Českotřebovský deník 221/2020 (2. 8.) 
Nové video Českotřebovského deníku: Výstava Semanín v umění
  Dlouhodobá výstava v Semaníně

Kostel sv. Bartoloměje  v Semaníně se stal dějištěm mše a také besedy k nově otevřené výstavě "Semanín v umění", která se konala  v sobotu 1.  srpna odpoledne. Obrazy českých ale i německých malířů můžete shlédnout ve zvoničce na semanínském hřbitově, která přináší zajímavé informace o tom, kdo všechno a jak   působil v oblasti výtvarna v nedalekém Semaníně. Jména jsou až překvapivá, např. Mikoláš Aleš.  Také Max Švabinský a Rudolf Vejrych, kteří sem mohli dojít z nedalekého Kozlova. Ale jsou zde i další obrazy, prvního poválečného učitele Josefa Dastycha a nebo současníka Jaroslava Doležala ze Zhoře, také obrazy a sochy odsunutých německých obyvatel a jejich potomků, např. Antona Schmidta, Ernsta Kaupy. Výstava je dlouhodobá návštěvu je možné dojednat dopředu např. telefonem u Davida Smyčky, tel. 608 731 830 nebo při návštěvě Semanína zazvonit na zvonku u fary.

 
Další video Českotřebovského deníku: Hana Kosnovská & Veronika Hložková
 
Poslední červencový čtvrtek 30. 7. Zaplněná Javorka, spousta příznivců již už minulých ročníků obdobně úspěšných koncertů.  Ač bydliště účinkujících se nyní nekryje s Českou Třebovou, příznivců u nás neubývá.  Připomeňme úspěšné působení Hany Kosnovské ve formaci NIL (Jan Končický, Kobéz, Hana Kosnovská a Michal Končický), se kterým dosáhla takových úspěchů, že byla v roce 2011 nominována na udělení Ceny města.  Bylo to tenkrát  za velmi úspěšné album Dirty 2010.
Na stavbě v Podbranské se pokročilo, Lidická dostane nové osvětlení
 
Také před 10 lety byla v Semaníně výstava  a byl představen nový zvon   
Program letních slavností v Semaníně byl vlastně dvoudenní. Po pátečním  festivalu Semfest se ve sportovním areálu i v centru obce konala řada zjímavých akcí v sobotu odpoledne. Otec Miloš představil občanům nový semanínský zvon, který vznikl na základě vyhlášené sbírky.  Je to také uvedeno i na nápisu  na zvonu. "Zvon byl ulit z příspěvku ČSOB, obce Semanín a občanů L.P. 2010 na místo zrekvírovaného. Ulil Josef Kadlec, Halenkov" a je zde také v reliéfu znak obce Semanín.  Nový zvon má na zdobení také repliku původního latinského nápisu z rekvírovaného zvonu. Součástí slavnosti bylo poděkování všem, kteří přispěli a také vyhlášení další sbírky na dofinancování tohoto krásného zvonu, požehnání zvonu. V opravovaném a nyní prázdném kostele sv. Bartolomějě se konala vernisáž výstavy fotografií a kovových plastik Karla Šefrmy, pro děti se hrálo divadlo a zajímavostí byla také otevření hrnčířská dílny, kde si mohli návštěvníci, zejména děti vyzkoušet práci s hrnčířským kruhem a vytvořit opravdový hrnčířský výrobek. Kulturní program pokračoval vystoupením dechové hudby Choceňačka, aby se později změnil žánr a v dalším programu vystoupily folkové kapely SED, Rosa, Sešlost, Volnost a Ahaswer. Počasí se vydařilo. Fotografie Martin Šebela
Druhý starobylý zvon z roku 1609 je umístěn ve zvonici a jeho prohlídka je součástí výstavy "Semanín v umění".
Kdy se odstraní problémy v likvidaci elektroodpadu?
Společnost REMA Systém, a.s. deklaruje, že je připravena napojit se na stávající a funkční systém obce tak, aby občan v souvislosti s tím, že společnost Asekol přestává od 1.8.2020 ze sběrných dvorů svážet elektrozařízení značky SAMSUNG, nezaznamenal jakoukoliv změnu. Aby nemusel přemýšlet, jakou značku elektrospotřebiče a kam má donést. Dnes je to totiž značka Samsung, ale příště to může být jakákoli jiná značka. Situace je řešitelná, není žádná krize, nešiřme, prosím, mezi občany paniku a nenechme občana vtáhnout do konkurenčního boje vyvolaného spol. ASEKOL.
 Je to naprosto jednoduché. REMA je připravena zajistit svoz všeho, co ASEKOL odmítne převzít. Respektujme, že občan je zvyklý využívat obecního systému a nenuťme ho dělat něco jinak jen proto, že se ASEKOL jednostranně rozhodl ze dne na den změnit své chování. Tímto svým krokem uvrhl ASEKOL občany/obce do problému, který musí starostové řešit. REMA nevyvolala žádný problém, ta má svůj systém plně funkční a své limity sběru si plní. REMA je připravena a nebrání se problémy, které ASEKOL obcím způsobil vyřešit.
Z pohledu ochrany životního prostředí je absolutně nepřijatelné, aby občan byl nucen zkoumat, kterou značku do sběrného dvora nosit může a kterou ne. Celé roky je občan vzděláván a instruován, aby primárně využíval obecního sběrného systému, který pro něj obec vybudovala. Prosíme, nenuťte občana, aby měnil své ekologické návyky.
Pokud bychom přijali tuto nekompromisní a bezprecedentní změnu nastavení doposud funkčního systému sběru, vystavíme se riziku, že občan bude zmatený, nebude vědět, kam má jakou značku odnést a začne odkládat spotřebiče u kontejnerů nebo jinde, kde ho napadne. Toto nikdo z nás nechceme!
Musíme se důrazně ohradit proti svalování viny za tuto situaci na společnost SAMSUNG nebo REMA. Ten, kdo porušil zavedený systém je ASEKOL.
Obce z poplatků svých občanů vybudovaly, a to již před vznikem kolektivních systémů jako je ASEKOL nebo REMA, své obecní systémy nakládání s odpady – nebezpečnými, stavebními, velkoobjemovými, elektroodpady apod. Jedním z těchto prvků je obecní sběrný dvůr, kam je občan již desítky let zvyklý nosit, co nepotřebuje a nevejde se mu do popelnice. Tento obecní systém nepatří žádnému kolektivnímu systému, to je systém obcí.
Po vzniku kolektivních systémů v roce 2005 se vybrané systémy, které byly ministerstvem životního prostředí určeni jako výhradní správci tzv. historického elektrozařízení (mezi nimi ASEKOL – vybrán pro televizory a monitory a ELEKTROWIN – vybrán pro lednice a další velká zařízení) logicky napojily na sběrné systémy obcí. REMA o toto napojení od roku 2005 také usilovala, ale byla mnohými obcemi opakovaně odmítána s tím, že mají svůj obecní systém vyřešen se společnostmi ASEKOL a ELEKTROWIN a dalšího partnera nepotřebují a nechtějí. REMA tak byla nucena vybudovat svou sběrnou síť mimo již stávající obecní systém. Sběrná síť REMA čítá více jak 20 tisíc míst a jde daleko za zákonné požadavky zákona o odpadech. REMA není schopna přinutit obce ke spolupráci s jejich obecním sběrným systémem, může pouze spolupráci obcím nabízet. Je tak pouze na obcích, zda nabídku REMA využijí.

175 let dráhy Olomouc – Česká Třebová – Praha

Původně se projektovala trať přes Svitavy a Litomyšl do Chocně. Protože měla mnoho odpůrců, volila se trasa přes Českou Třebovou a Pardubice. Na výstavbě železniční trati mezi Olomoucí a Prahou pracovalo 22 tisíc dělníků po dobu tří let. Stavbu vedl Ing. Karel Keissler, úsek z Pardubic do Prahy pak mladší inženýr Jan Perner. S výstavbou trati se začalo ve druhé polovině roku 1842. Co tomu předcházelo? Bylo nutno vytyčit nejvhodnější trasu, přeložit na mnoha místech řečiště Tiché Orlice, vykoupit pozemky a provést mnohé jiné přípravné akce, například přestavby domů v blízkosti dráhy, výměnu šindelových a doškových střech za ohnivzdorné atp. Na trati byly také vybudovány tři tunely – krasíkovský, třebovický a choceňský, který byl krátce po 2. světové válce zbourán. V roce 1845 se stavební práce chýlily ke konci a byly zahájeny první zkušební jízdy. Celá trať byla slavnostně otevřena 20. srpna téhož roku. Tehdy vyjely tři slavnostní vlaky, tažené lokomotivami pojmenovanými Čechy, Praha a Olomouc. Odjezd byl naplánován na 6,30 hod. ráno z Olomouce. Kolem deváté hodiny byly na zemské hranici u Žichlínka a před 17. hodinou zazněla z Vítkova první dělová rána na znamení, že vlaky přijíždějí ku Praze. Druhý den pak byly lokomotivy vysvěceny. Pravidelná doprava začala 1. září  (Obrázek Radek Kolomý)