Českotřebovský deník 210/2020 (22/7)
Z historie českotřebovského koupaliště v Křivolíku
  Nové video z 22. července 
Na dnes už bývalé městské koupaliště v Křivolíku vzpomíná Martin Šebela, připomíná jeho historii i osobnosti s koupalištěm spojené. Městské koupaliště v Křivolíku bylo postaveno v roce 1938 nákladem městské spořitelny. Stavitel Ing. Jaromír Lom vybudoval bazén s rozměry 70 x 22 metrů s půlkruhovým brouzdalištěm a skluzavkou. Koupaliště bylo napájeno vodou z Křivolického potoka. Na terase nad bazénem bylo 30 rodinných dřevěných kabin a 12 malých kabin pro jednotlivce. Proti předchozím možnostem koupání v Bezděkově nebo na Lochnesu to byl velký pokrok. Koupaliště přes léto prosperovalo, i když voda zde obvykle bylo dosti studená.
Od padesátých let koupaliště spravovaly komunální služby. V roce 1969 objekt šaten do základů vyhořel byl pak následně nahrazen na svou dobu moderní stavbou, jejíž restaurace byla využívána celoročně a bývaly zde i někdy problémové diskotéky. Stavební stav bazénu trpěl mrazem a vyžadoval nákladné opravy, které nebylo z čeho zaplatit. Od roku 1990 bylo proto koupaliště mimo provoz. Jde o první díl, který bude mít pokračování, ve kterém se diváci seznámí se všemi pokusy o obnovení koupaliště a úvahami na možné využití tohoto prostoru v budoucnosti. (mm)
INFORMACE O UZAVÍRCE ČÁSTI ULICE HÝBLOVA
Rekonstrukce silnice III/31512 jde do finále.  To je důvod pro úplnou uzavírku  komunikace v Hýblově ulici od světelné křižovatky po ulici Klácelovu. Rekonstruovat se bude komunikace od světelné křižovatky až na nový most přes Třebovku. Uzavírka bude do konce měsíce října, tedy více než tříměsíční.  Tím se zkomplikuje výjezd vozidel z náměstí přes Klácelovu ulici bude třeba dále pokračovat  Podbranskou ulicí ( je zde nyní jednosměrka obráceným směrem, než jsme zvyklí ) kolem Kapounova mlýna  až na křižovatku u kavárny Lucerna.  Je to nutné opatření, bez tohoto omezení nelze rekonstrukci komunikace dokončit v dobré kvalitě.
 
Nový přechod pro chodce ve Slovanské ulici vyznačen
Jsem velmi rád, že se tak uzavřela logická bezpečná trasa pro chodce od železniční polikliniky ve směru na Slovanskou ulici. Využívají ji také školní děti a jde o frekventovanou komunikaci, kde jezdí i velká vozidla. Značený přechod na tomto místě je potřeba, ověřilo se to již v loňském roce, kdy zde vedla po tři měsíce objížďkou silnice i/14. Děkuji všem, kteří se o vyznačení přechodu přičinili. (mm)
Poslední dům v Tkalovské ulici půjde k zemi
Dům čp. 342 najdete v uličce  při cestě z parkoviště Billa směrem k železniční trati. Loni zde vedla objížďka pro všechny, co chtěli v Bille nakupovat.  Tudy vedla Tkalcovská ulice a tekl tudy také otevřený Křivolický potok a hospodyně zde chodily máchat prádlo.  Nyní zmizela ulice i Křivolický potok, který se schoval do podzemí.  V domě, který má nyní nového vlastníka, bydleli Morkesovi.  Měli dva syny. Ing. Jan Morkes bydlel v Čáslavi  (na obrázku vlevo) a  syn Karel Morkes byl pilotem. Na penzi se odstěhoval  do obce Okna u Litoměřic, kde měl malé hospodářství.
Oba bratři byli trvalými patrioty  našeho Trávníka, navštěvovali Českou Třebovou, Karel (letecký důstojník ve výslužbě) naposledy s litoměřickými turisty v létě roku 2016. O několik měsíců později v říjnu zemřel ve věku 81 let. Oba bratři byli přispívateli Českotřebovského zpravodaje. Čáslavský Morkes vydal svoje vzpomínky, stálo by za to je znovu oprášit a publikovat. (mm)
Akumulátorové železniční soupravy by se mohly brzy objevit na naší železnici
Ekologické způsoby dopravy si hledají svoji cestu také na železnici. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický se společně s předsedou krajského zastupitelského výboru pro dopravu Petrem Fialou a zástupci Českých drah zúčastnil prezentace akumulátorové jednotky. Ta je ve spolupráci rakouského dopravce ÖBB a společnosti SIEMENS postupně testována i v běžné regionální dopravě. Výhodou je především bezemisní provoz, ale také tichý chod či rychlé dobíjení jednotky.
„Rakousko patří mezi země s vysokým poměrem elektrifikovaných tratí, kterých je v tuto chvíli kolem 75 procent. V České republice je to pouze 34 procent. I přesto však musíme v souvislosti s modernizací vozového parku přemýšlet nad ekologizací provozu. Rakousko nám může být příkladem, protože již nyní v testovacím provozu jezdí na regionálních tratích jednotka, která je hybridní. Na elektrifikovaných úsecích velmi rychle nabíjí akumulátory, na které pak může ujet až 80 kilometrů. Zároveň využívá také rekuperaci energie například při brždění. Důležité je, že nabíjení do plného stavu trvá přibližně 15 minut, což samozřejmě rozšiřuje možnosti využití,“ řekl hejtman Martin Netolický. „Jsem rád, že i národní dopravce České dráhy přemýšlí touto cestou, a tak by se i v rámci našeho stávajícího desetiletého kontraktu měly tyto jednotky na tratích objevit. Pokud by se náš kraj stal pilotním v rámci celé republiky, bylo by to samozřejmě velmi dobré. Nejen ekonomický, ale především také ekologický provoz by měl být cílem nás všech,“ řekl hejtman Netolický.
Na pardubickém zámku kraj připravuje další opravy
Pardubice - Rozsáhlý areál renesančního zámku v Pardubicích si vyžaduje kromě velkých projektů i neustálé opravy. Pardubický kraj proto už nyní schválil investiční záměry tří akcí, které připravuje na další období.
„Jedná se ve všech případech o havarijní stavy na určitých částech areálu, kterých se netýká v současnosti prováděný evropský projekt. Odborníci zjistili špatný stav krovu nad Kaňkovým sálem. To je výstavní sál v pravé části průchodu do zámeckého paláce. Do krovu zatéká, je napaden dřevomorkou a bude potřeba řešit i jeho statiku. Druhý projekt se bude týkat trhlin v hradební zdi na jihozápadním rondelu a třetí řeší vyboulení opěrné stěny za hospodářskými budovami,“ informoval 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu Roman Línek.
Pardubický kraj nyní zadá zpracování projektové dokumentace oprav. K jejich realizaci dojde v letech 2021-2022.