Českotřebovský deník 66/2021 (7/3)    

250 let hostince na Horách se neslavilo a nebylo ani připomenuto?                  

Výročí hostince na Horách u České Třebové věnuje v Ročence Českotřebovsko Karel Kubišta dvoustranu 26/27. Mezi fotografie vložil jen dva řádky textu, které jsou parafrázovány v nadpisu.  Jen polovina je pravdivá.  Opravdu se výročí hostince na Horách nemohlo ze známých důvodů oslavit a již připravený koncertní večer musel majitel hostince Miroslav Seďa odvolat celý loňský rok pro něho jistě znamenal velkou ztrátu. Ta druhá polovina textu o tom, že výročí nebylo ani připomenuto, je ovšem velká "nepřesnost" nebo také lež.
O výročí byly jak články v Českotřebovském deníku, v Českotřebovském zpravodaji, 250. výročí existence  hostince  na Horách byl speciálně věnován jeden z mála loni uspořádaných seminářů v Městském muzeu a Českotřebovský deník (konkrétně Milan Mikolecký, Martin Šebela a Miroslav Seďa) natočil k výročí hostince 17ti minutový videofilm, kterým měl na kanále youtube.cz a Orlicky.net 3500 shlédnutí a byl také promítnut na zmíněném semináři v září loňského roku. Trvale je k dispozici také na webu města. Všechny tyto (volnočasové) aktivity byla realizovány bez nároku na odměnu jen proto, aby významné výročí zřejmě nejstaršího trvale otevřeného hostince v našem regionu nezapadlo a navíc aby spojilo význam hostince a poutního místa Hory, které patří k "rodinnému stříbru", které v České Třebové máme. (To, že si na výročí nevzpomněli na OIK TV je věc druhá.)
A tak místo toho, aby si veřejnost pomohla povšimnout  aktivit vedoucích k propagaci našeho krásného okolí jsme si museli přečíst v Ročence Českotřebovsko nepravdu o tom, že se o propagaci tohoto výročí nikdo nezajímal.
Co třeba to opravit alespoň na webové stránce ročenky?                                                Milan Mikolecký & Martin Šebela
Ročenka je tady
Výše uvedený text, byť kritický, naznačuje, že zase uběhl rok a ročenka je zase tady, rok co rok, (již po třiadvacáté) v čase i nečase, tedy i v době covidové, kterou nyní prožíváme. Nevznikala lehko, ale zase ji máme k dispozici. Vznikla vlastně za éry starosty Jiřího Páska jako tisk města, vžila se. Každoročně tak přibude do knihovničky jeden svazek, který je do jisté míry českotřebovskou kronikou toho roku jejího vydání. Nyní je v systému tiskovin města vedena jako "tisk soukromého vydavatele", který město podporuje. Trochu v rozporu s tím je ovšem vyhlášení výběrového řízení na městem vyhlášenou zakázku "Ročenka Českotřebovsko" a také pak i zakotvení nasmlouvané částky (38 tisíc Kč) již do rozpočtového provizória daného roku.
Město poskytuje vydavateli ročenky data, která si přeje v ročence zveřejnit a současné dává pokyny další k tomu, co všechno dalšího by si přálo do ročenky vložit.  Jde o praktické záležitosti pro občany v celém území Českotřebovska, tedy ORP Česká Třebová. Občanům je pak ročenka distribuována na Českotřebovsku zdarma. Tisk a distribuce ročenky je každoročně dražší a dražší, ale město dává jen tolik, kolik vychází z výběrového řízení, do kterého se ve však snaze něco "utržit" hlásí i firmy třeba z daleka. Výběrové řízení na vydávání ročenek v roce 2020 až 2022 se ovšem uskutečnilo ještě "před covidem" a tedy ta úplně jiných podmínek.  Proto měl vydavatel, který v r. 2019 vyhrál výběrové řízení s letošním vydáním velké starosti. Inzerentů není tolik a ceny inzerce bylo nutné přizpůsobit současným podmínkám. Město přispět více nemohlo, smlouva je smlouva. To by musel vzniknout nějaký dodatek původní smlouvy a na to nebyl čas, dotaci nelze na plnění uzavřené  smlouvy poskytnout. A tak má letos ročenka možná o pár stránek méně, ale je nepostradatelným zdrojem informací zejména pro ty, co nemají vždy po ruce počítač, nevyznají se hledání na internetu a nebo nejsou právě blízko těchto vymožeností civilizace. A nakonec i pro přátele digitálních vymožeností je k dispozici webová stránka ročenky uvedená i na hlavní stránce Českotřebovského deníku, navíc umožňující aktualizaci informací..
Význam ročenky poznáme také z tohoto srovnání: zatímco jsme se obešli bez velkých akcí, turnajů, Týdne sportu a festivalů, tak ročenka přežila i covidový rok a slouží stejně dobře jako v letech předchozích a bude i nyní  potřebným zdrojem informací. 
Naopak, považuji za potřebné přehodnotit zařazení ročenky jako "tisku soukromého vydavatele". Podobnou smlouvu na zakázku, přesněji rámcovou objednávku propagace, tedy reklamy má město uzavřenu s dodavatelem regionálního televizního vysílání, dokonce zprostředkovaně přes jakýsi pochybný "spolek nespolek". A tam kupodivu nebylo žádné výběrové řízení zapotřebí. Často se hovoří o podpoře místních podnikatelů, ale platí to zřejmě jen v některých případech. Je zřejmé, že ročenku v její historii realizoval Karel Kubišta v 95% jejich  dosavadních ročníků, což je myslím dostatečný důvod proto, aby mohl tuto ročenku dělat dál za důstojných podmínek. A v tom letošním roce opravdu komfortní podmínky neměl. A dosud neví, zda se mu náklady na tisk a distribuci vrátí, smlouva s městem pokrývá jen malou část nutných nákladů.  
Nejsem nekritický obdivovatel vydavatele ročenky, všude jsou nějaké rezervy, ale podstatou dobré úrovně a perspektivy je právě klid na práci a solidní spolupráce. Věřím proto, že se podaří pro další ročník ročenky vytvořit lepší podmínky. Ročenka si to zasluhuje. 
Milan Mikolecký
 
Kontejnery jsou všude a bude jich ještě víc
Na fotografii je poměrně dobře uspořádané kontejnerové hnízdo na okraji  parkoviště  u krytého plaveckého bazénu. 9 kontejnerů v řádce, kde vlastně nikomu nepřekáží, v sousedství železničního náspu, kde lze takovouto směsici nádob na tříděný odpad trpět. Jinde to je ovšem daleko horší. Snad nejkřiklavějším místem je centrum sídliště Trávník, kde na místě bývalého "Šimonova kaštanu" najdeme uprostřed města skutečně jako lahůdku směsici jak pěti kontejnerů na směsný komunální odpad, kontejnerů na tříděný odpad všeho druhu a navíc zde v roce 2016 tehdejší vedení města prosadilo vybudování drahých "velkoobjemových podzemních kontejnerů", které se ovšem vůbec neosvědčily. 
Tak jsme tomu v roce 2016 fandili: Podívejte se zde  Nebo o kontejnerech na náměstí ZDE
Velkoobjemové kontejnery situaci na Trávníku rozhodně nevyřešily (fotografie z roku 2020), původní stav byl podobný:
Takových míst s kontejnery, které je třeba upravit a zajistit, aby nebyly ostudou a nepřekážely je ve městě více. Právě loni se v této věci moc nepokročil. Přestože bylo na úpravu kontejnerových stání v loňském rozpočtu města určena částka půl milionu korun, tak nebyla nijak využita, Kritika samotná nepomůže, není-li někde nějaký návrh řešení.  Proto jsem se tímto problémem zabýval. Letos je totiž v rozpočtu města stejná částka uvedena znovu. 
U jednatele společnosti Eko Bi, která sváží tříděný odpad z kontejnerových stání ve městě  a okolí  jsem zjistil, že existuje připravený návrh na úpravu hned 16 kontejnerových stání  ve městě, které nutné potřebují upravit. Je mezi nimi např. právě kritizovaná "výstava kontejnerů všeho druhu"  uprostřed sídliště Trávník v bývalé Václavské ulici, kde kontejnery zabírají místo třeba na nově vybudovaném chodníku, určeném jistě pro jiné účely.
Společnost EkoBi ovšem sama kontejnerová stání upravovat nebude, ale ve spolupráci s odborem rozvoje města a investic budou vytipovány ty lokality, které jsou technicky řešitelné, kde jsou vhodné pozemky kam kontejnery umístit, aby nestály někomu v cestě nebo  dokonce v jízdní dráze, jako 7 kontejnerů v ulici v Lukách, kde je velmi snadná možnost jejich posunutí na sousední městský pozemek směrem ke garážím. Problematikou  kontejnerových stání se město bude letos zabývat tak jako tak, protože  bude třeba přiopravit nový systém sběru a svozu bio odpadu do nově budované kompostárny, někde se budou také lokality pro kontejnery měnit nebo posunovat. Po letech příprav se dostane do fáze realizace Projekt intenzifikace třídění opadu, který je podpořen šestimilionovou dotací a občané budou mocí získat zdarma do výpůjčky nádoby na tříděný odpad.  Je to nejvýš nutné protože současný systém by vedl k rychlému naplnění  skládky a velkému nárůstu poplatků za skládkování.  
Doba covidová přinesla nárůst množství odpadu.
Nyní jsou nákupy prakticky všechny posílány v krabicích, papíru je nadbytek. Ještě že se dá alespoň v současné době jakž takž prodat a nikde se nehromadí, jako ještě možná před rokem.  Trvalý zájem je od odpadové sklo, to žádným vlivům celkem nepodléhá. Sklárny sklo vykupují. Plastů je stále více a kontejnery pro plasty jsou brzy plné.  Ty se sbírají a odvážejí do třídírny, kde se obsah "kukavozu" vysype  vlastně na podlahu haly a zdejší pracovníci třídí pet láhve z tvrdého plastu a zbývá ostatní výmět, který se dosud vozil na skládku. Díky např. rozvozu obědů v nejrůznějších polystyrenových nádobkách je tohoto výmětu nyní velmi mnoho, z dodávky plastů třeba 60%. Aby se nedávaly na skládku, tak má Ekobi smlouvu o odběru s další organizací. Za odběr těchto nevyužitelných plastů, tedy tzv. "výmětu"se musí platit. A můžeme být vlastně rádi, že existuje někdo kdo tento výmět odebírá, ovšem za předpokladu, že k tomu dostane také kvalitní  tvrdé plasty z pet lahví, tedy polytereftaláty.
Zbývá ještě odtřídění bioodpadu. Na to se Eko Bi chystá a připravuje. V letošním roce bude připravena odkanalizovaná tvrdá plocha pro kompostárnu  a zakoupeny potřebné stroje.  Podle předpokladů by se provoz měl spustit v prosinci.  proto bude třeba během roku připravit svoz bioodpadu, využít také  např. objemný odpad ze sběrného dvora, který dosud končil na skládce. Intenzifikací třídění chceme dosáhnout toho, aby na skládce končilo minimum odpadu. Podle množství odpadu  končícího na skládce přepočteného na 1 obyvatele jsou pak také stanoveny poplatky na skládkování, které budou podle nově schváleného zákona také narůstat.
Jsou ještě další možnosti,  budou zmíněny v jiném textu. Nechci to pro začátek komplikovat. (mm)