O MNĚ: Vernisáž výstavy Pavly Klimešové v Kulturním centru

Je to první poprázdninová výstava ve Výstavní síni Kulturního centra a opravdu stojí za to.  Výstava pro Třebováky. Vystavuje také Českotřebovačka Pavla Klimešová. Výstavu uspořádalo Kulturní centrum k životnímu jubileu populární českotřebovské výtvarnice, která má ve městě hodně přátel. Mnozí z nich  kteří přišli na vernisáž užít si výtvarný ale i hudební prožitek. 

Zahájení výstavy se konalo "nahoře" v malém sále,  hudební doprovod zajistila Mgr. Milada Hamplová, učitelka ZUŠ společně s dcerou Pavly Klimešové a byl to krásný flétnový koncert. Vernisážovou řeč přednesla v zastoupení autorky Ludmily Kesselgruberové a také pořadatele výstavy Simona Podzimková. Přednesla vlastně jen polovinu z textu, který si lze dočíst v tiskem vydaném katalogu o výstavě. Výstava je kouzelná, pozitivní, obsahuje celý průřez dílem Pavly Klimešové. Mimo portrét a detailů, jsou i domy a krajiny, stále větším lákadlem pro autorku je ovšem abstraktní tvorba, které je věnována velká část vystavovaných prací. Vystavované práce tvoří navíc ucelené soubory a kompozice, které jsou potom pro interiér velmi vyhledávaným doplňkem.  Jak autorka prozradila v rozhovoru pro Českotřebovský deník, pak inspirací je především příroda, která dává náměty. některé z nich jsou zpracovatelné a uchopitelné s krátkém čase, k jiným se vrací  třeba po delší době.  Původně běžnou techniku pastelů  nyní rozšířila o komplikovanější techniku, tzv. akryl, kterou lze vyjádřit více než samotným pastelem,a obrazy jsou navíc trvanlivější.

Je to skutečně krásný ucelený výstavní soubor, stojí za to si jej prohlédnout. A protože další dobrou zprávou pro veřejnost je, že vystavená díla jsou prodejná, tak se vyplatí neotálet a zajít na výstavu do Kulturního centra co nejdříve. Prostě by bylo ještě z čeho vybírat. O výstavě a vernisáži natočil Českotřebovský deník videoreportáž, která bude uvedena v nejbližším možném termínu. Prozatím uvádím  z vernisáže a prohlídky výstavy soubor fotografiíí, které najdete ZDE

Pardubicko čeká závěrečná fáze přechodu na nový televizní standard DVB-T2.

Jednu minutu před dnešní půlnocí (22. září 2020) dojde k vypnutí DVB-T vysílání hlavních programů komerčních televizí Nova, Prima a Barrandov z vysílače Pardubice – Krásné na kanálu 39 v multiplexu 2.

Aktuální informace k epidemiologické situaci našem kraji

PROVOZ ZATÍM NENÍ OMEZEN.

„Na tak velkou budovu musel architekt Machoň vymyslet zajímavé členění fasády. Využil k tomu římsy nad prvním a třetím podlažím a také pro něj typické žluté keramické obklady. Ty tvoří místy lehce zvlněné plochy, které připomínají lodní plachty. Po 95 letech provozu budovy ale řešíme opadávání částí fasády, některé římsy jsou z bezpečnostních důvodů zasíťované,“ řekl 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu Roman Línek. „Dali jsme udělat stavebně technický průzkum, ze kterého vyplynulo, že problémy jsou mnohem větší, než jsme si mysleli. Zjistilo se, že omítka je na betonovém podkladu velmi nedostatečně ukotvená, a to zejména na římsách. Tento stav je asi na 75 procentech ploch. Mezi fasádním obkladem a obvodovou stěnou je vzduchová mezera a obklad drží jen díky spárovací hmotě.  Keramické obklady je potřeba vyměnit v celém rozsahu. Velké plochy budou ze zcela nových obkladů, které vyrobí firma Brispol, nástupce stejného podniku v Kadani, který za první republiky vyráběl původní obklady. Pokud se z některých obkladaček podaří dobře odstranit zbytky malty, použijí se na menších plochách. Kromě toho budou na památkově chráněné budově renovovány také veškeré klempířské prvky a bude provedena repase původních oken. Dílo má být dokončeno na konci příštího roku,“ dodal Línek.

Podle hejtmana Martina Netolického nechtěl ani v tomto případě kraj z pozice investora stavební práce odkládat. „Ačkoliv jsme debatovali o tom, zda případně dílčím způsobem tuto investici vzhledem k dopadům koronavirové krize neodsunout, tak jsme se s přihlédnutím k technickému stavu a historické hodnotě budovy rozhodli, že opravu uskutečníme. I tímto způsobem chceme dát najevo, že kraj jako investor chce pomoci našemu hospodářství, a zajistit práci našim lidem,“ sdělil hejtman Martin Netolický.

V důsledku zrušení superhrubé mzdy poklesnou příjmy státního rozpočtu o 50 miliard ročně, vláda přitom připustila ústy ministryně financí, že neví, jak tento výpadek kompenzovat. Samosprávy tak přijdou o více než 20 miliard, které do svých rozpočtů získávají prostřednictvím rozpočtového určení daní jako podíl na dani z příjmu fyzických osob.

Ministryně financí Alena Schillerová na počátku září oznámila, že v rámci dohody koalice o zrušení superhrubé mzdy nepředloží žádný návrh, jak nahradit výpadek 70 miliard Kč, který to státnímu rozpočtu způsobí. Očekávaný dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty je přitom mínus 90 miliard, Ministerstvo financí však věří, že se část výpadku vrátí, a proto kalkuluje s dopadem 70 miliard.

„Předpokládali jsme, že ministryně se jako osoba zodpovědná za stav veřejných financí bude snažit alespoň částečně tento výpadek veřejným rozpočtům nahradit. Ale nestalo se tak. Přitom podle analýzy SMS ČR tento krok připraví obce o 13 až 20 miliard ročně, kraje pak o 7 až 10 miliard. Takovýto zásah do příjmů samospráv v naší zemi nemá za celou dobu platnosti zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) obdoby a znamená trvalý a přímý zásah do rozpočtů obcí, měst a krajů, a to v podobě bezprecedentního poklesu deset procent,“ říká Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR.

Sdružení místních samospráv proto již vyzvalo dopisem ministryni financí Alenu Schillerovou k dialogu o dopadech tohoto návrhu. „Připomínám, že je to sotva pár týdnů, kdy Ministerstvo financí konečně zaslalo obcím náhradu za kompenzační bonus, jimž tak citelně zasáhlo do rozpočtů samospráv na jaře letošního roku. Nečekali jsme, že vzápětí přijde s ještě nebezpečnějším návrhem, jak trvale zasáhnout obce a kraje, a to v tak citlivé době koronavirové krize.“

---