Českotřebovský deník 309/2020 (29/10)

Nové video Českotřebovského deníku:  Česká Třebová v říjnu 2020   Vídeo na plnou velikost ZDE Dvacetiminutový souhrn říjnového dění v České Třebové má 6 částí: 1 Jubileum měsíce - ZUŠ Česká Třebová má 75 let 2) Stavby v České Třebové v říjnu 2020 - dokončení rekonstrukce ulice Hýblovy - rekonstrukci Podbranské doprovázejí problémy - práce na novém mostě pokračují - protipovodňová opatření na Třebovce v Bezděkově mají zpoždění). ¨ 3) Po 7 měsících byla otevřena modernizovaná silnice do Litomyšle 4) Měření signálu DVBB T-2 v České Třebové a jeho výsledky 5) 17. ročník mykologické výstavy v ekocentru Podorlicko 6) Bikerská sezóna na Pekláku skončila - byla velmi úspěšná. K parkovací petici na Trávníku Parkoviště bohužel nelze řešit podle přání sousedů. Je to skutečně o ohleduplnosti, nikoliv o represi. Je třeba pochopit, že stávající parkoviště  lze využívat tak intenzivně, jak dobře se dokážou motoristé poskládat a neomezovat se. Po splnění přání parkujících sousedů na vodorovné značení parkoviště a represi to dopadne jinak. Zaplatíme skoro 100 tisíc korun za vyřešení a realizaci a s výsledkem spokojenost nebude.  Všechno musí ctít příslušné normy. Díky tomu se přijde o spoustu parkovacích míst. Parkovat kolem ostrůvku  nelze, bude třeba zřídit povinná parkovací místa pro invalidy. Možná to je složité vysvětlit, ale požadavky v petici k úspěchu nevedou. Je  dobře ukázat na situaci na sídlištích jinde v Olomouci, Praze, Brně, kde se parkuje i uvnitř kruháku. Jediné řešení bude přijetí nového systému parkování, kde nebudou  žádná povolení za sklo nebo nálepky rezidentů, ale zde  bude možné rozeznat kdo zaplatil skenováním SPZ daného vozidla. Na parkovištích vozidel rázem ubude, město vyhradí parkoviště (mimo centrum), kde bude možné parkovat i zadarmo... Systém se připravuje a odstartuje velmi brzy...  Kdybychom byli takto důslední a měli plně dodržovat zákon o provozu na pozemních komunikacích, tak by na řadě ulic neparkovalo ani jedno auto, protože prostě svými šířkovými parametry nevyhovují.  Takže dáváme výjimky a povolujeme stání pro rezidenty i tam, kde by nemělo stát žádné vozidlo.  Aby tomuto zabránili na ústeckém sídlišti Štěpnice, udělali zde systém jednosměrek, potom se stalo parkování v ulici legální. Jenže zavedené jednosměrky zase zvyšují zbytečně frekvenci dopravy v ulicích  a pro cizince to není dost přehledné.....(mm)   MEZI NEJLEPŠÍMI MĚSTY PRO ŽIVOT JSME AŽ NA 121. MÍSTĚ  Jsme tedy v té druhé horší polovině z 206 hodnocených měst, ve kterých je sídlo pověřeného úřadu III. stupně.  Od loňska jsme si polepšili o 9 míst, tedy nepatrně.  Rozdíly v hodnocení jsou však velmi malé, zvláště "ve středu tabulky" kde se právě nacházíme.  Hodnocení může být také subjektivní, nicméně je jej třeba přijmout. Jsou města v našem okolí, která jsou na to o hodně lépe a jsou vlastně mezi nejlepšími: Žamberk (17.), Litomyšl (27), Ústí nad Orlicí (28). Nemusíme být na špici, nicméně zamysleme se nad tím, co by mohlo naše postavení zlepšit, porovnávejme a zaměřme se tímto směrem. Udělejme něco pro to, abychom byli lepším místem pro život!  Více ZDE   Ad Památka zesnulých V úterním vydání internetového Českotřebovského deníku k letošní Památce zesnulých redaktor p. Mikolecký zmínil téma chybějící publikace plánku míst posledního odpočinku významných osobností města, který by o nich stručnou formou prozradil více. Nerad to říkám, ale Česká Třebová je zase o krok pozadu, a jestli s dotací nebo bez není zase tak podstatné, stačí jen chtít. Tak jako v sousedním Ústí, kde Pro Město Ústí nad Orlicí vydal GRANTIS Ústí n. Orl. v roce 2016 publikaci manželů Havlových o 112 stránkách. A v Litomyšli mají publikace dokonce dvě, jejich autorem je dnes už emeritní ředitel tamního archivu Mgr. Oldřich Pakosta a vydalo je Město Litomyšl ve spolupráci se Státním okresním archivem Svitavy se sídlem v Litomyšli v roce 2010 (86 stran), resp. v roce 2013 (50 stran).  Miloslav Renčín   Poznámka: Jsem rád, že mám i další příklady publikací, která v České Třebové prostě chybí, ačkoliv možného autora publikace určitě máme a to velmi  informovaného. "Českotřebovský hřbitovník" považuji za  dluh, který máme vůči generaci, za kterou chodíme právě např. o nadcházejících svátcích na naše hřbitovy. A pevně věřím, že se jej podaří v krátké době splatit. Je to možné samozřejmě udělat z vlastní "soukromé iniciativy", ale daleko větší vážnost bude mít publikace, vydaná např. Městem Česká Třebová, Městským, muzeem a proč ne třeba i muzeem regionálním. Má-li vysokomýtské muzeum plnit svoji regionální úlohu, mělo by se rozhlížet po svém regionu a hledat místa pro svoje působení také i mimo Vysoké Mýto. To je podle mne závažné a domnívám se, že to  regionální muzeum nedělá. Není to běžné ani v jiných okresech. Podívejte se např. do Litomyšle, kde vznikly obdobné tiskoviny také díky spolupráci s okresní institucí právě v Litomyšli sídlící. Městská muzea ve městech okresu si vydržují města ze svého vlastního rozpočtu, kdežto muzeum regionální ve Vysokém Mýtě má své zdroje v rozpočtu krajském a město Vysoké Mýto tak v této kapitole díky tomu významně šetří, také v Litomyšli nebo Chrudimi  i Pardubicích....(mm)   Také dálniční přivaděč v trase I/36 přes Bohdaneč bude bez kamionů  Pardubický kraj je vlastníkem silnice I/36 v úseku od Chýště až po Rybitví, která se tak stává silnicí druhé třídy II/211. To umožňuje Pardubickému kraji stanovit omezení průjezdu nákladní kamionové dopravy, která zatěžuje řadu měst a obcí na trase, a to včetně Lázní Bohdaneč. „K nejrychlejšímu zklidnění dopravy na silnici vedoucí z dálnice D11 přes Lázně Bohdaneč do Pardubic vedla jediná cesta. Převzít tuto silnici od státu pod Pardubický kraj a osadit dopravními značkami omezující tranzitní dopravu nákladních automobilů nad 12 tun. Téměř sedm let se o to usilovně snažili zástupci obcí Chýšť, Rohovládová Bělá a Lázně Bohdaneč. Troufám si nyní říct, že už vidíme světlo na konci tunelu. Posledním krokem je podání žádosti o změnu značení na Magistrát města Pardubic. Převod byl po administrativní stránce zdlouhavý a nebýt aktivního přístupu představitelů zmíněných obcí, byl by ještě delší,“ řekl Michal Kortyš. V Pardubickém kraji se nebude jednat o první komunikaci, na které Pardubický kraj navrhl omezit tonáž nákladních automobilů. „Dlouhodobě panuje shoda, že nákladní automobily nepatří do center měst a obcí a na silnice II. třídy. Proto jsme již v minulosti omezili průjezd na silnici mezi Litomyšlí a Českou Třebovou, kde jsme chtěli primárně zamezit tomu, aby těžká nákladní doprava projížděla podél památky UNESCO, tedy litomyšlského zámku. Vedle I/36 je logicky v plánu převedení stávající I/35 od hranice s Královéhradeckým krajem po křižovatku se silnicí I/17 u Zámrsku. Vše souvisí s termínem dokončení dálnice,“ řekl hejtman Martin Netolický.   Poznámka: Zajímavý je především poslední odstavec. Zdá se mi ovšem nerealizovatelný. To by znamenalo povinně všechna těžká vozidla poslat na dálnici D35 a souběžnou I/35 přeměnit jen na obslužnou komunikaci. Při  jakémkoliv problému na dálnici je však  nutné umožnit vozidlům objetí problémového místa a pak by po stávající I/35 už jet nesměla? V přeměně té "jedničky" v Lázních Bohdaneč na "dvojku" vidím jasnou zprávu o tom, že je možné vybudovat dálniční sjezd (u Litomyšle) i  za podmínek, že nebude pro kamiony. Tedy dálniční sjezd pro Českou Třebovou v lokalitě Litomyšl - sever.  Je-li možná takový dálniční sjezd na D11 u Bohdanče, tak může být i u nás. I kdyby se měl vybudovat dodatečně. (mm)