Malá scéna slavila 55 let bez diváků

Přes poměrně mladý věk a opravu realizovanou před 12 lety není v dobrém zdravotním stavu.... Před 55 lety se v roce 1966 se v Malé scéně konaly první akce.  Slavnostní otevření Malé scény se uskutečnilo v sobotu 12. března 1966. Po slavnostním projevu (tehdy se žádné pásky netříhaly) zajistil programově tento večer divadelní soubor Hýbl Závodního klubu železničářů  premiérou detektivní hry Agaty Christie Past na myši. Nová budova, nyní  pěkně rekonstruovaná, byla budována v akci Z na městě zahrady  Vyskočilova mlýna a vantrok, kudy přitékala voda z pramenů Javorka a Vrbovka také na další  českotřebovské  mlýny např.  Tykačův, Kapounův. Impulsem pro její vznik bylo bourání scény dřevěné scény ÚSVIT, která stála nedaleko na Trávníku  vlastně na horní části dnešního Nového náměstí.  Plány na výstavbu  nejdříve Loutkové a později přejmenované na Malou scénu zhotovili Ing. Jan Duchoslav a Ing. Ladislav Jindra. Po neuvěřitelných problémech byla budova postavena, kvalita práce odpovídala tomu, že se jednalo o akci Z a že se zde střídaly různé stavební party. Řada dnešních důchodců si připomene, že i oni přispěli na její stavbu nějakou tou brigádnickou hodinou. Hlavním duchem stavby byli třebovští loutkáři, mezi kterými je nutné jmenovat především Ing. Jindřicha Chudého. Stavba byla ovšem velmi dobře projektována a umožňovala svou původní kapacitou 249 sedadel sledovat pořady ve stupňovitém uspořádání "jako v divadle", což ve Třebové tehdy nebylo nikde jinde možné. Bylo zde možné rozebrat podlahu jeviště a hrát zde loutková představení, bylo možné  během představení přestavět světelný park a upravit osvětlení scény. Sál měl vynikající akustiku, bylo dobře slyšet i šepot v poslední řadě. Malou scénu dlouho spravovalo Depo kolejových vozidel, velkou zásluhu na tom měl dlouholetý šéf údržby Hubert Vencl. Potom v devadesátých letech přišly nabídky na předání budovy Malé scény i Národního městu, samozřejmě za peníze. Bylo kolem toho dost mrzutostí. Zjistilo se, že budova Malé scény nebyla nikdy řádně zkolaudována a zapsána do katastru a tak přešla nakonec do majetku města bezúplatným převodem. Národní dům to "štěstí" neměl a tak pak ještě dlouhá léta nabízen Českými drahami  podobně jako další kulturní zařízení v dražbách a chátral, málem z něho vznikla vietnamská tržnice. Až  přece jen se štěstí usmálo a Národní dům zažil své znovuzrození díky  Bohumíru Nejedlému a jeho firmě Drumel a Co. Bohužel to do dneška nevydrželo a tak je další osud Národního domu stále spojován s mnoha otazníky. Malá scéna však po převzetí městem vůbec nebyla v nejlepší kondici. Jevištní zařízení, vyrobené na koleně, ani elektroinstalace neprošla revizemi a pak musela budova několik let čekat na rekonstrukci. Čekalo se zbytečně dlouho, škoda, že jsme tehdy nevyužili  možnost dotace  ze státního rozpočtu, šlo o havarijní situaci a "trhání medvěda" bylo tehdy v Parlamentu každý rok, nebyli bychom bez šancí.  Jenže v té době byla pozornost města zaměřena hlavně na zimní stadion. I tak zde byl jeden rok, navíc předvolební, ve kterém  mohla být dotace protlačena, stačilo sepsat žádost. Nestalo se, a tak jsme museli 15 milionů na přestavbu věnovat v letech 2005/6 z městského rozpočtu.  O návrhu se vedla poměrně bouřlivá diskuze, neboť došlo k zásahu do původní stavební koncepce, otevřel se podhled a rozšířil portál, na jevišti  lze připravit sníženou nebo zvýšenou část pro loutkáře nebo divadlo, v budově Malé scény měly podle původní studie Jiřího Jandery vzniknout i učebny ZUŠ. Nakonec došlo ke kompromisu, Malá scéna se po úpravě stala  modernější, univerzálnější  zejména pro hudební akce, kde nyní mohou vystupovat větší soubory a orchestry, zvětšila se i prostorová kapacita, akustika sálu je i nyní velmi dobrá. Právě z toho byly obavy. A co se zcela nepodařilo, bylo v dalších letech "doupraveno" dodatečnými investicemi dle požadavků ředitele Kulturního centra. Jaká je Malá scéna nyní, si můžeme vyzkoušet na pravidelných akcích. Dnešní kapacita sálu je menší, necelých 200 míst. Sedět dnes budete na sedadlech, které původně sloužily ve Východočeském divadle v Pardubicích, pouze byly nově čalounicky upraveny. Malá scéna vhodně doplňuje další možnosti pro kulturní vyžití ve městě, dobře slouží pro ZUŠ, která má svou budovu "přes ulici".  Snad ji ještě chybí nějak univerzálněji využít foyer.  Nyní po po vybudování baru by zde mohla vzniknout malá kavárnička otevřená  třeba denně a kulturní prostor by tak mohl být lépe využit, přes léto by mohl mít třeba i venkovní posezení. Současný "zdravotní stav" budovy je však stále zatížen  problémy. Po rekonstrukci totiž spodní (severní) část "bufetu" a šatny ujíždí dolů po svahu. I když se již určité zabezpečení stavby provedlo, stále jde o otevřený problém, jehož odstranění nebude úplně levné.V rámci této stavební akce bude vhodné navíc zajistit přímý průchod z  foyeru do jevištního prostoru, aniž bude třeba procházet přes sál, to by byl pro Malou scénu přínos.  Pro zabezpečení stavby piloty bude třeba odstranit stromy vyrostlé ve svahu a získat pro to povolení je nyní velký problém. "Naštěstí" není na akci statek finančních prostředků a tak se vše zatím odkládá a diagnostika stavby sleduje průběh sesedání objektu. Malá scéna je totiž postavena na bývalém náhonu pro Fialův mlýn (viz obrázek).  Přiloženéný článek z dubna 1969 pochází z časopisu Hlavní tah (autor Václav Dostál), který vydával Provozní oddíl ČD Česká Třebová. Ukazuje, že Malá scéna měla nemalé problémy již po svém dokončení.... Fotografie prasklin, které vypovídají jak to všechno je: Další článek k výročí otevření Malé scény byl publikován před 5 lety v r. 2016 a tak si jej dovolím "oprášit"ZDE Ještě na závěr se mi podařilo najít jeden z návrhů  na přestavbu Malé scény od dřívějšího městského architekta Ing. Jiřího Jandery: