-
 Pardubický
kraj vydal 31/7 rozhodnutí ve věci odvolání proti vyhlášení ochranného
pásma, které se opírá o stanoviska odborníků Národního památkového
ústavu. Toto ochranné pásmo tedy bude pravomocně vyhlášeno. Podle
publikovaného stanoviska starosty města z roku 2018 (viz
ZDE)
se však město přesto všechno proti vyhlášení ochranného pásma
rozhodlo bránit soudní cestou, i když tento postup neměl odkladný účinek.
-
Odvolání podala před 4 lety dne 9. října 2017 rada města jako účastník řízení, který
zastupuje městskou samosprávu a spolu s ní i řada dalších občanů z
lokality "postižené" zřízením tohoto ochranného pásma.
-
Odvolání se opíralo o názor obyvatel vymezené oblasti, kteří se budou
muset řídit nově stanovenými pravidly, podpořený radou města. V
odvolání byl vysloven názor, že vyhlášeni ochranného pásma je
rozhodnutím nedůvodným a nekoncepčním, které upřednostňuje zájem na
ochraně nemovité kulturní památky před zájmem na výkonu vlastnického
práva vlastníků dotčených
nemovitostí.
Uváděl se také (laický) názor, že ochranné pásmo je zbytečně velké, bude
zbytečně omezovat občany ve vymezené oblasti. Další uváděný důvod byl
ten, že současný stav zástavby v okolí rotundy je takový, že jeho změny
již nemohou nemovitou kulturní památku poškodit. Jde tedy o spor laiků a
odborníků.
-
Odvolání řešil odbor kultury, sportu a cestovního ruchu Krajského
úřadu Pardubického kraje (dále
odvolací orgán).
-
Po zjištěni, že odvoláni směřuje proti věcné stránce
rozhodnuti, si odvolací orgán vyžádal písemné vyjádřeni Generálního ředitelství Národního
památkového ústavu. Toto vyjádřeni ze dne 28.02.2018, zpracoval Ing.
arch. Karel Kibic, Ph.D.
Další
odborný posudek vypracovala Ing. arch. Alexandra Křížová, náměstek sekce
památkové péče generálního ředitelství NPÚ Praha. Byl zveřejněn dne
14.6. 2018. I ten byl jistě důležitým podkladem k vydání rozhodnutí o
odvolání. Veřejnost měla po tomto termínu 5 dnů na to, aby se k posudku
vyjádřila. Jak této možnosti veřejnost využila, není známo.
-
Ve věci námitky ztráty kulturně historických hodnot celého návrši, které
završila přestavba sirotčince, odvolací organ jednoznačně dospěl k
závěru, že území vymezené ochranným pásmem ve vztahu ke kulturní památce
kaple sv. Kateřiny neztratilo hodnotný historicko-urbanistický a
krajinný ráz. Přizemni hmotová skladba zástavby se sedlovými střechami
na předmětném návrši je blízka svou půdorysnou strukturou a parcelací
plánu stabilního katastru města České Třebové z roku 1839. Celkově nižší
zástavba v navrhovaném ochranném pásmu svou hmotou a objemem doposud
neruší maloměstský charakter prostředí a nenarušuje drobné měřítko
románské stavby. Zachovány jsou průhledy jak k rotundě od města, tak
průhledy od rotundy na městskou památkovou zónu. Dálkové a blízké
pohledové osy na rotundu lze spatřit od ploch kolem řeky Třebovky i v
širším okolí ulic a zástavby návrši.
-
 Dle
odvolacího orgánu právě kausa architektonicky problémové přestavby čp.
254 nastolila potřebu vymezení ochranného pásma kaple sv. Kateřiny,
protože reálně hrozí další výskyt nepříznivých vlivů okolí, zejména
nevhodných stavebních zásahů na nemovitostech, které mohou ovlivnit
pohledy a průhledy na rotundu. Na základě výše uvedených důvodů odvolací
orgán nesouhlasí s názorem města, že náprava je opožděna a je na úkor
ostatních vlastníků nemovitostí na návrši. Ve věci námitky omezeni
vlastnických práv a administrativní zátěže, odvolací orgán zhodnotil
dopad podmínek rozhodnuti na dotčené vlastníky nemovitosti a došel k
závěru, že je nezatíží a neomezí nad rámec uplatnění veřejného zajmu
památkové péče odpovídající významu kaple sv. Kateřiny. Tento zájem
statni památkové péče cílí na zachování objemu a zevnějšku staveb, které
povedou k zachování stávajícího prostředí rotundy a nezmění pohledové
vazby. Odvolací organ k tomuto uvádí, že ochranné pásmo neslouží k
památkové ochraně nemovitosti, které se vněm nacházejí a nesnaží se je
,,památkově vylepšovat“, ale sleduje stavební činnost výlučně z hlediska
jeho působeni na předmět ochrany, tedy kapli sv. Kateřiny.
Z hlediska administrativní zátěže podmínky napadeného rozhodnuti určují,
které zásahy na nemovitostech nepodléhají zákonné povinnosti vyžádat si
závazné stanovisko orgánu státní památkové péče. Oprávnění vlastníka
nemovitosti je omezeno veřejným zájmem, o jehož uplatnění rozhoduje
orgán státní památkové péče. Toto omezeni je v plném souladu s
ustanovením Listiny základních práv a svobod, které stanoví, že
„vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito v rozporu se zákonem
chráněnými obecnými zájmy“. Obecným zájmem je nepochybně ochrana
kulturních památek a jejich prostředí. Z článku 35 odst. 3 Listiny
základních prav a svobod: ,,Při výkonu svých práv nikdo nesmi ohrožovat
ani poškozovat životni prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství a
kulturní památky nad míru stanovenou zákonem“. Podrobněji najde čtenář
odpovědi na případné další otázky přímo v textu rozhodnutí.
-
-
Odvolací orgán ve vydaném
"prvoinstančním rozhodnutí" opravil formální písařské chyby,
které však dle textu odůvodnění neměly žádný vliv na soulad vydaného textu s
předpisy a napadené rozhodnutí prvoinstančního orgánu potvrdil.
-
Je
zřejmé, že odvolací orgán
hodnotil podané odvolání komplexně a nejde jen o názor jednotlivce. Již
ze zveřejněného posudku o potřebnosti ochrany nemovité kulturní památky
zpracovaného odborníky z ústředí NPÚ v Praze lze vypozorovat velkou úctu
a vážnost ve vztahu k naší historické památce, která je již sedm a půl
století svědkem všeho dění v našem údolí Třebovky. Škoda, že takovou
úctu a vážnost neměla naše nejcennější
památka města a nejstarší stavební památka východních Čech také u tehdejšího
vedení
naší radnice, které se nechtělo s vyhlášením ochranného pásma kolem
rotundy sv. Kateřiny smířit a obrátilo se na soud. Soudní
jednání se konalo v následujícím roce a soud dopadl tak jak se
očekávalo: Rozhodnutí prvoinstančního soudu potvrdilo vyhlášení
ochranného pásma bylo nalezeno jako důvodné. Mezitím se již změnilo
vedení města a nová rada se rozhodla proti rozsudku prvoinstančního
soudu neodvolávat. Dopadlo to tedy přesně tak, jak jsem před třemi lety
očekával.
-
-
Absurdní a zarážející jna celé této akci bylo především to, že si Město jako vlastník
této zcela ojedinělé nemovité památky nepřál její zvýšenou zákonnou ochranu a
bojovalů všemi prostředky za to, aby byla chráněna méně.
Vyhlášením ochranného pásma tak odvolací orgán chránil zmíněnou nemovitou
památku i před jejím vlastníkem a to v souladu se zákonem o státní
památkové péči
č.
142/2012 Sb.
Před čtyřmi lety v říjnu 2017 jsem navrhl, aby v
případě, že se rada města, zastupující město, rozhodne předat věc
nezávislému soudu, tak se všichni, kteří budou pro návrh hlasovat, složí
na soudní poplatek a následně se podělí o úhradu soudních výloh jistě
prohraného soudu. Soud jsme prohráli, ale platili jsme to všichni...
Milan
Mikolecký
-
Dokument: Vyhlášení ochranného pásma rotundy sv. Kateřiny z 23. října
2017
|