-
-
Přes poměrně
mladý věk a opravu realizovanou před 12 lety není v dobrém zdravotním
stavu....
-
Před
55 lety se v roce 1966 se v Malé scéně konaly první akce. Slavnostní
otevření Malé scény se uskutečnilo v sobotu 12. března 1966. Po
slavnostním projevu (tehdy se žádné pásky netříhaly) zajistil
programově tento večer divadelní soubor Hýbl Závodního klubu
železničářů premiérou detektivní hry Agaty Christie Past na myši.
- Nová
budova, nyní pěkně rekonstruovaná, byla budována v akci Z na městě
zahrady Vyskočilova mlýna a vantrok, kudy přitékala voda z pramenů
Javorka a Vrbovka také na další českotřebovské mlýny např. Tykačův,
Kapounův. Impulsem pro její vznik bylo bourání scény dřevěné scény
ÚSVIT, která stála nedaleko na Trávníku vlastně na horní části
dnešního Nového náměstí. Plány na výstavbu nejdříve Loutkové a
později přejmenované na Malou scénu zhotovili Ing. Jan Duchoslav a
Ing. Ladislav Jindra. Po neuvěřitelných problémech byla budova
postavena, kvalita práce odpovídala tomu, že se jednalo o akci Z a že
se zde střídaly různé stavební party. Řada dnešních důchodců si
připomene, že i oni přispěli na její stavbu nějakou tou brigádnickou
hodinou. Hlavním duchem stavby byli třebovští loutkáři, mezi kterými
je nutné jmenovat především Ing. Jindřicha Chudého. Stavba byla ovšem
velmi dobře projektována a umožňovala svou původní kapacitou 249
sedadel sledovat pořady ve stupňovitém uspořádání "jako v divadle",
což ve Třebové tehdy nebylo nikde jinde možné. Bylo zde možné rozebrat
podlahu jeviště a hrát zde loutková představení, bylo možné během
představení přestavět světelný park a upravit osvětlení scény. Sál měl
vynikající akustiku, bylo dobře slyšet i šepot v poslední řadě.
- Malou
scénu dlouho spravovalo Depo kolejových vozidel, velkou zásluhu na tom
měl dlouholetý šéf údržby Hubert Vencl. Potom v devadesátých letech
přišly nabídky na předání budovy Malé scény i Národního městu,
samozřejmě za peníze. Bylo kolem toho dost mrzutostí. Zjistilo se, že
budova Malé scény nebyla nikdy řádně zkolaudována a zapsána do
katastru a tak přešla nakonec do majetku města bezúplatným převodem.
Národní dům to "štěstí" neměl a tak pak ještě dlouhá léta nabízen
Českými drahami podobně jako další kulturní zařízení v dražbách a
chátral, málem z něho vznikla vietnamská tržnice. Až přece jen se
štěstí usmálo a Národní dům zažil své znovuzrození díky Bohumíru
Nejedlému a jeho firmě Drumel a Co. Bohužel to do dneška nevydrželo a
tak je další osud Národního domu stále spojován s mnoha otazníky.
- Malá
scéna však po převzetí městem vůbec nebyla v nejlepší kondici.
Jevištní zařízení, vyrobené na koleně, ani elektroinstalace neprošla
revizemi a pak musela budova několik let čekat na rekonstrukci. Čekalo
se zbytečně dlouho, škoda, že jsme tehdy nevyužili možnost dotace ze
státního rozpočtu, šlo o havarijní situaci a "trhání medvěda" bylo
tehdy v Parlamentu každý rok, nebyli bychom bez šancí. Jenže v té
době byla pozornost města zaměřena hlavně na zimní stadion. I tak zde
byl jeden rok, navíc předvolební, ve kterém mohla být dotace
protlačena, stačilo sepsat žádost. Nestalo se, a tak jsme museli 15
milionů na přestavbu věnovat v letech 2005/6 z městského rozpočtu.
-
O návrhu se vedla
poměrně bouřlivá diskuze, neboť došlo k zásahu do původní stavební
koncepce, otevřel se podhled a rozšířil portál, na jevišti lze
připravit sníženou nebo zvýšenou část pro loutkáře nebo divadlo, v
budově Malé scény měly podle původní studie Jiřího Jandery vzniknout i
učebny ZUŠ. Nakonec došlo ke kompromisu, Malá scéna se po úpravě
stala modernější, univerzálnější zejména pro hudební akce, kde nyní
mohou vystupovat větší
soubory
a orchestry, zvětšila se i prostorová kapacita, akustika sálu je i
nyní velmi dobrá. Právě z toho byly obavy. A co se zcela nepodařilo,
bylo v dalších letech "doupraveno" dodatečnými investicemi dle
požadavků ředitele Kulturního centra. Jaká je Malá scéna nyní, si
můžeme vyzkoušet na pravidelných akcích. Dnešní kapacita sálu je
menší, necelých 200 míst. Sedět dnes budete na sedadlech, které
původně sloužily ve Východočeském divadle v Pardubicích, pouze byly
nově čalounicky upraveny.
-
Malá scéna vhodně
doplňuje další možnosti pro kulturní vyžití ve městě, dobře slouží pro
ZUŠ, která má svou budovu "přes ulici". Snad ji ještě chybí nějak
univerzálněji využít foyer. Nyní po po vybudování baru by zde
mohla vzniknout malá kavárnička otevřená třeba denně a kulturní
prostor by tak mohl být lépe využit, přes léto by mohl mít třeba i
venkovní posezení.
-
Současný "zdravotní
stav" budovy je však stále zatížen problémy. Po rekonstrukci
totiž spodní (severní) část "bufetu" a šatny ujíždí dolů po svahu. I
když se již určité zabezpečení stavby provedlo, stále jde o otevřený
problém, jehož odstranění nebude úplně levné.V rámci této stavební
akce bude vhodné navíc zajistit přímý průchod z foyeru do
jevištního prostoru, aniž bude třeba procházet přes sál, to by byl pro
Malou scénu přínos. Pro zabezpečení stavby piloty bude třeba
odstranit stromy vyrostlé ve svahu a získat pro to povolení je nyní
velký problém. "Naštěstí" není na akci statek finančních prostředků a
tak se vše zatím odkládá a diagnostika stavby sleduje průběh sesedání
objektu. Malá scéna je totiž postavena na bývalém náhonu pro Fialův
mlýn (viz obrázek).
-
Přiloženéný článek z dubna 1969 pochází z časopisu Hlavní tah (autor
Václav Dostál), který vydával Provozní oddíl ČD Česká Třebová. Ukazuje,
že Malá scéna měla nemalé problémy již po svém dokončení....
-
Fotografie
prasklin, které vypovídají jak to všechno je:
-
Další
článek k výročí otevření Malé scény byl publikován před 5 lety v r. 2016
a tak si jej dovolím "oprášit"ZDE
-
Ještě na závěr se mi podařilo najít jeden z návrhů na přestavbu
Malé scény od dřívějšího městského architekta Ing. Jiřího Jandery:
|