Českotřebovský deník 1

Českotřebovský deník 1/2022 (1/1)

Vstupujeme do nového roku 2022
Přejme si aby byl dobrý a úspěšný. pro každého z nás a také pro naše město, pro Českou Třebovou. K tomu je třeba spojit síly, není možné spoléhat na jednotlivce, kteří to dokážou osamoceni. Bez týmové podpory nelze nic prosadit a pak ani realizovat. Můžeme třeba do nekonečna diskutovat o tom, co by bylo lepší a výhodnější, ale někdy už musí diskuze přestat a bude třeba rozhodnout a toto rozhodnutí potom dovést do praxe. Budoucnost potom ukáže, zda to bylo rozhodnutí úplně správné, ale bude vždy lepší, než přešlapovat na místě a bez jakéhokoliv závěru stále jen diskutovat a přehodnocovat, zda by se neměl záměr ještě změnit či upravit. Právě to si myslím bude pro další období důležité. (mm)
Nové video Českotřebovského deníku:
Stream celého koncertu České mše vánoční z 18. prosince v kostele sv. Jakuba

První dvacetiminutové video z předvánočního koncertu v kostele sv. Jakub jsme připravili obratem hned druhý den po koncertu a do dnešního dne jej shlédlo na youtube kanálu Českotřebovského deníku přes 600 zájemců, další pak opakovaně. Další stovky shlédnutí na sociálních sítích a portálu Orlicky.net. Delší čas pak byl zapotřebí na přípravu plného záznamu celého koncertu a sestřihu záběrů ze tří kamer. podařilo se jej dokončit až s koncem loňského roku 2021 a teprve nyní jej vkládáme na server youtube ke zveřejnění. Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby je v České Třebové adventním fenoménem - co by to bylo za Vánoce bez Rybovky. Proto bude určitě záznam z toho koncertu významným dokumentem o tom, jak jsme se připravovali na vánoce i v covidním roce 2021. Zatímco jiní koncerty ruší, tak Česká mše vánoční v kostele sv. Jakuba zazněla a bylo to provedení velmi zdařilé. Byla to slavnost a tak na ni budeme vzpomínat. Také na interprety, kteří se na tomto úspěchu podíleli. Nechť je tedy stream k koncertu dokumentem o úspěchu. Je také dokladem o práci sehraných kolektivů KOJK + Bendl, o dobré spolupráci jejich vedoucích - sbormistra Josefa Menšíka a dirigenta Bohuslava Mimry. (mm) Stream koncertu z 18/12 2021 najdete také ZDE
Tříkrálový koncert v České Třebové nebude
S novým rokem startuje také Tříkrálová sbírka. Letos se na rozdíl od loňského roku uskuteční tradičním způsobem a tříčlenné skupiny pět navštíví českotřebovské domácnosti.
Opět se obnoví nyní již určitě smazané a zašlé nápisy K + M + B s novým letopočtem 2022.
Tradičním doplňkem Tříkrálové sbírky býval v České Třebové, ale i v Ústí nad Orlicí Tříkrálový koncert, letos jsou oba zmíněné koncerty odvolány.

Jediným Tříkrálovým koncertem v regionu bude tedy koncert v dlouhotřebovském kostele sv. Prokopa, kde zazní v neděli 9. ledna od 16 hodin Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby.

Na provedení se bude podílet Komorní orchestr Jaroslava Kociana, pěvecký sbor Žerotín Brandýs nad Orlicí, Schola od sv. Prokopa a členové sboru Bendl. Sólisté nejsou na plakátku, který uvádíme dále v textu, zatím uvedeni.
Více ZDE


Dobrovolné vstupné na koncert bude věnováno na Tříkrálovou sbírku
Zklamání z lednového čísla Českotřebovského zpravodaje
Nespočívá jen v tom, že jsem uvnitř obsahu nenašel zaslaný článek připomínající vánoční 100. výročí narození pana Oldřicha Tomeše, ačkoliv jde o člověka, který zcela změnil kulturní oblast života našeho města zejména v II. polovině 20. století. Bez něho by nebyla pravidelná koncertní činnost, nebyl by založen Kruh přátel hudby, Hudební festival Antonína Bennewitze nevznikla by už v minulém režimu funkční družba sboru Bendl a Il Rifugio v Itálii, doporučovaná i českou ambasádou v Římě atd.
Nejde o to, že se jedná právě o můj článek, ale o to, že redaktorka nenašla v lednovém vydání pro tento poměrně stručný text s cca 2000 znaky a fotografii místo a přitom zde byly jiné zbytečné a nesmyslně dlouhé jiné texty (třeba jak stavba urgent. příjmu v Ústí finišuje se dvěma fotografiemi). Zajímavé je že v Ústeckých listech na leden o tom není ani písmenko, Urgentní příjem bude zprovozněn až v dubnu, nerozumím proto spěchu a potřebě toto publikovat, není-li dost míst pro zprávy z České Třebové. Redaktorka dala přednost (na prestižním místě v časopisu) zbytečně dlouhé tiskové zprávě zaslané z kraje (publikované do posledního písmenka) před dle mého názoru dost potřebným textem přímo od nás z České Třebové, připomínajícím to, jakého jsme u nás měli organizátora kultury par excelans i v době, kdy všechno bylo organizováno úplně jinak než dnes.
Článek o výročí Oldřicha Tomeše jsem publikoval na tomto webu včetně dalších historických odkazů ZDE. Pokud sem kliknete, uvidíte, jaký to byl Oldřich Tomeš vzácný člověk a co všechno dokázal. Že by si nezasloužil publikování? Takový zásah povazuji za zásah cenzora. Vím o čem mluvím, neboť sám jsem zásahy cenzorů na úrovni ONV a MěNV zažil na vlastní kůži a mohl bych o tom napsat dlouhé litanie.
Také bych omezil publikovaný celostránkový (!) nekrolog, který by v tomto rozměru bylo možné použít snad pro osobu přinejmenším s krajským významem. Je třeba se zamyslet nad tím, jak omezit velikost zasílaných textů různými spolky nebo sportovními organizacemi. Opravdu nevím, k čemu bude čtenářům např. výčet listopadových úspěchů kynologů na závodech v Moravské Třebové. Zatímco zastupitel zde může publikovat text o velikosti pouze 1500 znaků včetně mezer, tak kdokoliv kdo propaguje např. svůj spolek a pod. není ve své činnosti nijak omezen a dokonce si může být jist, že jeho článek bude otištěn do posledního písmenka (přitom nelze nijak zaručit objektivnost pohledu autora).
Kladu si pak otázku v čem vlastně spočívá práce redaktora? Je opravu naplnění 24 stran A4 textem (a fotografiemi) z rozhodující části připravených z jiných zdrojů bez úprav a příprava k tisku prací na celý jeden pracovní úvazek? Je potom částka 1,2 milionu (a nyní více) částkou užitečně vynaloženou? Přitom se hodí připomenout, že cena papíru stoupla v loňském roce o 60% a to se samozřejmě projevuje na růstu nákladů na tisk Českotřebovského zpravodaje. To se také bude muset odrazit v tom, jak bude informování veřejnosti přes zpravodaj řízeno, má li vše jit na náklady města, bude třeba rozsah textů regulovat. Tak to dělají např. v Ústí n.O. kde se nekryjí zprávy v tiskové a internetové podobě. A to se stále na četností akcí projevuje covidové období.
Vrátím se k nadpisu - shrnutí. Moje zklamání je vlastně z bezradnosti práce redaktorky zpravodaje, která si nedokáže na stránkách městského (radničního) časopisu vyřešit problematiku zařazování textů k publikování. Je třeba přece mít i vlastní texty, vlastní záměry a ty zaslané příspěvky nemohou tvořit většinu plochy a musí mít nějaké omezení. Není přece žádná povinnost takové články publikovat v zaslané podobě. To by pak mohl redaktora zpravodaje dělat jakýkoliv úředník. Milan Mikolecký