Českotřebovský deník 180

Českotřebovský deník 180/2020 (22/6)

Maturitní vysvědčení se poprvé slavnostně předávala na gymnaziální zahradě
Historie českotřebovského gymnázia započala před 111 lety v roce 1909 a za celou tuto dobu se nestalo, aby se maturitní vysvědčení předávala pod širým nebem, a dokonce přímo na gymnaziální zahradě. Stalo se tak letos poprvé díky koronavirové epidemii, obvyklé slavnostní ukončení studia v obřadní síni českotřebovské radnice nebo školní třídy nebylo možné realizovat. Jak ředitel gymnázia Josef Menšík vypočítal, odmaturovala letos v pořadí již 173. a 174. třída absolventů školy, kterým se jim dostalo cti převzít maturitní vysvědčení na velmi pěkně upravené gymnaziální zahradě. Ta se tedy stala nejen parkem s jezírkem, učebnou pod širým nebem, ale také slavnostní síní vhodné pro slavnostní zakončování studia. Jak se stalo v posledních sedmi letech tradicí, tak ani letos na předávání maturitních vysvědčení nechyběl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, absolvent této školy. A nechyběl vlastně ani zástupce českotřebovské radnice, protože Josef Menšík je současně členem rady města, která ke vší smůle právě v tomto termínu zasedala na svém pravidelném jednání.
Jako první ve 14 hodin nastoupili maturanti z osmiletého studie, tedy oktáva, třída 8. A s třídní profesorkou Evou Vašinovou. Vynikající třída, odmaturovali všichni do jednoho, většina s vyznamenáním a také se samými jedničkami. Proto ředitel školy při projevu nešetřil chválou, děkoval za osmiletou spolupráci studentům i jejich rodičům. Nejlepší studenti a nejaktivnější členové (a členky) třídního kolektivu obdrželi poukázky pro knižní odměny, věnované Spolkem Gymnázia. Hejtman Martin Netolický ve svém projevu ocenil, jak maturanti dokázali vyřešit svou situaci, která se náhlou epidemií těsně před maturitou velmi zkomplikovala a posunula termín maturit i dalších následných zkoušek, zkomplikovala maturantům vstup do dalšího života.
Pro zahradní slavnost bylo naštěstí příjemné letní počasí, po řadě dní plných deště se obloha rozjasnila. Uspořádání na školní zahradě umožnilo připravit slavnostní předání na vynikající úrovni, s dostatečným prostorem jak pro maturanty, tak pro jejich rodiče a příbuzné. Větrné počasí však způsobilo jeden problém - první se štůsku maturitních vysvědčení se při nárazu větru zvedlo a sneslo až na hladinu zahradního jezírka. Takové vysvědčení bylo vodou jezírka sice pokřtěno, ale současně dle regulí znehodnoceno. Proto musela škola vydat nový originál tohoto vysvědčení. Naštěstí se to stalo během odpoledne jen v jednom jediném případě.
O hodinu později se předávala maturitní vysvědčení pro maturanty čtyřletého studia ze třídy 4C, kterou k maturitě dovedla třídní profesorka Daniela Fricová. Třída si s sebou na zahradu přinesla také svoje maturitní tablo. Také zde byla řada oceněných z vynikající prospěch, úspěchy v soutěžích, za aktivitu a reprezentaci školy. Maturanti z obou tříd také obdrželi z rukou hejtmana tašky s dárky od Pardubického kraje. Za maturanty pak zástupci vedení školy, přítomní členové profesorského sboru i rodiče vyslechli poděkování od maturantů spojené s předáním symbolických dárků pro vzpomínání, všechno doplňovalo fotografování celých tříd nebo i skupin a skupinek. Ze slavnostního předání maturitních vysvědčení natočil Českotřebovský deník videoreportáž, první předání maturitních vysvědčení na gymnaziální zahradě je tedy zaznamenáno i na videu, které bude zítra publikováno. K tomuto textu nafotil Luboš Kozel spoustu fotografií, které najdete v samostatné fotoreportáži ZDE.

Aktuality z pondělí 22. června na fotografiích

Na prvním snímku je nebezpečná jízda cyklistů z protisměrné ulice Krátké přes hlavní silnici, kdyby jel nějaký blázen, tak mohl být malér. Na tomto místě nelze doporučit ani přecházení ulice.
Na druhém snímku je zahájení prací na odstranění závady na kabelu VN , který vede v chodníku Podbranské ulice od transformační stanice. Práce mají pokračovat po dobu 14 dnů. Musíme to vydržet, je třeba dávat pozor a případně raději chodit jinudy.
Na třetím snímku je zřejmé, že rekonstrukce sítí poblíž křižovatky na Chmelnici je ve velký oříšek. Vůbec celá Podbranská ulice je pro síťaře problémem. Ač se snaží firmy práci koordinovat, začíná stavba nabírat mírné zpoždění.Úkolů, které mají být zde splněny současně je opravdu mnoho. FOTO VV
Ceny Anděl za rok 2019: Fenomenální úspěch Jakuba Hrůši a Iva Kahánka
Cenu Anděl za rok 2019 v kategorii klasické hudby získali Ivo Kahánek, Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové. Historicky poprvé se do andělské Síně slávy rozhodla Česká hudební akademie uvést ne-hudebníka Jiřího Černého.
Anděl 2019: Jakub Hrůša, Ivo Kahánek, David Mareček (foto František Ortmann)
Ivo Kahánek, Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové získali cenu Anděl za rok 2019 v kategorii klasické hudby, za album klavírního koncertu Antonína Dvořáka g moll a 4. Inkantace Bohuslava Martinů. Za tuto desku získali letos již prestižní ocenění Nejlepší nahrávka roku v kategorii Koncert časopisu BBC Music Magazine. V kategorii klasická hudba byl za nahrávku Šostakovičových kvartetů č. 2, 7, 8 nominován Pavel Haas Quartet a za CD Ullmann byl nominován Bennewitz Quartet. „Této ceny si obzvláště vážím, zejména proto, že o ní hlasují kolegové muzikanti a odborní hudební kritici, tedy lidé, kteří vám vidí do karet úplně nejvíc,“ podotkl Kahánek. „Konkurence v podobě spolunominovaných uskupení Pavel Haas Quartet nebo Benewitz Quartet má světové parametry a vyhrát mohl kdokoli,“ dodal.
Ceremoniál Andělů, který 20. června 2020 odvysílala ČT1, měl kvůli opatřením souvisejícím s pandemií koronaviru zcela jiný charakter, než kdykoliv v minulosti a než pořadatelé původně plánovali. Místo klasického předávání v přímém přenosu připravili unikátní živá hudební čísla na netradičních místech, která právě kvůli pandemii, tak jako hudební branže, na několik měsíců osiřela. „Místy live sessions se tak staly největší české letiště, nejdelší závodní okruh, jeden z nejkrásnějších kostelů, největší hala a mnoho dalších unikátních míst,“ vysvětluje pořadatelka Andělů Lucie Hájková z agentury Luff Production. „Kombinace minimálního času a produkční náročnosti tohoto projektu nás občas dostala do celkem nekomfortních situací, ale nechtěli jsme volit produkčně jednodušší cesty. Andělé si zbytečné kompromisy nezaslouží,“ dodává Hájková.


VYZNAČENÍ HISTORICKÉ HRANICE JAKO TURISTICKÁ ZAJÍMAVOST.
HLÁSÍME SE K OBĚMA ČÁSTEM NAŠEHO KRAJE, ALE PROČ SI NEPŘIPOMENOUT HISTORII?
To že Pardubický kraj je podle stávajícího členění naší země vlastně "Českomoravským pomezím" nikdo asi nepochybuje. Základní stavební jednotkou jsou okresy, které od 60. let 20. století nijak nezohledňují historické členění zemí, které jsou dnes součástí České republiky. Až do roku 1960 za bývalého Československa ovšem tehdejší okresy i kraje odpovídaly alespoň přibližně a navazovaly na historické hranice Čech, Moravy a Slovenska.
Pardubický kraj se i svými symboly hlásí jak k české, tak i moravské části (jedno pole na vlajce i na znaku patří českému lvu, jedno moravské orlici). Před několika týdny se objevila iniciativa nadšenců a historiků, kterou vyznačili na dvou místech historickou hranici mezi zeměmi českou a moravskou. Bílá čára na hlavních silnicích s nápisy Čechy, Morava byla vyhodnocena nejprve jako trestný čin a začalo stíhání. Nakonec jej přehodnotil státní zástupce na přestupek. I tak... Myslím, že nemá cenu hledat v iniciativě nic nebezpečného. Zvláště pokud se na zemské hranici obnovuje v lesích množství hraničních kamenů ještě z dob tzv. Tereziánského katastru tj. z 18. století.
Proto jsem považoval za správné, že se setkám s iniciátory a pobavíme se, jak nenásilně upozornit na historický kontext správního členění naší země. A řešení je elegantní. Všude v zahraničí a nakonec i u nás se můžeme setkat s upozorněním na turistické zajímavosti. V České republice existuje dokonce oficiální dopravní značka - hnědá cedule s bílým textem a příznačným symbolem. Už v minulosti jsme s Klubem českých turistů vyznačili řadu turistických cílů, tak proč ne i tento?
Zdůrazňuji, že krajská samospráva se hlásí k oběma částem kraje. Historicky ovšem Moravskotřebovsko a Svitavsko bylo skutečně na území Moravy, tak proč si aspoň takto nevzpomenout? Zdůrazňuji, že se tím nic nemění, protože jde o pouhé vyznačení zajímavosti. Kraj je a nadále i bude "Českomoravským pomezím".
Kladruby chtějí být krásné pro všechny – pro turisty i pro obyvatele
Nenápadná malá obec (22 km) západně od Pardubic se 640 obyvateli a celosvětovým věhlasem, tak to jsou Kladruby nad Labem. Tamní krajina, jejíž součástí je i samotný hřebčín pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní, je od loňského roku zapsána na seznam UNESCO. Vše se může zdát být v pořádku, ale nezastiňuje právě sláva a celosvětový věhlas místního hřebčína samotnou obec? Jak se zde žije obyčejným lidem?
Už v roce 1913 byla obec elektrifikována samotným Františkem Křižíkem, což umožnilo další technický rozvoj obce samotné. Jaká je dnešní realita? Pozorný návštěvník si všimne kontrastu. Ve stínu velkoryse pojatého zrekonstruovaného hřebčína se krčí vesnice, která bojuje s mnoha problémy.
Nová točna pro autobusy, zastávky, kanalizace
Obec se skládá ze čtyř částí, z obce Kladruby nad Labem, Bílé Vchynice, Kolesa a obce Komárov.
„Je tu i vodovod a kanalizace, přesto řada vybavení obce stále chybí. V posledních letech se budují kanalizace v sousedních obcích Kolesa a Komárov v přípravě a očekávání je výstavba kanalizace v Bílých Vchynicích. Ve všech obcích je potřeba opravit silnice a chodníky,“ vypočítává starostka Lenka Gotthardová. To ale není zdaleka všechno. Například obecní úřad je propojen s hasičskou zbrojnicí. V Kladrubech nad Labem dlouhodobě chybí kulturní dům a také centralizovaná autobusová zastávka. Teď jich tu stojí pět. Navíc většina autobusů se musí otáček na tzv. váze, kde je málo místa a dochází k poškozování autobusů nebo váhy. „Velmi důležité je pro budoucno sjednocení úprav v centrech obcí, Kladrubami počínaje. Hřebčín byl v posledních letech pěkně opraven a obec by byla ráda, aby i úroveň její zástavby odpovídal standardu celosvětové památky UNESCO,“ zdůrazňuje starostka Lenka Gotthardová.
„Jsem ráda, že změny k lepšímu urychlí dotace z Pardubického kraje. Podpoříme pořízení studie, která vyřeší veřejná prostranství částkou 150 tisíc korun,“ uvádí krajská radní Hana Štěpánová, zodpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace. „Velice si této podpory vážíme, protože díky tomu může dojít k souladu mezi úpravou krajiny okolo hřebčína i v obci samotné. Pardubický kraj dlouhodobě podporuje obec Kladruby n. L. hlavně v oblasti cestovního ruchu (altánky…) a vodohospodářství (kanalizace),“ uvádí starostka obce Lenka Gotthardová.
Žít v souladu s tak významnou památkou jako jeden z nejstarších hřebčínů na světě, který je domovem nejstaršího původního českého plemene koní – koně starokladrubského, je nádherné a zároveň komplikované. Veškeré stavební akce v obci musí projít schválením památkářů. To se bez odborných studií neobejde.
Obyvatelé Kladrub nad Labem stárnou. Rodinné domy se mění na chalupy. Velkou brzdou v rozšiřování obce je nedostatek stavebních parcel. Většina pozemků okolo je ve vlastnictví hřebčína. „V době konání závodů, je v naší obci více koní než našich obyvatel a co je bohužel dlouhodobě také pravda, v naší obci se každoročně rodí více hříbátek než děťátek. Proto ještě stále pracujeme na úpravě územního plánu, aby v dohledné budoucnosti mohlo být v Kladrubech postaveno více domků, kam by se mohli nastěhovat mladí lidé se zájmem o toto krásné místo,“ uzavírá téma Lenka Gotthardová.

Zachranáři v Seči budou mít novou samostatnou stanici
Když byla na začátku letošního roku otevřena nová výjezdová stanice Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje na Seči, bylo avizováno, že se jedná o dočasné řešení před vybudováním nové samostatné stanice. Zahájení výběrového řízení na stavbu v předpokládané hodnotě necelých 20 milionů včetně daně na svém pondělním jednání schválili krajští radní. Nabídky je možné podávat do 15. července.
„Otevření výjezdové stanice v areálu, ve kterém sídlí také profesionální hasiči, bereme jako rychlé a dočasné řešení. Reagovali jsme tak na četné podněty z regionu Třemošnicka, Ronova nad Doubravou, ale také samotné Seče, protože na konci loňského roku začaly být problémy ve spolupráci s nemocnicí v Čáslavi,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Samostatná výjezdová stanice by měla vyjít na necelých 20 milionů korun včetně daně. Vizuálně pokračujeme v trendu výjezdových stanic ve Skutči, Starých Čívicích či současné době budovaných v Holicích či Vysokém Mýtě. Nabídky je možné podávat do 15. července. Kromě ceny jsou zahrnuta také kritéria délky realizace stavby a zkušenosti stavbyvedoucího nad rámec kvalifikace,“ řekl hejtman.
Investiční záměr na tuto stavbu byl krajskou radou schválen na konci června loňského roku. „Jedná se o jednopodlažní novostavbu včetně dvou garážových stání. Součástí jsou samozřejmě prostory pro řidiče, zdravotní sestry, záchranáře nebo lékaře, společná místnost a sklady,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek.
Podle Ladislava Valtra, radního pro zdravotnictví, je vybudování stanice dalším projektem, který vede k zaplnění bílých míst na mapě kraje. „Vybudování nové výjezdové základny vyřeší současné dlouhé dojezdové vzdálenosti v jihozápadní oblasti Pardubického kraje a zajistí odpovídající pracovní podmínky pro posádky výjezdové základny a technické podmínky pro zajištění včasného zásahu v rámci daného regionu. I vzhledem k tomu, že očekáváme nárůst domácí turistiky, tak si myslím, že tato stanice má své jednoznačně opodstatnění,“ řekl Ladislav Valtr.