Českotřebovský deník 3

Českotřebovský deník 3/2019 (2/1)

Českotřebovský zpravodaj je nyní k dispozici také v okolních obcích ...
(K tomu ještě malá poznámka)
Od 2. ledna 2020 dopoledne je na obecních úřadech v obcích Přívrat, Semanín a Třebovice zdarma k dispozici lednové číslo Českotřebovského zpravodaje. Na obecním úřadě v obci Rybník bude zpravodaj dostupný od 6. 1. 2020. Aktuální číslo si budete moci vyzvednout i v dalších měsících v úředních hodinách příslušného úřadu. Omezené množství výtisků je také dostupné v Turistickém informačním centru (recepce městského muzea) a v budově Městské knihovny Česká Třebová.
Českotřebovský zpravodaj jsem jako soukromý vydavatel do konce roku 2019 doručoval také do prodejen a do schránek předplatitelů v okolních obcích. Jednalo se o cca 250 - 300 výtisků, dalších cca 60 ks jsem posílal v obálkách na adresy předplatitelům po celé České republice. Při převzetí titulu městem mně bylo přislíbeno, že v nějaké formě bude tato služba zachována, neboť tímto způsobem jsou šířeny informace např. o kulturních a dalších akcích také do okolního regionu a slouží též pro informování Třebováků žijících dlouhodobě jinde a jsou od dění ve svém rodném městě odloučeni. Ukázalo se však, že město to všechno v původním rozsahu zajistit nedokáže a tak byl zvolen alespoň náhradní způsob distribuce přes obecní úřady v okolních obcích. Dotazů na distribuci mám stále dost, nemohu je ovšem nijak zodpovědět, to vše je záležitostí nového vydavatele.
Mrzí mne např., že se Českotřebovský zpravodaj nedostane např. do obce Dlouhá Třebová, kde byl o něho poměrně velký zájem. Snad proto, že tato obec nepatří do našeho ORP. Tak na jedné straně se díky rozhodnutí všem zdarma doručuje jako městské periodikum "všem zdarma" (tedy i těm, kterým je takový tisk na obtíž a nestojí o něho) a na druhé straně si jej nikde nemohou, ani při návštěvě našeho města třeba i zakoupit ti, kteří k nám přijíždějí a kteří by o něho zájem měli. A podle informace z prodejních míst (např. v hale nádraží nebo v trafice paní Kyselové) takových není málo. Údajně je problém v tom, že nelze časopis distribuovaný zdarma občanům města někde současně prodávat. Já se na problém dívám jinak, myslím totiž, že jde pouze o výmluvu.
Město vydává radniční Českotřebovský zpravodaj, jehož předplatiteli jsou všichni občané města a předplatné jim hradí vydavatel, tedy Město Česká Třebová ze svého rozpočtu. To by nemělo bránit v tom, že by se dalším zájemcům časopis prodával za výrobní cenu. Příkladem je město Litomyšl, kde je městský časopis Lilie distribuován zdarma do všech domácností a integrovaných obcí a navíc se prodává v infocentru za 8 Kč a posílá se i předplatitelům (za 280 Kč). Zde to tedy možné je a přesně tak jsem si to představoval ve svém návrhu na předání Českotřebovského zpravodaje novému vydavateli. Zdá se mi, že zde po převzetí vznikla velká snaha si všechno zjednodušit na úkor funkčnosti a že na to město Česká Třebová vlastně doplatí. Kdybych takto postupoval já jako soukromý vydavatel, tak bych asi brzo zaplakal nad výsledkem.
Chtěl bych se při této příležitosti také zaměřit na rubriku Společenská kronika, ve které se město zavázalo v Českotřebovském zpravodaji nadále pokračovat. Jak se nyní zdá, tak se společenská kronika "smrskla" na zveřejňování vzpomínek na zesnulé. To je samozřejmě správně, občané akceptují i dřívější termín redakční uzávěrky. Má to svoje "ale". Občanům není umožněno zveřejňovat s tím spojená poděkování, byť se jedná také o zpoplatněné sdělení ve společenské kronice. Vlastně vzniká nějaká nová cenzura "co se smí a co se nesmí", i když takové omezení nebylo nikde formulováno. Nešťastní občané pak přichází zase se zveřejněním alespoň v elektronickém vydání Českotřebovského deníku. Udělám to samozřejmé rád a zdarma, ale takové sdělení zde přece jen zapadne, bude-li zveřejněno přímo ve Společenské kronice tištěného vydání, má zde svůj smysl. Je to jeden ze způsobů, jak zvýšit užitečnost městského periodika pro samotné občany a je mi líto, že to redakce takto nechápe. Jsou přece i jiná poděkování, za nezištnou pomoc v nouzi třeba městským strážníkům, hasičům, spoluobčanům za mimořádné nasazení při záchraně majetku, zdraví či života. Také to nebude k otisknutí? Pro člověka, který který byl v nesnázích je to moc významné sdělení (a také veřejné ocenění těch, kteří si to zasluhují).
Nerozumím také tomu, proč se nezveřejňují také jména zemřelých občanů, veřejnost si zaslouží znát jména zemřelých. Skříňky s vystavenými úmrtními oznámeními jsou bedlivě sledovány a ne všichni mohou si sem přijít všechno přečíst. Někdy je parte vystaveno třeba jen týden a tak když to z různých důvodů nestihnete, pak zůstanou úmrtí některých občanů zcela utajena. Proto byla jména zesnulých v Českotřebovském zpravodaji od samotného počátku v roce 1970, tedy po celých padesát let a najednou se to má změnit? Když se člověk narodí, má právo na to, aby jeho přivítání do svazku občanů města zveřejněno bylo, ale když zemře, tak už nikoliv? Přitom díky smlouvě s pohřební službou Eko Bi, je možné potřebná data získat profesionálně bez problémů a není s tím spojená téměř žádná práce navíc. A i kdyby byla, je to přece přínos pro obsah časopisu. To všechno přece do společenské kroniky patří! Svou práci by měla dělat redakce naplno, ne jen na polovic. A tak budu muset zase znovu uvádět od 1. ledna 2020 jména zesnulých v Českotřebovském deníku. Bude to mít také význam pro Třebováky, kteří ve Třebové nebydlí (ale mohou číst webové stránky) a jsou od zdejšího dění více či méně tedy odtrženi.
Milan Mikolecký
P.S. Ještě jeden příměr z Litomyšle, kde má redakce časopisu Lilie ve dvou dnech v týdnu svoje úřední hodiny pro veřejnost.
Ceník inzerce je také podstatně přístupnější než ten současný českotřebovský (kde platí kdo chce moc, nemá nic)...
Poděkování
Děkujeme všem, kteří se snažili zmírnit bolest v srdcích po úmrtí našeho tatínka Otokara Dobrovského, za přátelské stisky rukou a slova soustrasti, za písemné kondolence i dojemná vyznání od jeho kamarádů a přátel, za krásné vzpomínkové články v Českotřebovském zpravodaji i za to, že se s ním mnozí přišli rozloučit.
Srdečně Otakar, Hana a Jana s rodinami

Skvělá návštěvnost Kohoutů
Deset domácích zápasů, na které přišlo celkem 4 570 diváků. To je bilance českotřebovských Kohoutů v dosavadním průběhu základní části krajské hokejové ligy. V divácké návštěvnosti držíme vedoucí příčku.
Od konce září do prosince loňského roku hráli Kohouti desetkrát doma, na jejich zápasy přišlo celkem 4 570 diváků. To byl průměr 457 diváků na jedno utkání.
Devět zápasů odehráli Kohouti na ledě soupeřů, tady na ně bylo zvědavo celkem 3 160 diváků (průměr 351 diváků na utkání). V mistrovské části měla Česká Třebová nejvyšší návštěvu vloni 1. prosince, kdy doma porazila Choceň (6:4). Okresní derby sledovalo 607 diváků.
Nejvyšší diváckou kulisu měl 26. prosince mezinárodní zápas s čínským týmem China Golden Dragon, na druhý svátek vánoční na něj přišlo 857 diváků!

Na Andrlově chlumu bylo na Nový rok na 1200 turistů

Pořadí 21. ročník Novoročního výstupu na Andrlův chlum připravil Klub českých turistů ve středu 1. ledna. Od dopoledne proudily na Andrlák skupinky pěších i cyklistů ze všech směrů, kterým cestu zpříjemnilo krásné slunečné počasí. Kdo měl zájem mohl vystoupat na rozhlednu a kochat se rozhledem do krajiny. Všichni příchozí, kterých do odpoledne bylo rekordních 1214, obdrželi v chatě Hvězdě účastnický list a mohli se zde také občerstvit.

Novoroční výstup na Kozlovský kopec pořádal zase KČT Česká Třebová, Na rozdíl od ústeckých turistů nemají Třebováci svou vlastní chatu a tak jejich akce na Kozlovském kopci nejsou možná trak intenzivní jako na Andrlově chlumu. I zde však bylo za slušného novoročního počasí dostatek návštěvníků, chata Maxe Švabinského bylo zaplněna. V lednu se sem turisté ještě vrátí na tradiční zimní táboření.

Českotřebovští turisté mají také svůj oddíl v Tělocvičné jednotě Sokol Česká Třebová a mimo svou další pravidelnou výletovou činnost absolvují každoročně silvestrovský výstup na Palici. Bylo tomu tak také letos, již po desáté. VÍCE ZDE.

Českotřebovsko má více vrcholů a to dokonce vyšších než je Andrlův chlum... Akorát na Palici není (zatím) hospoda...

Dalším zajímavým "poutním místem na Silvestra či Nový rok v našem okolí je Horákova kaple, kam zase putují turisté z Ústí, Dolní Dobrouče či z Letohradu. Pěkná šestikilometrová vycházka sem vede i ze Skuhrova. (Foto J. Vencl)

V Ústí zahrála před ohňostrojem kapela Kanci paní nadlesní

V úterý 31. prosince od čtvrté hodiny odpolední na pódiu na ústeckém Mírovém náměstí vystoupila kapela KANCI PANÍ NADLESNÍ. Před ohňostrojem všechny pozdravil starosta města Petr Hájek s místostarosty, kteří popřáli úspěšný nový rok 2020. Do nového roku přejeme všem mnoho zdraví, štěstí a spokojenosti. Výhodou Oušťáků je instalované celkem nenápadné pódiu, tím vznikly podmínky pro doplňkový program třeba pro silvestrovský ohňostroj. Na druhé straně je náměstí tak malé, že odpaliště ohňostrojů se sem už nevejde....