Nové video Českotřebovského deníku
"Učíme dál...."
Učitelé
ZŠ
Parník, Ústecká ulice zpívají a rapují
pro všechny, kteří si "užívají" distanční výuku
Video v plné velikosti najdete
ZDE: https://www.youtube.com/embed/DLAO_cWQ75U.
Video rozhodně stojí za shlédnutí i poslech, je to ukázka toho, jaká
souhra je v pedagogickém kolektivu parnické základky i toho co všechno
udělají pro společnou věc v současné době koronavirové.
Dlouhé řeči nejsou potřeba, jen si video pusťte, je nápadité a
vydařené....Snad jen pro informaci je vhodné dodat, že klip vznikal z
videí, kteří nazpívali jednotliví učitelé podle dodaného hudebního
doprovodu. Všichni učitelé slyšeli konečný spojený výsledek až ve
výsledném klipu. Práce s tím nebylo málo...
Práce se
vyplatila - hned za první den pátek 9/11 mělo toto video na youtube.com
4 433 shlédnutí
a v sobotu
7/11 v 17 hodin již 19 779 shlédnutí !!!!
Problematikou
potřebnosti vybudovat exit Litomyšl - sever se zabývá vlastně jen
Českotřebovský deník
Je to zjištění z Litomyšle. Na jiných
serverech je tato problematika zmiňována nesystematicky a nahodile.
Škoda to je zejména pro město Litomyšl. Jaká je skutečnost -
zopakujme si ji: Se zapracováním dálniční křižovatky Litomyšl sever do
trasy dálnice D35 se v současné etapě nepočítá. Ačkoliv tato křižovatka
nadále zůstává ve schválené EIA z roku 2013 a v aktualizovaných zásadách
územního rozvoje Pardubického kraje včetně koridoru pro obchvat
Němčic, ale realizovat se současně se stavbou dálnice nebude.
Můžeme si za to částečně my sami, když jsme
v roce 2014 "skočili na lep" tehdejšímu vedení města a v
zastupitelstvu odsouhlasili takovou hloupost, že tudy na dálnici
jezdit nechceme, že pojedeme raději velkou oklikou. Kdo ví, čí
zájmy při přednesení tohoto návrhu v zastupitelstvu tehdy starosta
prosazoval. K čemu vůbec mnělo být vůbec takové usnesení dobré a
co hrozného by se asi stalo, kdybychom s touto hloupostí nepřišli.
Mohli jsme to ještě tentýž rok zrušit, ale protinávrh neprošel.
Tak velkou podporu a víru měli tehdy zastupitelé ke svému vedení.
Přiznat chybu - to se tehdy před komunálními volbami nehodilo. Usnesení
o potřebě exitu sever pro Českou Třebovou jsme již letos opravili,
ale je nám to houby platné, mělo to přijít před šesti lety. Vedení
Litomyšle toho potom následně rychle využilo a tak se exit sever
soustavně z plánů gumoval a gumoval. Prioritu má rychlost dostavby
dálnice, prosazení exitu by znamenalo zdržení.
Co z exitu L-sever dnes zbylo ? Díky zakotvení ve výše
popsaných dokumentech na trase dálnice zůstává pro budoucnost a projekt
dálnice má podle generálního ředitele ŘSD Mládka umožnit co možná
nejjednodušší a nejrychlejší budoucí realizaci. je zřejmé, že bez
vybudování drahého obchvatu Němčic to možné nebude. A to celé bude stát
jistě miliardu. Jsem skeptik k tomu, že by někdo tyto peníze
v rozpočtech hledal, když na takovou akci bude jen velmi těžko možné
počítat z evropskými dotacemi. To by musel být pro stavbu nějaký další
podnět. Jako jediný možný podnět vidím v kolizi intenzivní dopravy a
litomyšlské památky UNESCO na Zámeckém návrší. Pokud se odstranění
dopravy ze silnice kolem zámku dostane do podmínek daných památkáři,
bude se to řešit. Míček k pokračování hry je tedy je tedy jinde než ve
Třebové, tedy na Národním památkovém ústavu, v Litomyšli a na
Pardubickém kraji, který jistě pro památku UNESCO udělá co může. Přitom
nechceme nic víc než bylo kdysi slíbené v r. 2006 v Memorandu, kdy
Litomyšl strašně potřebovala jižní variantu, aby pak dělala při jejím
zavedení tolik potíží nejen sobě, ale i ostatním. Podepsaná Memaranda
musí stranou, jde li o pozemky vlivných osob.....
Jedním
ze zapálených
prosazovatelů
dálničního připojení na sever od Litomyšle je Tomáš Havránek, který v
této věci publikoval řadu článků a vyvíjí i osobní aktivitu na radnici v
Litomyšli. Díky němu a další skupině radních nakonec i rada města
Litomyšl schválila v roce 2019 usnesení požadavek na realizaci exitu
Litomyšl sever (bez větve vedené do Litomyšle). jde o to, zda by i v
Litomyšli mohli udělat víc. Myslím osobně že mohli, ale že to není
jejich hlavní priorita. České Třebové se problém týká
zprostředkovaně, nejsme účastníky stavebního řízení. Ale máme v novém
krajském zastupitelstvu tři zastupitele včetně hejtmana, a ani Litomyšl
nemá špatné zastoupení. dokonce jsou součástí v kraji vládnoucí koalice.
Šance k tomu, aby Pardubický kraj intenzivně působil pro toto
řešení je tedy vlastně slibná. Podpora by měla přijít také od dalších
měst "na severu". Nemusí tedy tento text vyznít zcela pesimisticky!
K situaci přivaděčů v Pardubickém
kraji přidávám mapu Tomáš Havránka, kterou osvětluji aktuální
problémy.... (mm)
K nově
zaváděnému systému parkování - je to moc potřeba
Tento
týden byl v radě města schváleno a po té i publikováno nové nařízení o
parkování, které bude platit od 1. ledna 2021. Ruší všechna dosavadní
nařízení, která byla k této problematice vydána, sjednocuje a
zjednodušuje podmínky. Schválený text se skládá z vlastního nařízení s
mapovými přílohami a dále z ceníku parkovného.
Systém zavádí především nutnost platit za
užívání veřejného prostranství a cenu parkovného stanoví poměrně
výše, než bylo dosud. Také Město Česká Třebová letos pronajalo
parkoviště pro 16 osobních vozidel společnosti ČD Cargo v Komenského
ulici na prestižním místě u terminálu a to na 10 let dopředu za cenu 20
000 Kč/ročně. Tato cena, která vychází cca 1300 Kč/ vozidlo a rok
se při porovnání s cenou parkovného pro podnikatele v zóně pro rezidenty
(1500 Kč/vozidlo/rok) vychází přece jen nižší. Trochu jsme se zde přece
jen ošidili, zvlášť když uvážíme, že byl pronájem sjednán za stejné
peníze na celých deset let, kdy už budou ceny parkovného zřejmě
podstatně vyšší....
Při určení ceny parkovného pro podnikatele
v zóně pro rezidenty (1500 Kč pro 1. auto a 2500 Kč pro druhé vozidlo)
vzniká ještě nesoulad s cenou za vyhrazení trvalého parkovacího místa
pro osobní vozidlo (dokonce s dopravní značkou s vyznačením jeho SPZ)
stanovenou ve vyhlášce OZV 2/2019 ve výši 1200 Kč. Věřím tedy, že se s
těmito hodnotami bude také ještě hýbat. (mm)
Vnitřní nádvoří pardubického
zámku brzo opustí lešení
Rekonstruované prostory Zámku Pardubice v průběhu roku postupně
vystupují ze zajetí stavbařů. V letošním roce byla v červnu ve třetím
podlaží paláce otevřena nová expozice uměleckého skla a sousední bývalé
reprezentační prostory Pernštejnů, které budou součástí společenské
části zámku. V září pak Pardubický kraj představil veřejnosti nové
výstavní sály v hospodářských budovách na nádvoří, kde Východočeské
muzeum instalovalo výstavu „Věci vyprávějí“. Další práce pokračují
uvnitř v paláci, v hospodářských budovách i na omítkách. Do konce roku
zmizí lešení i z vnitřního nádvoří a celá tato stavební etapa skončí do
května 2021.
Kontrolního dne se tento týden zúčastnil za Pardubický kraj také
náměstek hejtmana Roman Línek: „Důležitým závěrem dnešního jednání
bylo rozhodnutí o sjednocení barvy fasády na vnitřním nádvoří zámku.
Vybírali jsme odstín bílé barvy tak, aby dobře propojil všechny části
zámku. Nyní se návštěvníkům může zdát, že je to jedna stavba, jeden
velký dům, ale ten vznikal postupně mnoha dostavbami v různých obdobích,
úpravami či nahrazováním některých prvků a přidáváním nových. Naším
cílem samozřejmě je, abychom nyní všem příchozím zprostředkovali co
možná kompaktní vizuální dojem z celého nádvoří s renesančními
arkádami,“ vysvětlil Línek.
Stavební firma v současné době pracuje v paláci také na rozvodech
elektroinstalace pro osvětlení expozice a v hospodářských budovách na
stavbě kancelářských prostor Východočeského muzea. „Snad nám bude
přát počasí na dokončení vnějších fasád na nádvoří zámku a na
hospodářské části. Celá stavba by měla skončit do konce dubna 2021 a pak
se bude instalovat Pernštejnská expozice. Na celou stavební část
projektu za 128 milionů korun přispívá 95 milionů Evropská unie, 5,5
milionu státní rozpočet a 27,5 milionu zaplatí Pardubický kraj,“
dodal Línek.
Diskuse na téma Perspektivy vodní dopravy v ČR se uskuteční
v úterý 10. listopadu 2020 od 11 hodin.
Diskutujícími budou: Jan Skalický ze společnosti Vodní cesty a
Jan Hradecký z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Těšit se můžete na samotné vyhlášení vítězů celorepublikového výzkumu
Město pro byznys. Vítězi se zapojí do diskuse on-line.
Červený kříž
zahájil kurzy pro dobrovolníky z řad veřejnosti
Oblastní
spolek Českého červeného kříže Ústí nad Orlicí ve spolupráci s Vyšší
odbornou školou a Střední školou zdravotnickou a sociální v Ústí nad
Orlicí zahájil kurzy pro dobrovolníky z řad veřejnosti, kteří po
absolvování kurzu mohou působit jako pomocný personál ve zdravotnických
a sociálních zařízeních.
Základem úspěšného fungování lůžkových zdravotnických a sociálních
zařízení je právě dostatek personálu. V současnosti však může nastat
situace, kdy množství nemocných vyžadujících péči může převýšit kapacitu
systému danou jeho personálními možnostmi. Zvýšené nároky na
profesionální personál však lze za výjimečných okolností zvládnout
doplněním o poučené laiky, kteří v roli pomocného personálu umožní
profesionálům věnovat se více nemocným nebo načerpat síly do další
služby.
Příprava takového personálu, který pomůže pečovat o nemocné, je jedním z
tradičních úkolů Červeného kříže. Proto Český červený kříž zahajuje
pořádání jednodenních kurzů, v nichž se uchazeči seznámí s jednoduchými
základy péče o nemocného na lůžku od obstarání osobní hygieny, přes
podávání stravy až po komunikaci s nemocným. Získané dovednosti
mohou v případě potřeby být využity těmito dobrovolníky či brigádníky
v nemocnicích, sociálních zařízení nebo prostě i doma při péči o blízké.
To všem pomůže odlehčit v případě potřeby zdravotnickému systému.
Podrobné informace, podmínky
přijetí do kurzu a samozřejmě i přihlášení do kurzu najdou zájemci na www.zvladnemeto.cervenykriz.eu. Máte-li
zájem pomáhat pečovat o druhé, navštivte stránky Červeného kříže a
přihlaste se do kurzu.