1) Co dělat, když vám, na vašem pozemku někdo cizí skácí strom (ze dne 8.3. 2019)

2) Není vše tak, jak se píše (reakce odboru ŽP  z 12.3.)

Zde lze mnoho věcí objasnit a porovnat. Majitelé pozemku jsou přesvědčeni o tom, že se jednalo o zásah do jejich práv a budou v této věci podávat stížnost.  Stále nerozumím tomu, proč vůbec ke kácení muselo dojít a proč nebyli majitelé nijak kontaktováni, když  stromek rostl (dle vyjádření radnice) na hranici pozemku.  Poté, co jsem byl o problému informován, jsem se obrátil pro ověření situace na městskou policii , kde jsem se (v elektronické poště) dozvěděl: "...věc nám nahlásila pí. Alešíková dne 6.3.2019, při následném šetření bylo zjištěno, že kácení bylo řádně povoleno odborem životního prostředí MěÚ a jednalo se o pozemek Města, nikoliv Alešíkových, jak se mylně domnívali." 

V odpovědi odboru ŽP je ale napsáno, že žádné povolení nebylo třeba. Jak tomu rozumět, podle výše uvedeného bylo povolení uděleno..?  Jako důkaz je uveden letecký snímek lokality ze kterého ovšem polohu, kde strom roste, nevyčtete, jen polohu jeho koruny. Nyní je ovšem možné zaměřit  vzniklý pařez a zjistit, kolík procent patří na pozemek  městský a kolik na pozemek soukromý. To se mohlo a mělo mělo udělat před skácením a hlavně kontaktovat kohokoliv z rodiny majitele parcely. Dobré sousedské vztahy především....(?).

Majitelé pozemku upozorňuji, že argumenty podepsaných, tedy  paní Ing. Vrbické nebo pana Ing. Smrčky nejsou přesvědčivé, Zveřejněná reakce neodpovídá na dotaz, kdo vlastně dal podnět ke skácení ani kdo "držel pilu v ruce". Jistě to nebyl nikdo z odboru ŽP ani odboru majetku, ale ani z Eko Bi, ti by místo po sobě uklidili.  Zajímavý by byl celý postup, tedy kdo za kým přišel s žádostí či podnětem, že je nutné neprodleně strom skácet a kdo komu dal onen souhlas, kdo zjišťoval, že jde o pozemek města a jaké měl k tomu podklady. Jistě se jednalo o něčí osobní zájem. Kdo nechal na cizí parcele bez omluvy zmíněný (dnes už uklizený) nepořádek a co bude s tím pařezem, ten už nikomu nevadí?  Nezdá se mi to tedy tak "úsměvné", jak se píše v dopisu z radnice.

Ještě k umístění stromu u hranice pozemku. V době, kdy byl strom sázen, zde žádná hranice nevedla, dnešní oddělená městská parcela č.2653/20 byla také ve vlastnictví rodiny Alešíkovy. O tuto plochu včetně další dnes soukromou parcelu č. 2653/7 rodina přišla až v souvislosti s jejich emigrací po r. 1969. Strom tedy patří do historického majetku rodiny, u hranice pozemku  roste jen shodou okolností. Spor o strom je vlastně malicherný, ale jde o princip, o ukázku toho, co si může "erár" dovolit,  nemusí se s nikým bavit, jen stačí napsat, že se rodina mýlí a úřad má vždy pravdu. Věta z použitého nadpisu "Není vše tak, jak se píše" tedy sedí.

Jak to vidí občanský zákoník: Ke střetu vlastníků sousedních nemovitostí dochází v mnoha případech, např. přesahují-li větve stromů nad pozemek souseda, v našem případě města. Staré právo založilo sousedovi možnost odstranit větve nebo kořeny stromu přesahující na jeho pozemek, pokud tak učiní šetrně a ve vhodné roční době. Soused se souseda nemusel ptát ani mu své rozhodnutí oznámit. Současný Občanský zákoník tuto zásadu mění, vychází z poznání, že vlastník se ke svému vlastnictví chová šetrněji a proto nově požaduje, aby soused nejprve vyzval souseda, aby přerůstající části odstranil. Teprve pokud tak neučiní, má vlastník sousedního pozemku právo odstranit převisy a porosty sám. To však jen v případě, že sousedův strom skutečně vadí – stíní do oken, bere živiny pěstovaným rostlinám, zanáší spadeným listím bazén apod.

MILAN MIKOLECKÝ