedení systematického rozdělování těchto peněz v dlouhodobém horizontu. Pakliže bychom tyto prostředky nezískali, nebylo by možné udržovat naše silnice a mosty v odpovídajícím stavu,“ řekl hejtman Martin Netolický. „Kromě prostředků z evropských fondů v rámci Integrovaného regionálního operačního programu se společně s penězi z krajského rozpočtu jedná o přibližně 540 milionů korun, které půjdou do krajských silnic. Kromě 75 milionů korun, které jsme měli v původním schváleném návrhu krajského rozpočtu, jsme v rámci přerozdělování prostředků získaných díky zvýšenému inkasu daní mohli přesunout na rekonstrukce silnic dalších 220 milionů korun. Investiční činnost je tak i v letošním roce velmi výrazná a řidiči se dočkají dalších kilometrů opravených krajských komunikací,“ doplnil hejtman Netolický.
 
Projekty v rámci příspěvku SFDI
Rekonstrukce mostů
Opočínek – 12,6 milionů korun
Bezděčí u Trnávky – 8,5 milionů 
Lanškroun – 9,2 milionů korun
Dlouhá Loučka – 9,6 milionů korun
Sobětuchy – 15,2 milionů  korun
Labské Chrčice – 9,3 milionů korun
Horní Ředice – 20,3 milionů korun
České Heřmanice – 9 milionů korun
Bítovany – 20 milionů korun
Plechtinec – 19,1 milionů korun
Mnětice – 9,4 milionů korun
Plechtinec – 11,7 milionů korun
Černá u Bohdanče – 9 milionů korun
Bohumileč – 7,3 milionů korun
Boršov – 10,4 milionů korun
Nekoř – 7,2 milionů korun
Vlčí Habřina – 4,3 milionů korun
Miřetice – 8,4 milionů korun
 
Opravy silnic
II/313 Dolní Dobrouč – 19,3 milionů korun
III/3061 Prosetín – Cejřov – 27,5 milionů korun
III/33765 ul. Havlíčkova, Nasavrky – 6 milionů korun
III/322 25 Černá u Bohdanče I. etapa – 17,6 milionů korun
III/3587 Tři Bubny – 16,5 milionů korun
II/366 Svitavy, průmyslová zóna – 12,8 milionů korun
II/343 Kameničky - hr.kraje – 10 milionů korun
II/359 Osík - Dolní Újezd – 13,6 milionů korun
II/360 Letohrad, ul. Ústecká – 3,2 milionů korun
III/3433 Možděnice – 4,1 milionů korun
II/305 Horní Jelení – Jaroslav – 6,6 milionů korun
II/355 hr.okresu PA – Dvakačovice – 8,7 milionů korun
Obnova násypového tělesa silnice III/3634 Stašov – Hamry – 9,2 milionů korun

Kraj připravuje investice do krajských muzeí

Rozvojové investice projednával tento týden 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje pro majetek, investice a kulturu Roman Línek také v Regionálních muzeích v Litomyšli a v Chrudimi. Muzejní práce se sice výrazně nemění, ale její prezentace směřuje k větší interaktivitě a obměnám expozic. Všechna muzea řeší také problém s ukládáním sbírek, a to zejména pak archeologických.
„Co se týká archeologických nálezů, počítáme v příštích letech s centrálním krajským uložištěm v Ohrazenicích, které by na několik dalších let mělo postačit pro celé území našeho kraje,“ říká Roman Línek. Zatím je budoucí archeodepozitář ve stádiu projektování.
Portmoneum upraví dvorek i podkroví
Významné vylepšení pro Portmoneum – Museum Josefa Váchala v Litomyšli přinese nový projekt na statické zajištění domu, úpravu zahrady a bývalé prádelny a také podkroví domu. Tam by do budoucna mohl vzniknout prostor pro rozšíření expozice o Josefu Váchalovi. „Letos máme naplánováno projektování a v příštím roce by se mohlo začít s realizací. Celkem máme zastupitelstvem schváleno 5,5 milionu korun,“ uvádí Línek.
Graduál a model města z 16. století
Litomyšlské muzeum plánuje dvě zajímavé novinky. „V naší stálé expozici máme vystavený nejvzácnější sbírkový předmět našeho muzea - graduál literátského sboru z roku 1563, který má několikamilionovou hodnotu. Je sice v ochranné vitríně, ale rozhodně nemůžeme jeho originál vystavovat delší dobu, proto usilujeme o výrobu jeho repliky. Dále bychom chtěli nechat zhotovit interaktivní model města Litomyšl z 16. století, z doby jeho největší slávy,“ vysvětluje ředitel muzea René Klimeš. „Není to levná záležitost, ale rozhodně budeme na oba projekty hledat finanční zdroje ve spolupráci s dalšími partnery a věřím, že budeme úspěšní,“ konstatuje Línek.
Graduál je v podstatě zpěvník. Pořídila ho organizace měšťanů, která se věnovala sborovému náboženskému zpěvu při bohoslužbách. V Litomyšli to byl kališnický sbor. Když při velkém požáru v roce 1560 zpěvné knihy shořely, nechali měšťané u předních mistrů v Praze objednat nový reprezentativní graduál. Kniha vážící 36 kilogramů je svázána v dubových deskách potažených kůží s kováním a obsahuje dnes 520 pergamenových listů (z původních cca 574). Noty a texty písní jsou doprovázeny nádhernými miniaturními malbami, jejichž kvalita řadí litomyšlský graduál k předním dílům svého druhu.
Chrudimskému muzeu roste návštěvnost
Regionální muzeum v Chrudimi cílí zejména na nejmladší generaci a vyplácí se to. „Za první tři měsíce letošního roku máme stejnou návštěvnost, jako za celý rok 2016,“ říká ředitelka Klára Habartová. Pomohla k tomu i výstava Svět kostiček, nebo výstava ořezávátek, která zaujala i slovenskou televizi.
Na Skřivánku řádí strakapoudi
„V Chrudimi sídlíme v budově města Chrudim, ale dvě další pracoviště máme v našem krajském majetku,“ uvádí Roman Línek a pokračuje: „Nyní je pro nás důležité zdárně dokončit zateplení a rekonstrukci bývalého učiliště Transporty v lokalitě Na Skřivánku, kde jsem se byl teď aktuálně podívat. Budova měla problém se statikou, který je už vyřešený. Další práce pokračují za částečného provozu, což není jednoduché pro správce sbírek, které jsou zde uložené. Také nás tu trápí strakapoudi, kterým se líbí dutý zvuk obložení budovy, a vytrvale do něj vyklovávají díry. Do léta by měly být všechny venkovní práce hotové a budova slavnostně otevřena. Úpravy interiérů přijdou na řadu v dalších etapách.