Českotřebovský deník 357/2021 (21/12)
Město převzalo zakoupený průmyslový areál v Bezděkově
Zastupitelstvo města svým usnesením č. 142 ze dne 07.12.2020 schválilo výkup pozemků, které byly součástí areálu společnosti Böhm plast-technik v Bezděkově (v katastrálním území Česká Třebová), o celkové výměře 8.857 m2, za cenu 18.000.000 Kč, dle nabídky společnosti BÖHM PLAST-TECHNIK a.s., s tím, že před převodem budou odstraněny právní vady pozemků. Cena se opírala o znalecký posudek Ing. Jiřího Šmoka č. 1353/63/2019 ze dne 15.12.2019.
Důvodem pro odkoupení průmyslového areálu v Bezděkově je  vytvoření dostatečného prostoru vhodného pro rozvoj bydlení seniorů,což je vzhledem k stavebně technickému stavu původní budovy B Domova pro seniory skutečně velmi potřebné. Takto průmyslem uvolňovaných lokalit vhodných k bydlení ve městě je minimum. V rovině situovaná plocha k využití zde má ve srovnání velikost 1,5 násobku plochy Starého náměstí. Změna funkčního využití lokality této pro bydlení vhodné lokality bude očekávatelně řešena změnou územního plánu města. Současně převodem areálu na město dochází k významnému snížení hlučnosti a prašnosti, díky odstranění dopravní zátěže velkými nákladními vozidly v lokalitě. Využití areálu umožní později  rozšíření bytové zóny na dalších pozemcích  a může tak odstartovat změnu využití Bezděkova. Česká Třebová nemá v intravilánu mnoho volných pozemků pro svůj rozvoj. Pozemky v Bezděkově tak mohou odstraněním průmyslového areálu získat na ceně. 
Průmyslový areál byl před zakoupením ošetřen původním majitelem (prodávajícím) tak, aby zima nezpůsobila na technickém stavu ponechaných zařízení žádné škody. Administrativní budovu bylo možné přes zimní období temperovat pod denním dozorem společnosti TEZA, nebo z otopného systému vypustit topné médium (vodu). V případě temperování objektu je třeba vzít na vědomí to, že regulace zanechaného topného systému je velmi problematická a cena plynu pro vytápění šplhá k vysokým hodnotám a užitek by z takto provozovaného objektu byl minimální nebo žádný. Náklady na tuto variantu je možné odhadnout až ke 100 tis. Kč. Proto rada města rozhodla o vypuštění otopného systému, což bylo provedeno v pondělí 20. prosince. Pokud bude objekt znovu využit a např. pronajat, bude možné opět topný systém uvést do činnosti. V čtyřpodlažní administrativní budově jsou v 1.NP technické objekty, v 2NP zejména jídelna, přípravna a šatny zaměstnanců, ve 3. a 4. NP jsou vybavené kanceláře v dobrém stavu.
Na další využití areálu je připravena studie, která byla veřejně prezentována, definitivní řešení vyjde z diskuze sestavené odborné skupiny. Veškeré výstupy z další přípravy záměru budou veřejně prezentovány. Jisté je to, že tato investiční akce není reálná bez velké dotace z Fondu národní obnovy. Z městského rozpočtu by byla financována jen malá část této rozvojové investice, která by v podstatě nahradila současnou velmi problémovou budovu B na pravém břehu Třebovky.  Tím by se neměly nijak podstatně zvýšit provozní náklady zařízení.  Celý text článku k problému najdete ZDE
Kraj chystá výstavbu fotovoltaických elektráren 
V rámci výzvy Modernizačního fondu chystá Pardubický kraj výstavbu fotovoltaických elektráren v areálech zdravotnických a školských zařízení kraje. Projekt počítá s osazením panelů na střechy budov.
„Od výstavby elektráren si slibujeme zvýšení energetické bezpečnosti a především soběstačnosti jednotlivých zařízení. V tuto chvíli jsou do projektu vybrány dvě zdravotnická i školská zařízení, a to LDN Rybitví a Vysokomýtská nemocnice a Střední škola automobilní Holice a Speciální základní, mateřská a praktická škola Ústí nad Orlicí,“ uvedl radní Ladislav Valtr, radní pro regionální rozvoj a evropské fondy.
Předpokládané celkové náklady projektu činí necelých 16 milionů korun. Náklady na vybudování elektráren u zdravotnických zařízení se vyšplhají lehce přes čtyři miliony, výše evropské dotace se očekává ve výši 1, 5 milionu korun. Elektrárny na střechách školských zařízení vyjdou na jedenáct a půl milionu, dotace pokryje 28, 5 procent nákladů.    
„Realizace elektráren se pozitivně promítne do snížení ročních nákladů spojených s provozem objektů. Návratnost investice při průměrném slunečním svitu a započítání inflace se pohybuje v rozmezí osmi až deseti let,“ dodal radní Valtr. U zdravotnických zařízení bude součástí projektu i zařízení pro dispečerské řízení výroby elektřiny. Realizace u školského zařízení v Ústí nad Orlicí bude probíhat v součinnosti s projektem na vybudování půdní vestavby, kdy dojde také k osazení střešních oken a k úpravě střechy nad únikovým schodištěm a ve schodišťové části stávajícího objektu.  Ing. Pavla Sedláková
 Svitavská nemocnice díky REACT EU rozšíří počet lůžek v intenzivní péči
Jedním z projektů, se kterými Pardubický kraj uspěl v rámci podání žádostí o prostředky z programu REACT EU, je sloučení JIP a vybavení navazujících oborů na urgentní příjem druhého typu ve Svitavské nemocnici. Rada Pardubického kraje na svém pondělním jednání schválila zahájení výběrového řízení na úpravu zázemí a vytvoření JIP pro chirurgické obory s částečným využitím společných prostor. Předpokládané náklady stavebních prací podle projektové dokumentace činí necelých 42 milionů korun včetně daně.
„V rámci programu REACT EU patříme mezi nejúspěšnější žadatele. U 13 podaných projektů v částce přesahující 3,183 miliardy korun očekáváme dotaci ve výší 1, 166 miliardy korun. Součástí projektů z 98. výzvy je také projekt na sloučení JIP a vybavení navazujících oborů na urgentní příjem druhého typu ve Svitavské nemocnici. V rámci této investice je předpokládaná hodnota necelých 42 milionů korun včetně daně,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Předmětem této veřejné zakázky je úprava zázemí a vytvoření JIP pro chirurgické obory s částečným využitím společných prostor. „Navržené dispoziční řešení předpokládá, že počet lůžek na stávajícím JIP ARO zůstane zachován. Rozšíří se kapacita JIP chirurgických provozů o tři lůžka ve společné hale a jedno lůžko v samostatném boxu ve stávajícím objektu bez zvětšení jeho kubatury. Prostor bude získán přemístěním dospávajícího pokoje k operačním sálům,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro oblast investic Roman Línek.
Stavba bude probíhat za provozu nemocnice. „Realizace je rozdělena do tří samostatných etap, které vychází z provozních potřeb nemocnice. Po dokončení každé z etap bude následovat stěhování pacientů do zrekonstruované části a dojde k uvolnění prostorů pro zahájení další etapy. Jde nám o to, abychom obzvláště v této době zajistili chod nemocnice jako takové,“ řekla náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková s tím, že předpokládaná délka realizace včetně mezidobí pro stěhování pacientů činí celkem 196 dnů. Při předpokládaném zahájení stavby v květnu 2022 tak dokončení stavby připadne na prosinec 2022.
Podle radního Valtra kraj letos zabodoval při čerpání evropských prostředků v oblasti zdravotnictví opravdu výrazně. „Prostřednictvím programu React EU jsme v 98. výzvě nalezli příležitost získání dotace na rekonstrukce a modernizace pracovišť urgentního příjmu (JIP, ARO) také pro Svitavy. Kromě JIP ve Svitavské nemocnici jsme byli úspěšní s oběma centrálními příjmy v Pardubické a Orlickoústecké nemocnici. Z oblasti urgentní medicíny máme kromě třech stanic zdravotnických záchranářů dále pokryty projekty na vybavení navazujících oborů na urgentní příjem druhého typu v Chrudimské a Litomyšlské nemocnici. Z dalších oborů evropské fondy podpoří dovybavení onkologie a laboratoří v Pardubické nemocnici,“ řekl Ladislav Valtr, radní pro evropské fondy a regionální rozvoj.
Východočeská galerie zprostředkuje umění i lidem se zrakovým handicapem
Stálou expozici moderního českého umění umístěnou v Domě U Jonáše na Pernštýnském náměstí, kterou galerie obohatila o prvky usnadňující vnímání umění návštěvníkům s tělesným a zrakovým hendikepem, si před Vánoci prohlédla Michaela Matoušková.
„Jako náměstkyni pro zdravotnictví mě potěšilo, že Východočeská galerie v Pardubicích využila příležitosti, požádala o grant z ministerstva kultury a zaměřila se na zpřístupnění expozice pro hendikepované spoluobčany s omezenou schopností pohybu a orientace, a to konkrétně pro nevidomé a slabozraké.“
Cílem galerijních pracovníků bylo přiblížit těmto občanům výtvarná díla tak, aby i oni mohli vnímat vystavované exponáty svými smysly. Významnou změnou je, že zraku v instalaci významně pomáhá či jej úplně nahrazuje hmat a sluch. Vystavená díla byla doplněna pomůckami, které pomohou lidem s tímto handikepem. Kromě popisu Braillovým písmem je doplnili audionahrávkami a haptickými přepisy vystavovaného díla. Nevidomí si mohou obraz či sochu „osahat“ a tedy procítit díky zmenšeninám v podobě reliéfů či díky 3D modelům umístěným vždy u díla a označeným ikonou ťapičky. Pro ředitelku Hanu Řehákovou je důležité zpřístupňovat expozice a konkrétní díla i dalším osobám s hendikepem. Rozvíjet galerii jako moderní instituci, jejímž posláním je být otevřená veřejnosti, zprostředkovávat své sbírkové předměty za účelem vzdělávání, studia a potěšení všem osobám bez ohledu na jejich sociální, zdravotní, kulturní, etnické či jiné odlišnosti.
„Východočeská galerie byla v minulosti zapojena i do projektů, ve kterých dlouhodobě spolupracovala s našimi nemocnicemi,“ uvedla Michaela Matoušková a jako příklad zmínila výtvarné dílny na odděleních LDN či přednášky o umění na odděleních psychiatrie a LDN. Jednou z pestrých společných aktivit zahrnutých do projektu Přátelská nemocnice byla spolupráce s nejmenšími pacienty s profesionálním ilustrátorem Petrem Korunkou. „Výstupem bude informační průvodce pro pobyt dětí v nemocnici. Obavy z vyšetření v nemocnici by dětem měl pomoci zahnat hodný doktor Vlček se svým Méďou, a to prostřednictvím tematického komiksu, fotografií i kreseb dětí. Karty pro příslušná vyšetření i léčbu děti v nemocnicích Pardubického kraje chceme dokončit na jaře roku 2022,“ uzavřela Michaela Matoušková.
Zemřel houslista Pavel Hůla
V sobotu 18. prosince 2021 se v Praze ve vinohradském kostele sv. Ludmily konalo poslední rozloučení s houslistou Pavlem Hůlou, který zemřel v nedožitých sedmdesáti letech po těžké nemoci.
Pavel Hůla měl své dlouholeté s Ústím nad orlicí. Byl dvojnásobným vítězem mezinárodní Kocianovy houslové soutěže (1963 a 1964) a dlouholetým členem její poroty, které více jak deset let předsedal. V osobě primária Kocianova kvarteta neúnavně propagoval Mistrovo jméno, za což v roce 2019 obdržel Cenu města Ústí nad Orlicí. Pavel Hůla nebyl jen vynikající houslista, dirigent a pedagog, ale také skvělý a vzdělaný člověk. Jeho hodnocení soutěžních výkonů bylo věcné, k dětem vstřícné a vždy spravedlivé. Vyzařoval noblesu a v porotě často i diplomatický talent.
Zdražení MHD v Hradci Králové neprošlo
13. prosince na mimořádné schůzi Rada města Hradce Králové zrušila své rozhodnutí o změně jízdného v městské hromadné dopravě od ledna příštího roku. Vedení města se shodlo, že úpravy cen ještě projedná se zastupitelskými kluby.
Současně hradecký dopravní podnik získá více prostoru zajistit vše potřebné v souvislosti se změnami ceníku. „Úpravě cen v naší MHD se vzhledem k růstu cen paliv, mezd a dalších vstupů v nejbližší době nevyhneme. Ostatně ke změnám ceníků veřejné dopravy již přistoupila řada krajů a měst. Je však zřejmé, že u námi přijatého ceníku nebyla nová cena v některých tarifech hradecké MHD dostatečně projednána. Proto jsme se dohodli, že ke změně cen od ledna zatím nedojde a vyzveme všechny zastupitelské kluby k diskuzi, aby návrh změn v ceníku MHD připomínkovaly. I když se jedná o vyhrazenou kompetenci rady města, považujeme za důležité, aby se k výši jízdného vyjádřily i zastupitelské kluby. Předpokládáme, že změny se podaří projednat a připravit s platností od druhého čtvrtletí příštího roku,“ vysvětluje primátor Hradce Králové Alexandr Hrabálek.
Původní návrh z 8. prosince počítal se zvýšením základního jízdné pro dospělé ze 14 na 16 korun, roční jízdenky pak ze současných 3.700 na 3.870 korun. K úpravě cen jízdného v MHD město chce přistoupit především z důvodu zohlednění inflace za poslední roky, současnému růstu cen pohonných hmot, elektrické energie či mezd a zároveň s cílem neomezit spoje. K poslední úpravě tarifů hradecké veřejné dopravy došlo v roce 2016.¨
 
V Ústí nad Orlicí v ulici Kladská vzniklo nové parkoviště.
O pět desítek se zvýšil počet parkovacích míst na tomto sídlišti. V ulici Kladské město vybudovalo "na trávě" nové veřejné parkoviště, které je již otevřeno k parkování. Na parkovací místa byla použita vegetační vsakovací dlažba, která se v Ústí nad Orlicí používá při dláždění ploch již několik let. Následovat bude ještě dokončení veřejného osvětlení.
 
První nehoda na sjezdu z nové D11 u Jaroměře
Netrvalo to dlouho. Po otevření dálnice D11 u Jaroměře se změnila se dopravní situace u Semonic. Na původní silnici I/33 na křižovatce se silnicí třetí třídy mají nově přednost řidiči sjíždějící a najíždějící na exit Jaroměř-jih. A v pátek odpoledne zde došlo k dopravní nehodě. "Už evidujeme první nehodu na křížení silnice I/33 s nájezdem na dálnici D11 u Semonic - exit Jaroměř - jih, kde dávají nově řidiči jedoucí po třiatřicítce přednost vozidlům najíždějícím a sjíždějícím z dálnice. Dbejte v tomto místě zvýšené opatrnosti. Nehoda nákladního a osobního vozu se naštěstí obešla bez zranění," napsala mluvčí hasičů Martina Götzová. Na místě byla profesionální jednotka hasičů z Jaroměře.