Českotřebovský deník 223

Českotřebovský deník 223/2020 (4/8)

ŽLUTÝ KONTEJNER NA CHODNÍKU MÁ SVŮJ DŮVOD

Vlevo snímek ze zimy, to zde byly ponechány popelnice a kontejnery přímo pod okny městské policie u radnice. Nyní zase stojí v cestě žlutý kontejner na chodníku u domu naproti, u bývalého hostince u Bednářů. A nyní už vím proč se tak děje. Ačkoliv ani jedna z uvedených fotografií neslouží k propagaci našeho města, třeba akceptovat příčinu. Důvodem je rekonstrukce sítí ve Školní uličce. Díky tomu se sem vozidla Ekobi nedostanou a tento žlutý kontejner je náhradním řešením pro zajištění likvidace komunálního odpadu od objektů v této lokalitě postižené rekonstrukcí. Až důvod pomine, tak žlutý kontejner z chodníku zmizí. (mm)
Litomyšl má svou TOP 50 (Litomyšlský architektonický manuál)
Obdobný soubor má jistě i naše město - jen ho vytvořit !
Pod tímto názvem vydalo Město Litomyšl speciální propagační materiál, který je průvodcem architekturou města a zabývá se stavbami realizovanými v letech 1900 - 2020. Obsahuje plán města s vyznačenými stavbami ( a to nejen budovami, ale i památníky a dalšími architektonickými úpravami veřejného prostoru) a jejich stručným popisem s uvedením architekta, který se o realizaci zasloužil.
Litomyšl má opravdu co nabízet. Litomyšlský architektonický manuál se začal připravovat před třemi lety a nyní jde již o zavedenou věc. Umožnila organizovat zajímavé komentované vycházky které mají stále dostatek zájemců. O jeho přípravě se dočteme ZDE
Vydaný materiál ukazuje, že procházka po městě může být současně seznámením s tím, jak se toto město měnilo v posledních 120 letech. Je to inspirace také pro nás. Ukazuje, že město nemusí nabízet jen opravdu staré památky, ale může ukazovat také na to, jak se proměňovalo třeba v posledním století. Protože Česká Třebová byla městem spíše dělnickým, nebyla administrativním ani obchodním centrem či centrem vzdělanosti (žila spíše "pro sebe"), tak by náš obdobný materiál by zřejmě nebyl tak obsáhlý, ale jistě by byl také zajímavý. Mohl by být přehledem toho, co významného či zajímavého v České Třebové vzniklo (nebo již také zaniklo) v obdobné době, aby sami Českotřebováci (a naše návštěvy) měli větší ponětí o městě, ve kterém žijí nebo navštěvují. Abychom nebyli jen městem na kolejích, kterým všichni jenom projíždějí. Zatím se mohou alespoň podívat z okna vlaku, ale budou-li kolem vysoké stěny, nebude pak ani tato možnost. Přitom důvodů pro návštěvu našeho města a jeho krásného okolí spíše přibývá.
Vytvořit takový soubor (nejprve seznam, postupně rozvíjený či obohacovaný) by jistě bylo užitečným dílem. Lze jej prezentovat jistě nejen na papíře, v publikaci, ale také (a nejlaciněji) v elektronické podobě.
Věnujme se během letního zpomalení dění i tomuto tématu. Je skutečností, že se Třebováci příliš o svoje město a jeho historii nezajímají. Možná to je tím, že chyběla soustavná práce městského muzea obnovená teprve po 40 letech v roce 2012. Priority jsou dnes prostě nastaveny jinak. Je ale také mládež ve školách a možnost zaměřit se na rodinné rekreace, kde bude zajištěny nejen sportovní možnosti vyžití, výlety do okolí, ale také " náhradní program" přímo ve městě. Zde by pomohla také nabídka penzionů pro ubytování rodin, zatím je u nás malá a jejich prezentace roztříštěná. Zvýšení návštěvnosti města se přitom projeví jistě i v tržbách podnikatelů, jen je třeba pro toto zaměření zvýšit prioritu. A přitom je zde řada objektů, které by si takové využití zasloužila.
Vrátím-li se k tématu: vytvořme obdobný výčet zajímavostí z našeho města. Nemusíme opisovat od Litomyšle, nemusí být zaměřen jen na architekturu. Jako patriotovi našeho města mě nedá, abych se nepokusil alespoň začít. (mm)
Fotografie: Litomyšlský zámek i českotřebovský dopravní terminál každý pozná. Připomeňme, že letos v září slaví deset let od svého otevření a současně i to, že dosud nebyl splacen úvěr na jeho postavení. Zbývá doplatit 35 milionů a nějaké úroky....


175 let dráhy Olomouc - Česká Třebová - Praha a 205 let Jana Pernera
20. srpna si připomeneme 175. výročí železné dráhy v České Třebové, nejvýznamnější trati v Česku
Žádné oslavy výročí železnice se nepřipravují
Oslavy letošního 175. výročí železnice Olomouc - Česká Třebová - Praha se zatím podle mého dosavadního nekonají u nás ani nikde jinde na trati. A to bychom si měli u nás v České Třebové připomenout také 10 let od otevření dopravního terminálu Jana Pernera. Mohli bychom aspoň s desetiletým zpožděním konečně odhalit sochu Jana Pernera (nebo ji přejmenovat). Nabízí se i možnost půjčit ji na instalaci na čas někam jinam a zatím zde hledat náhradní řešení, tedy "Plán B" (se kterým mají dobré zkušenosti v Litomyšli - každý v Litomyšli letos vystavený sebespornější objekt by možná byl srovnatelné kvality). No a naše železnice má jiné starosti, než něco slavit. Podle zjištěných informací se neuskuteční ani Ústřední Den železnice, který měl být v Lužné u Rakovníka. Byl zrušen, počítá se, že stejně tak dopadnou i regionální dny. Takže ani ze strany drah žádné oslavy nebudou. Původně (tedy před karanténou) byla sice na srpen v plánu jízda z Olomouce do Prahy a zpět s Bobinou, ale teď je klid.
Připomeňme si alespoň, že před pěti lety se při pátém výročí našeho terminálu konala na přelomu srpna a září výstava fotografií Jaroslava Plocka "Stavitelé terminálu", která pak byla s úspěchem zopakována v roce 2017 ve Valdštejnském paláci v Praze na Malé straně v předsálí jednacího sálu Senátu České republiky. Před 10 lety jsme zase při příležitosti otevření dopravního terminálu uspořádali výstavu o proměnách českotřebovského nádraží v toku času. Máme tedy na co navazovat, třeba i na loňské oslavy 170let tratě do Brna.
Navrhuji, abychom letos zopakovali alespoň výstavu Stavitelé terminálu (v menším rozsahu) např. ve foyeru Kulturního centra nebo Malé scény. Železnice je pro naše město stále určující a její rozvoj i historii bychom měli sledovat. Proto věřím, že se najde o letošním podzimu i vhodná příležitost k tomu, abychom mohli např. v městském muzeu uspořádat seminář na vybrané téma z historie železnice ve spojení s Českou Třebovou. Stejně jsme loni připomněli výročí konstruktérů Velorexu Františka a Mojmíra Stránských. Letos je na řadě opět železnice v podobě 175. výročí zahájení železničního provozu přes naše město. Odborníka, který by měl k tomuto co říci máme - myslím zde např. na Pavla Stejskala nebo Prof. Václava Cempírka. Máme také odborníky z pardubické Dopravní fakulty Jana Pernera, místo jedné přednášky by tak mohla být celá konference. Vždyť před námi je velká modernizace celého železničního uzlu a ta bude zajímat hodně lidí. Zájemců o železniční tématiku, historii i další vývoj uzlu a železniční dopravy vůbec (včetně vysokorychlostních tratí) bude v našem městě dostatek. Připomeňme si také, že naše VDA, slavící letos v září 75. výročí existence, má opět namířeno "ke kořenům", tedy zpátky k železnici. Dávám také za vzor činnost Městského muzea ve Svitavách s mimořádně kladným vztahem k železnici a práci orlickoústecké městské knihovny, jejíž každoroční cyklus přednášek na aktuální témata je stále zajímavější.
Jindy se výročí 175 let slavilo docela silně. např. v roce 2014, kdy se slavilo v Břeclavi 175 let od příjezdu prvního vlaku na území dnešního Česka. A ještě připomeňme jedno výročí a to stodevadesátépáté: V roce 1825, přesněji 27. září zahájil George Stephenson provoz v Anglii na železnici Stockton – Darlington. (mm)

.Stará železniční výtopna v Chocni je kulturní památkou.
Po dvou a půl letech o tom na konci minulého týdne rozhodlo ministerstvo kultury. Verdikt ale zatím není pravomocný.
Účastníci řízení ještě proti verdiktu mohou podat takzvaný rozklad - tedy nesouhlasné stanovisko s rozhodnutím ministerstva. Účastníci řízení jsou v tomto případě dva. Prvním jsou České dráhy, kterým budova výtopny patří, a pak ještě Správa železnic, které patří pozemky pod výtopnou. Ministerstvo takto rozhodlo minulý týden ve čtvrtek a zúčastněné strany od té chvíle mají 15 dní na vyjádření nesouhlasu.

Foto Josef Ženatý ČRO Pardubice.

Více v obsáhlejším textu na webu Českého rozhlasu Pardubice zde
Budova bývalého výchovného ústavu v Králíkách jde do dražby
Vyvolávací cena 35 600 tis. Kč. Dražba se koná 4. září 2020
Předmětem dražby je areál bývalého výchovného ústavu, který se nachází v atraktivní lokalitě zhruba 700 m od centra města Králíky. Hlavním objektem areálu je částečně podsklepená třípatrová budova se dvěma křídly z roku 1883. V letech 2003–2009 byl objekt rozsáhle rekonstruován. Součástí areálu je i částečně podsklepená jednopodlažní stavba z roku 1924, která sloužila jako dílny a garáž. V 80. letech minulého století byla částečně rekonstruována a část budovy byla upravena na bydlení. Součástí nemovitostí jsou přípojky inženýrských sítí, oplocení, zpevněné a dlážděné plochy, zahradní jezírko, betonový zásobník vody, bazén a trvalé porosty. Předmětem prodeje je dále studna a skleník

Pět století na zubra neplatí
S tužkou a papírem si Pernštejny užijem. S tímto motem vydala nyní Východočeská galerie v Pardubicích sešit, který hravou formou přibližuje dětem život pánů z Pernštejna na pardubickém panství. Po putovní výstavě Východočeského muzea a Univerzity Pardubice Pernštejnské ženy a Evropa je to už druhý počin v rámci programu 500 let renesance ve východních Čechách. Ten vyvrcholí příští rok, kdy si připomeneme 500 let od úmrtí nejvýznamnějšího vizionáře tohoto rodu – Viléma z Pernštejna.
„Rozhodli jsme se sešit věnovat letos všem prvňáčkům a jejich rodičům v rámci balíčků Pardubického kraje na začátku školního roku,“ řekl 1. náměstek hejtmana Roman Línek, který pernštejnské akce koordinuje. „Je to prima rodinná zábava pro domácí čtení a malování, ale také pro návštěvu Pardubic a jejich historického jádra spolu s krásným renesančním zámkem. Grafik a ilustrátor Petr Korunka Pernštejny velmi vtipně namaloval podle libreta Pavlíny Špačkové a Veronika Cíhové a pod odborným dozorem pernštejnologa Petra Vorla. Východočeská galerie bude sešit od podzimu využívat i při programech pro školní skupiny,“ dodal Línek.
V úvodím komiksu se malí čtenáři mohou těšit na kratičký příběh vyprávějící o tom, jak Vilém z Pernštejna získal hrad Kunětická hora, Pardubice a jich široké okolí. Dále se seznámí s pověstí, která objasní, proč mají Pernštejnové ve svém erbu zubří hlavu. Dozví se, jak takový erb vypadá, z jakých se skládá částí a kde se s ním mohou setkat. V kapitolách věnovaných Pardubicím pak zjistí, jak Pernštejnové změnili podobu malého poddanského města na významné rezidenční sídlo. Při procházkách městem se pak děti s rodiči mohou podívat, jaké renesanční prvky naleznou na Pardubickém zámku a v jeho okolí, nebo jak se v dobách pánů z Pernštejna živili malíři.