Několik poznámek na okraj - text PhDr. Jiřího Šmerala z roku 2015

Nepochybujeme, že českotřebovská veřejnost zainteresovaná na poněkud skomírající diskuzi o nejstarších dějinách města zaznamenala sborník, který na sklonku loňského roku vydalo Městské muzeum v České Třebové. Sborník, který vychází ze semináře, jenž pod názvem Osídlování Českotřebovska a počátky města Česká Třebová proběhl na začátku března roku 2013, „sumarizuje“, podle přesvědčení editorky Ludmily Kresselgruberové, „aktuální stav bádání v oblasti počátků osídlení Českotřebovska“. V informačním článku uveřejněném v internetovém vydání Českotřebovského zpravodaje k tomu Ludmila Kesselgrubrová dodává, že z otištěných textů „jednoznačně vyplývá, že okolí dnešního českotřebovského Starého náměstí bylo osídlené výrazně dříve, než se předpokládalo“.

Sborník přináší texty tří z pěti účastníků semináře, Petra Charváta, Františka Musila a Martiny Bekové. Další přednášející Štěpán Gilar, podobně jako i autor tohoto článku, příspěvek do sborníku nedodali. Zejména v případě Štěpána Gilara, který se pokusil o novou interpretaci sporné první zmínky o České Třebové z let 1278 až 1281, představuje absence jeho příspěvku pro sborník ochuzení. Tento nedostatek je alespoň zčásti kompenzován tím, že Gilarův referát v podobě, v jaké zazněl na semináři, vyšel ještě v roce 2013 v Českotřebovském zpravodaji. A tak jediným článkem sborníku, který přináší z pohledu nejstarších dějin města něco nového, zůstává text Martiny Bekové. Vydání sborníku spolu s tvrzeními, které jej doprovázejí, považuji za vhodnou příležitost vrátit se k problematice středověkého osídlování Českotřebovska a počátků města Česká Třebová.

Zastavme se nejprve u příspěvku Martiny Bekové, která v roce 2011 prováděla záchranný archeologický výzkum v prostoru nové muzejní budovy v Klácelově ulici. Naděje, které byly nejen českotřebovskou veřejností do výzkumu vkládány, svého naplnění tak docela nedošly. Výzkum pouze potvrdil výklad vystavěný na písemných pramenech, dobových a místních souvislostech. Zjednodušeně řečeno, že ve druhé polovině 13. století existovalo v prostoru dnešního města osídlení. Hovořit o tom, že okolí Starého náměstí „bylo osídleno výrazně dříve, než se předpokládalo“, jak se domnívá Ludmila Kesselgruberová, v žádném případě nelze. O tom, že nejstarší osídlení České Třebové spadá do druhé poloviny 13. století, pochybnosti nebyly. Jaký mělo toto osídlení rozsah a charakter archeologický výzkum nic neříká. Odkrytý objekt, kterému se s opatrností přisuzuje hospodářský charakter, nepředstavuje typicky městskou zástavbu, podobné objekty jsou archeologicky doloženy i ve venkovských lokalitách. Interpretaci, kterou z osamoceného a vlastně prvního průkazného archeologického zjištění ve městě Martina Beková vyvodila, proto přijmout nemůžeme.

Na závěr svého článku uvádí, že „z hlediska výhodné polohy a vzhledem k nálezům ze 13. století se zdá pravděpodobné, že Česká Třebová se vyvíjela ve stejné poloze, kde je jádro města dodnes. Bezprostřední okolí rotundy sv. Kateřiny vzhledem k existenci původního hřbitova zkoumáno nebylo, k případné existenci či neexistenci dvorce nelze za současného stavu výzkumu nic říci. Ze širšího okolí doklady osídlení neznáme, existence osady ve 13. století se zde zdá velmi nepravděpodobná“.

Máme-li výhrady k závěrům vystavěným na ojedinělém  dokladu středověkého osídlení města, tím spíše musíme odmítnout sporná tvrzení týkající se osídlení v prostoru románské rotundy sv. Kateřiny. Zjištění, že osídlení v okolí rotundy není prozatím archeologicky doloženo, o ničem nevypovídá. O tom, jak ošidné by bylo stavět jakékoliv interpretace, zvláště v případě archeologie, kde jediný nález může ze dne na den znamenat zásadní přehodnocení dosavadních názorů, na důkazech ex silencio, vypovídá mapa připojená k článku Martiny Bekové. Na mapě města jsou barevně vyznačena místa, kde byla při archeologických dozorech učiněna nějaká, ať už negativní či pozitivní zjištění. Nutno dodat, že negativní zjištění mnohonásobně převažují. Z negativních zjištění v prostoru mezi rotundou sv. Kateřiny a říčkou Třebovkou autorka vyvozuje, že zde ve středověku žádné osídlení neexistovalo. Ovšem na druhou stranu z negativních zjištění v prostoru dnešního centra města, zahrnujícím Staré náměstí a přilehlé ulice, podobně přesvědčivé stanovisko nezaujímá. Nebýt dvou nálezů z posledních let, autorčina v Klácelově ulici z roku 2011 a v Hýblově ulici z roku 2006, který učinil David Vích, bylo by středověké osídlení v prostoru dnešního města rovněž neprokázané a tudíž, pojímáno stejnou logikou, nepravděpodobné.

Přesto, i kdybychom přijali názor, že negativní archeologická zjištění znamenají, že středověké osídlení v pravobřežní části dnešní České Třebové neexistovalo, jak máme naložit s tím, že zde dodnes existuje románská rotunda sv. Kateřiny. O tom příště...  

PhDr. Jiří Šmeral

Poznámka: další příspěvek do diskuze k letošnímu 740. výročí první písemné zmínky o České Třebové.  Na tento text volně navazuje také Miloslav Renčín v příspěvku "Klikatá je cesta za poznáním" , který najdete ZDE