1. část ÚVOD - najdete zde

2. část  Rezidentní parkování

Tento problém se nyní v České Třebové  vlastně neřeší.  Pouze v rozsáhlé zóně zákazu stání zřízené v roce 2010 kolem dopravního terminálu Jana Pernera, zřízené ovšem především proto, aby se parkovalo v podzemí terminálu a nikoliv v okolních ulicích, je režim parkování pro zde bydlící (tedy rezidenty)  vyřešen pomocí "povolení", které zdarma vydává odbor dopravy těm kteří zde v ulicích bydlí nebo podnikají.

Parkovat zde tedy po získání povolení mohou i tehdy, když komunikace nesplňuje předepsané šířkové parametry a omezuje ostatní vozidla při vyhýbání, především pak autobusovou dopravu (viz Sadová ulice).   Podobně byly i jinde požadavky na podobná povolení mimo tuto zónu zákazu stání, jenže tudy cesta nevede. Jediným řešením bude umožnit parkování rezidentům  poblíž svého bydliště, nikoliv ovšem povoleným stáním v zákazech,  ale na připravených parkovištích. 

 

Je zapotřebí, aby parkoviště pro rezidenty byla z tohoto důvodu co nejrovnoměrněji rozptýlena na ploše centra města, zejména pak v oblasti sídliště Trávník, které vznikalo postupně v letech 1960 - 1985. Předpokladem, zatím v České Třebové neznámým, je pro rezidenty nutnost zaplatit za parkovací místo poplatek.

Poplatek nemusí být vysoký, ale bez poplatku to prostě dál jít nemůže. Uhradí se jím  náklady na evidenci a kontrolu parkování a něco malinko zbude pro budování nových parkovišť nebo parkovacích domů. Již poplatek sám je také regulační opatření. Řada aut, která jsou nyní svobodně zadarmo na městských komunikacích najednou najde pro své odstavení jiné místo. Lze očekávat, že jen tímto opatřením zmizí z ulic cca 10% automobilů rezidentů. Město by ovšem mělo také vyčlenit plochy, kde lze parkovat i bez poplatku, nebudou to ovšem lukrativní místa v centru, ale místa vzdálenější. Zaplacení poplatku však musí zajistit, že rezident dostane v blízkosti svého bydliště či své provozovny parkovací místo. Zónu tedy nemůže tvořit celé sídliště Trávník, bude třeba vytvořit menší dobře zvolené úseky. Parkovacích karet pro rezidenty nemůže být vydáno více, než jsou parkovací možnosti lokality. Parkovací karty tedy bude třeba prodávat vlastně jako "místenky" pro danou lokalitu. Když někdo zaváhá a přijde pozdě, lokalita je "vyprodaná", mohlo by mu být umožněno koupit parkovací povolení pro sousední úsek, kde bude ještě volno. Tím se současně zajistí, aby byl mezi rezidenty o koupi karty zájem, aby se nevyčkávalo. Karty pro různé úseky se budou lišit, kontrola bude také  možná pomocí elektronické čtečky. Nebude možné (jako nyní) povolení kopírovat na barevných kopírkách. Kdo si parkovací kartu rezidenta nekoupí, není rezidentem (byť zde někde bydlí) ale bude odkázán jen na  "ostatní parkoviště", která v centru zůstanou. Bude však na nich buď placené parkování s automatem nebo půjde o možnost parkovat jen pro krátkodobou návštěvu prodejen či úřadů např. na půl hodiny či jednu hodinu apod.  Bude i bezpoplatkové parkoviště, ovšem ve větší vzdálenosti od centra. Několik takových lokalit na výběr existuje. Přijede-li tedy do centra  nerezident ze vzdálené části města, má na výběr placená parkoviště nebo parkoviště s časově omezeným stáním.

Jaké bude parkování v nákupních zónách - bude jako dosud zdarma? Alespoň v případě OC Billa je už nyní parkoviště z poloviny zneužíváno pro dlouhodobé parkování a bylo by to ještě horší. Nakonec nezbude, než dobu pro parkování bez poplatku zde omezit např. na dvě hodiny, je li zde např. ordinace lékařů.  Je to tak nakonec i v jiných městech obdobné velikosti (Dvůr Králové, Rychnov nad Kněžnou...). Jde o to připravit komplexní řešení pro celé město. Nejen pro centrum, kde je velký nedostatek parkovacích lokalit, ale i pro další části města, které by se zavedením placeného  rezidentního parkování mohly rychle stát zacpanými. Zvláště pokud budeme (jako dosud) tolerovat stání vozidel na komunikaci, při které pak nezůstávají dostatečně široké jízdní pruhy. Podobný systém parkovacích karet , t.j. "místenek pro rezidenty" je třeba zvolit na sídlištích Křib nebo Lhotka. Po jejich zřízení zjistíme, jak je kapacita parkovišť využita, kde je největší nedostatek parkování  a kde ještě zbývají volná místa.

Na sídlišti Lhotka je např. zcela proti logice, že nahoře na sídlišti, tedy blízko od bytů je parkování zdarma systémem kdo dřív přijde parkuje a dole na vzdáleném soukromém parkovišti společnosti RYDO je třeba zaplatit nemalé poplatky. Co udělá motorista? Přijede s nákupem nahoru na sídliště, když najde dobré parkovací místo tak tam auto nechá, ačkoliv má dole na soukromém parkovišti zaplaceno "pro strýčka Příhodu". Nahoře je tedy  stále plno, přeplněno, a dole zeje parkoviště někdy prázdnotou, i když je  "vyprodáno". Bylo by logické, kdyby platil pro celé sídliště Lhotka stejný tarif, aby bylo třeba zakoupit parkovací kartu i pro parkování u domů nahoře. Přitom horní lokalita by měla být rozdělena jistě na dva úseky,  třetí úsek by pak byl kolem domů "dole" kolem čp. 173 - 177.

Dosud vedení města opatrně našlapovalo, vymýšlelo řešení, která vedla k současné situaci, jen aby neudělalo nějaké nepopulární opatření. Situace ovšem nazrála tak, že nyní už nic jiného nezbude, stejně jako v jiných obdobných městech.  Je teď na nás, abychom se pokusili najít takový systém, který by byl účinný a neobtěžoval. Město zadalo studii, založenou samozřejmě také na placeném rezidentním parkování. Parkovací místa zde má vyřešit nákladné a vzdálené parkovací  monstrum, které není  navíc dobře umístěno. Stavět takové stavby považuji až za poslední možnost, když jsme všechny ostatní možnosti vyčerpali. Další pokračování tohoto seriálu bude právě o přehledu lokalit, které by bylo možné využit  tak, aby žádný z rezidentů neměl ke svému vozidlu daleko, aby hluk spojený s parkováním nebyl soustředěn k nějaké parkovací věži. (mm)

(MM)