Českotřebovský deník 230/2020 (11/8)
"Řešením" problémů v Litomyšli s tranzitem z České Třebové na dálnici
může být i radar a třicítka. Nebo i obojí současně. To ale nechceme!
Velké části litomyšlských občanů velmi záleží na zajištění přímého napojení České Třebové na Dálnici. Takového, aby auta nemusela jezdit přes Litomyšl.  Aktivisté mají spočítáno, že takových aut, které projedou Litomyšlí zbytečně, je za rok milion.  A tohoto čísla se dá také odvodit kolik se vytvoří emisí např. oxidů dusíku, kolik se rozvíří prachu, kolik vznikne (s vysokou pravděpodobností) dopravních nehod. A žádají vybudování exitu Litomyšl sever. Tyto  vypočítané hodnoty nelze nijak srovnávat s pseudoargumenty z Kornic ani bráněním Němčic ve vybudování svého obchvatu, jehož koridor ovšem mají ve svém schváleném územním plánu. Litomyšlští aktivisté sice využili možnosti jednání se senátorem Kortyšem, který je shodou okolností radním pro dopravu v Pardubickém kraji a také poslancem Martinem Kolovratníkem, který se ovšem více cítí jako zastupitel statutárního města Pardubice.
Výsledkem je to, že z jednání žádná podpora nevyplývá, zejména Martin Kolovratník se netají tím, že exit u Litomyšle je zbytečný.  Na Martina Kolovratníka přitom sázeli i někteří Třebováci v domnění, že je jediným s dobrými vazbami na Ministerstvo dopravy a ŘSD a to může pomoci. Jenže pomoc od něho nepřichází. Není to poprvé. Připomeňme marný boj Třebováků za zastavování expresů směr Bratislava. Kolovratník vydal velké prohlášení jak pomůže, ale ve skutečnosti nic nezařídil, stále zde staví jen jediný ranní Metropolitan, tak jako před lety. Papír (a mediální prostor) snese všechno. Je to zajímavé, chce být po volbách hejtmanem a přitom ho netrápí potřeba dodržovat aktualizovaný územním plán kraje, který s exitem u Litomyšle stále počítá. To to chce řešit se dosud vždy týkalo Pardubic a to by si měli pamatovat všichni, kteří půjdou ke krajským volbám. Podpora Kolovratníkovi bude vždy podporou nekritického rozvoje Pardubic na úkor ostatního kraje a venkova. Myslím, že tuto variantu nepotřebujeme.
Je skutečností, že  nyní je veškerá pozornost je nyní soustředěna na urychlené dokončení dálnice a dohodu s Kornicemi, aby se mohlo stavět co nejdříve.  Nečekejme zázraky, ale současně  musíme už dopředu odsoudit variantu, kdy budeme jezdit do Litomyšle po tzv. "modernizovaném přivaděči", abychom se v Litomyšli ploužili pod dozorem radarů třicítkou po dlažbě kolem litomyšlského zámku - památky UNESCO. Zavinili jsme si to sami zcela hloupým usnesením zastupitelstva v roce 2014 navrženým nekriticky tehdejší radou  a starostou města, bez jakéhokoliv reálného zdůvodnění. Náprava už sice byla provedena, ale to už se "mašina rozjela" a nejde ji zabrzdit. Nyní tedy sklízíme plody této práce. Byly snahy o "náhradní řešení", přinesly asi 7 kostrbatých variant. Byly by ovšem bylo trvalým provizoriem, vyhovujícím vlastně pouze a jedině pro Litomyšl, nám by to nic nepřineslo a trasy k dálnici ani nezkrátilo. 
Asi se nám vyplatí čekat na skutečný exit, plány pro územní řízení mají být připraveny tak, aby umožnily jeho snadné zřízení v budoucnosti, až budou peníze na zmíněný obchvat Němčic. Jenže to asi ještě uteče hodně vody v Třebovce i v Loučné. (mm)
V sobotu 15/8 bude v České Třebové zajímavý program 
Pozvání na Spanilou jízdu
vojenské historické techniky
Vojensko-historická akce Cihelna se v letošním roce uskuteční v nezvyklé podobě a milovníci vojenské techniky se tak místo do Králík přesunou k televizním obrazovkám. Pardubický kraj však našel řešení, jak ukázat co nejvíce lidem historická vozidla. Za podpory hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického se uskuteční 15. srpna Spanilá jízda vojenské historické techniky.
Fanoušci historie se mohou těšit na dvě desítky vozidel. Ty vyjedou z Králík a přes Jablonné nad Orlicí, Žamberk, Letohrad, Ústí nad Orlicí, Českou Třebovou, Lanškroun, Červenou Vodu, Dolní Moravu se vrátí zpět na náměstí v Králíkách.
V České Třebové bude kolona parkovat od  13 do 13:30 hodin na ul. Skalka u zimního stadionu.
Piknik v Javorce
Městský park Javorka se v sobotu 15. 8. stane dějištěm tradiční celoměstské akce, kterou pořádá Kulturní centrum Česká Třebová ve spolupráci s městským muzeem, DDM Kamarád, ZUŠ Česká Třebová, RC Rosa a DS Hýbl. Kromě pestrého programu na návštěvníky Javorky také čeká možnost projet se na kánoích po rybníčku nebo občerstvit se v Bosenském pavilonu a dolní části parku. Odpolední program se koná pouze za příznivého počasí, večerní za každého počasí. Vstup je zdarma.
 
Hýblova ulice nemá v rekonstruované části chodníky. Chudáci obchodníci.
V době rekonstrukce se s mnoha ohledy počítat nedá, ale zde to je opravdu "sodoma a gomora". Doufejme jenom, že současný stav dlouho nepotrvá a že rychle nastanou změny k lepšímu, aby se sousedé dostali do domů a zákazníci do obchodů. Nejdříve koronavirus a zákazy s tím spojené a nyní rekonstrukce...Mluví i o tom, že by měli dostat odškodnění, odliv nakupujících bude určitě znát. Je toho letos nějak moc najednou. A nový chodník v nedohlednu. (foto VV)
Kurzy Alfa v České Třebové 
Cyklus 14 přednášek ve 12 hlavně úterních večerech o základech křesťanství.
Začínají 15. září v 18:30 Fara církve římskokatolické, Klácelova 1, Česká Třebová
 
 
 
 
 
Radní kraje schválili prodej vily Klára (bývalé LDN) v Litomyšli, konečné slovo mají zastupitelé
Objekt vily Klára v Litomyšli, který je v majetku Pardubického kraje, zřejmě bude moct koupit město Litomyšl a rozhodnout tak o jeho dalším osudu. Radní kraje souhlasili s prodejem objektu za odhadní cenu v přímém prodeji městu jako přednostnímu zájemci.
„Poté, co jsme v lednu loňského roku přestěhovali léčebnu dlouhodobě nemocných do areálu Litomyšlské nemocnice, kde jsme za 34 milionů korun zrekonstruovali pavilon interny, jsme vilu přestali pro tyto účely potřebovat. Pacienti mají v novém prostředí nesrovnatelně vyšší komfort. V rámci dalšího nakládání s vilou Klára pro nás bylo logické komunikovat nejprve s místní samosprávou. Ostatně na toto téma jsem s panem starostou Brýdlem hovořil opakovaně,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Původně Pardubický kraj uvažoval o veřejné nabídce prodeje budovy a souvisejících pozemků. „Budova ale poměrně rychle chátrá a může se snižovat její kupní cena. Proto jsme zvolili rychlejší řešení. Na jaře letošního roku jsem oficiálně oslovil město Litomyšl, jehož červnové zastupitelstvo schválilo záměr koupit tuto nemovitost za aktuální odhadní cenu. Ta je stanovena na 5 milionů korun,“ sdělil 1. náměstek hejtmana pro majetek kraje Roman Línek.
V současné době se o vilu starají zaměstnanci nemocnice. Objekt museli v zimě temperovat, ovšem topný systém je už kompletně v havarijním stavu. Definitivně o prodeji rozhodnou na svém jednání zastupitelé 25. srpna.
Turistická informační centra o podporu ani letos nepřijdou
Rada Pardubického kraje schválila návrh poskytnutí dotací pro turistická informační centra na rok 2020.
„Podporovat činnost a provoz turistických informačních center je v současné době velmi důležité nejen pro rozvoj kvality jimi poskytovaných služeb, ale i pro podporu cestovního ruchu v regionu obecně,“ řekl René Živný, radní Pardubického kraje zodpovědný za oblast cestovního ruchu, sportu, volnočasových aktivit a informatiky. „Naši „íčkaři“ jsou v přímém kontaktu s návštěvníky a turisty. Mohou je tak svým přístupem nasměrovat do zajímavých a turisticky atraktivních míst u nás v kraji a také je mohou motivovat k dalším návštěvám. Jsem rád, že i v době, kdy se kvůli koronavirové krizi musely dotační programy rušit, jsme mohli podporu informačním centrům zachovat a uvolnit pro ně 1,6 milionu korun,“ dodal radní.
Informační centra se výraznou měrou podílejí na udržování aktuální databanky informací na krajském turistickém portálu www.vychodnicechy.info a na kongresovém portálu www.eastbohemiaconvention.cz. Právě kvalita této činnosti zásadně ovlivňuje výši poskytnuté dotace. Dalším kritériem pro poskytnutí dotace je rozsah provozní doby, členství v profesním sdružení A.T.I.C. ČR a certifikace tímto sdružením. Kraj podporuje činnost a provoz TIC již od roku 2008. V letošním roce podalo žádost 31 žadatelů/TIC.
„Na září připravujeme další vzdělávací seminář pro pracovníky informačních center Pardubického a Královéhradeckého kraje, tentokrát v Kladrubech nad Labem,“ informoval radní.
Pardubický kraj vyhlašuje dotační program na podporu zpracování dokumentace pro projekty s uplatněním v evropských fondech
Pardubický kraj vyhlásí dotační program pro rok 2020 v oblasti regionálního rozvoje s názvem Podpora zpracování dokumentace pro projekty s uplatněním v evropských fondech v období 2021 – 2027 pro území problémových regionů. Ten bude oficiálně vyhlášen v úterý 11. srpna 2020.
„V našem kraji máme různorodá území, která se historicky vyvíjela odlišně. Máme oblasti historicky hodně bohaté, ale také ty, které jsou přesným opakem. Vyhlásili jsme tak dotační program, podporu cílenou na obce, které se nachází na území takzvaných problémových mikroregionů. Tam patří obce, které spadají pod ORP (obce s rozšířenou působností) Hlinsko, Králíky, Moravská Třebová, Svitavy a Česká Třebová,“ řekla radní Hana Štěpánová zodpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace a pokračovala: „Odbor rozvoje Pardubického kraje tedy vyhlásil dotační titul, který by měl obcím pomoci nastartovat přípravu projektů pro nové nadcházející plánovací období EU, které bude trvat až do roku 2027.“
Mezi základní parametry dotačního programu patří předpokládaný celkový objem peněžních prostředků ve výši 3 miliony korun. Minimální výše podpory 100 tisíc, maximální 300 tisíc. Termín vyhlášení programu je 11.8. 2020, lhůta podávání žádostí od 14.9. do 30.10. 2020.
„Výši podpory jsme strukturovali, protože chceme dát šanci i menším obcím a malým městům. Obce do 5.000 obyvatel mohou získat dotaci až do výše 70%, obce nad 5.000 obyvatel maximálně 50%. Zbytek do 100% si hradí z obecního rozpočtu. Obce mohou připravovat nové investiční projekty. Ale nejen to, mohou využít staré dokumentace, které mají delší čas  uložené v šuplíku a potřebují je „oprášit“. Těšíme se, že se na území našeho kraje nastartují další projekty díky tomuto programu a peníze poslouží v tomto případě v části regionu, kde jich je  velmi potřeba,“ dodala radní Štěpánová.
Veškeré důležité informace včetně znění dotace budou k dispozici na www.pardubickykraj.cz/dotace.

Kraj rozdělil odměny pro zaměstnance sociálních služeb a záchranáře, kteří pomáhali v nouzovém stavu
Radní Pardubického kraje projednali rozdělení účelových dotací ze státního rozpočtu pro své příspěvkové organizace v oblasti sociálních služeb a pro Zdravotnickou záchrannou službu Pardubického kraje za jejich mimořádné nasazení na začátku covidové nákazy. Další žádosti bude kraj uplatňovat i pro zdravotnické pracovníky v sociálních službách.
„Celkem nám z Ministerstva práce a sociálních věcí přišlo na odměny sociálních pracovníků 65 milionů, z toho 23 milionů pro naše příspěvkové organizace. Z Ministerstva zdravotnictví jsme nyní získali 1,6 milionu. Jsem rád, že se ti, kteří byli skutečně v první linii, dočkají konkrétního finančního ocenění,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
„Pardubický kraj okamžitě začíná tyto prostředky rozesílat všem poskytovatelům služeb v kraji, kteří se žádostmi uspěli.  Prostředky půjdou na odměny jak do pobytových, tak terénních a ambulantních služeb, tedy do organizací, které se starají o seniory, rodiny s dětmi, či o hendikepované občany. Mnoho z jejich klientů patří do rizikových skupin, což si žádá další bezpečnostní a hygienická opatření spojená s vyššími nároky na čas i personál,“ sdělil radní pro sociální péči Pavel Šotola.
Další poskytnutá dotace od Ministerstva zdravotnictví byla určena Zdravotnické záchranné službě Pardubického kraje. „V tomto případě má dotace kompenzovat prostředky na vytvoření a provoz mobilních odběrových týmů včetně jejich mzdových nákladů. Necelou třetinu dotace spolknou materiálové náklady záchranky a více než milion má naše záchranka k dispozici na mzdové náklady, ovšem včetně povinných odvodů zaměstnavatele,“ informoval radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr a pokračoval: „V současné době žádáme za Pardubický kraj ještě o další dotace z Ministerstva zdravotnictví pro osm sociálních příspěvkových organizací a dvě zařízení následné péče, které by měly zajistit odměny také pro zdravotnický personál v sociálních službách. Z našich zdravotnických zařízení se to týká žambereckého Albertina a Léčebny dlouhodobě nemocných v Rybitví,“ dodal Valtr.