Spor o ochranné pásmo kolem kaple sv. Kateřiny bude možná pokračovat před soudem


Pardubický kraj vydal 31/7 rozhodnutí ve věci odvolání proti vyhlášení ochranného pásma, které se opírá  o  stanoviska odborníků Národního památkového ústavu. Toto ochranné pásmo tedy bude pravomocně vyhlášeno. Podle publikovaného stanoviska starosty města (viz ZDE) by se však město přesto všechno mělo proti vyhlášení ochranného pásma bránit soudní cestou.  Tento postup by neměl odkladný účinek.
Odvolání podala dne 9. října 2017 rada města jako účastník řízení, který zastupuje městskou samosprávu a spolu s ní i řada dalších občanů z lokality "postižené" zřízením tohoto ochranného pásma.
Odvolání se opíralo o názor obyvatel vymezené oblasti, kteří se budou muset řídit nově stanovenými pravidly, podpořený radou města.  V odvolání se vyslovuje názor, že vyhlášeni ochranného pásma je rozhodnutím nedůvodným a nekoncepčním, které upřednostňuje zájem na ochraně nemovité kulturní památky před zájmem na výkonu vlastnického práva vlastníků  dotčených nemovitostí. Uváděl se také (laický) názor, že ochranné pásmo je zbytečně velké, bude zbytečně omezovat občany ve vymezené oblasti. Další uváděný důvod byl ten, že současný stav zástavby v okolí rotundy je takový, že jeho změny již nemohou nemovitou kulturní památku poškodit. Jde tedy o spor laiků a odborníků.
Odvolání řešil odbor kultury, sportu a cestovního ruchu  Krajského úřadu Pardubického kraje (dále odvolací orgán).
Po zjištěni, že odvoláni směřuje proti věcné stránce rozhodnuti, si odvolací orgán vyžádal písemné vyjádřeni Generálního ředitelství Národního památkového ústavu. Toto vyjádřeni ze dne 28.02.2018, zpracoval Ing. arch. Karel Kibic, Ph.D. Další odborný posudek vypracovala Ing. arch. Alexandra Křížová, náměstek sekce památkové péče generálního ředitelství NPÚ Praha. Byl zveřejněn dne 14.6. 2018. I ten byl jistě důležitým podkladem k vydání rozhodnutí o odvolání. Veřejnost měla po tomto termínu 5 dnů na to, aby se k posudku vyjádřila. Jak této možnosti veřejnost využila, není známo.
Ve věci námitky ztráty kulturně historických hodnot celého návrši, které završila přestavba sirotčince, odvolací organ jednoznačně dospěl  k závěru, že území vymezené ochranným pásmem ve vztahu ke kulturní památce kaple sv. Kateřiny neztratilo hodnotný historicko-urbanistický a krajinný ráz. Přizemni hmotová  skladba zástavby se sedlovými střechami na předmětném návrši je blízka svou půdorysnou  strukturou a parcelací plánu stabilního katastru města České Třebové z roku 1839. Celkově nižší zástavba v navrhovaném ochranném pásmu svou hmotou a objemem doposud neruší  maloměstský charakter prostředí a nenarušuje drobné měřítko románské stavby. Zachovány jsou průhledy jak k rotundě od města, tak průhledy od rotundy na městskou památkovou zónu. Dálkové a blízké pohledové osy na rotundu lze spatřit od ploch kolem řeky Třebovky i v širším okolí ulic a zástavby návrši.
Dle odvolacího orgánu právě kausa architektonicky problémové přestavby čp. 254 nastolila potřebu vymezení ochranného pásma kaple sv. Kateřiny, protože reálně hrozí další výskyt nepříznivých vlivů okolí, zejména nevhodných stavebních zásahů na nemovitostech, které mohou ovlivnit pohledy a průhledy na rotundu. Na základě výše uvedených důvodů odvolací orgán nesouhlasí s názorem města, že náprava je opožděna a je na úkor ostatních vlastníků nemovitostí na návrši. Ve věci námitky omezeni vlastnických práv a administrativní zátěže, odvolací orgán zhodnotil dopad podmínek rozhodnuti na dotčené vlastníky nemovitosti a došel k závěru, že je nezatíží a neomezí nad rámec uplatnění veřejného zajmu památkové péče odpovídající významu kaple sv. Kateřiny. Tento zájem statni památkové péče cílí na zachování objemu a zevnějšku staveb, které povedou k zachování  stávajícího prostředí rotundy a nezmění pohledové vazby. Odvolací organ k tomuto uvádí, že ochranné pásmo neslouží k památkové ochraně nemovitosti, které se vněm nacházejí  a nesnaží se je ,,památkově vylepšovat“, ale sleduje stavební činnost výlučně z hlediska jeho působeni na předmět ochrany, tedy kapli sv. Kateřiny. Z hlediska administrativní zátěže podmínky napadeného rozhodnuti určují, které zásahy na nemovitostech nepodléhají zákonné povinnosti vyžádat si závazné stanovisko orgánu státní památkové péče. Oprávnění vlastníka nemovitosti je omezeno veřejným zájmem, o jehož uplatnění rozhoduje orgán státní památkové péče. Toto omezeni je v plném souladu s ustanovením Listiny základních práv a svobod, které stanoví, že „vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy“. Obecným zájmem je nepochybně ochrana kulturních památek a jejich prostředí. Z článku 35 odst. 3 Listiny základních prav a svobod: ,,Při výkonu svých práv nikdo nesmi ohrožovat ani poškozovat životni prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem“. Podrobněji najde čtenář odpovědi na případné další otázky přímo v textu rozhodnutí. Celý 14tistránkový dokument s odůvodněním najdete ZDE
 
Odvolací orgán přesto vydané "prvoinstanční rozhodnutí" mění, opravuje formální písařské chyby, které však dle textu odůvodnění neměly žádný vliv na soulad vydaného textu s předpisy - viz další text z rozhodnutí:  Krajský úřad Pardubického kraje, odbor kultury, sportu a cestovního ruchu, oddělení kultury a památkové péče (dále jen odvolací orgán), jako správní úřad věcně a místně příslušný, podle ust. § 89 odst. 1 a dle ust. § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), ve spojení S § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, rozhodl, podle ust. § 90 správního řádu ve věci odvolání do rozhodnutí Městského úřadu Česká Třebová, odboru rozvoje města a investic, č. j. 26194/2016/RMI/MJA/1281-5 ze dne 09.10.2017: I. Podle ust. § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se napadené rozhodnutí Městského úřadu Česká Třebová, odboru rozvoje města a investic (dále jen prvoinstanční orgán), č. j. 26194/2016/RMI/MJA/1281-5 ze dne 09.10.20v17 ve věci územního rozhodnutí o vymezení ochranného pásma kaple sv. Kateřiny v Ceské Třebové mění takto:
1. V návětí výroku o územním rozhodnutí na konci třetího řádku se slova “vydává ve smyslu § 17 odst. 3“ nahrazují slovy ,,vydává ve smyslu § 17 odst. 1“.
2. Ve výroku C. Il. se slova ,,2. veškerá Stavební činnost na pozemcích vedených jako orná půda nebo louky, pastviny, sady, zahrady a lesy" nahrazují slovy ,,2.výstavba objektů převyšujících jedno nadzemní podlaží na pozemcích vedených jako orná půda nebo louky, pastviny, sady, zahrady a lesy“.
ll. Podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu se napadené rozhodnutí prvoinstančního orgánu, č. j. 26194/2016/RMI/MJA/1281-5 ze dne 09.10.2017 ve zbytku potvrzuje. 
 
Závěr: Ze studia textu odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že odvolací orgán hodnotil podané odvolání komplexně a nejde jen o názor jednotlivce. Již ze zveřejněného posudku o potřebnosti ochrany nemovité kulturní památky zpracovaného odborníky z ústředí NPÚ v Praze lze vypozorovat velkou úctu a vážnost ve vztahu k naší historické památce, která je již sedm a půl století svědkem všeho dění v našem údolí Třebovky. Škoda, že takovou úctu a vážnost nemá naše nejcennější památka města a nejstarší stavební památka východních Čech také u vedení naší radnice, které se podle dosud zveřejněných informací nechce s vyhlášením ochranného pásma kolem rotundy sv. Kateřiny smířit.
Absurdní a zarážející je především to, že si Město jako vlastník této ojedinělé nemovité památky nepřeje její zvýšenou zákonnou ochranu a bojuje všemi prostředky za to, aby byla chráněna méně.  (Logiku to nemá žádnou, stejně jako v odvolání uvedený názor, že vyhlášeni ochranného pásma je rozhodnutím nedůvodným a nekoncepčním.) To také naznačuje, jak může dopadnout případný soud. Navrhuji: v případě, že se rada města, zastupující město, rozhodne předat věc nezávislému soudu, tak se všichni, kteří budou pro návrh hlasovat, složí na soudní poplatek a následně se podělí o úhradu soudních výloh jistě prohraného soudu. Vyhlášením ochranného pásma tak odvolací orgán chrání zmíněnou nemovitou památku i před jejím vlastníkem a to v souladu se zákonem o státní památkové péči č. 142/2012 Sb.
Milan Mikolecký
Dokument: Vyhlášení ochranného pásma rotundy sv. Kateřiny z 23. října 2017
Článek Davida Půlpána o tomto problému vyšel krajské mutaci Mladé fronty DNES ZDE