Některým ORP se daří znevýhodněné děti rozvíjet, jiné za svými možnostmi zaostávají. Bohužel právě u nás...

Ani prosperující oblasti Česka nemají nutně vyhráno, chudší zase nejsou odsouzeny k neúspěchu. Podstatnou roli hraje totiž také to, jak se v jednotlivých obcích daří rozvíjet potenciál znevýhodněných dětí. Rodinám mají pomáhat regionální sociální politiky. Samotným dětem zase předškolní výuka, kvalitní učitelé nebo školní psychologové. Taková péče ale v některých mikroregionech selhává a jinde je na překvapivě vysoké úrovni. V důsledku tak mají některé obce mnohem horší vzdělávací výsledky, než by odpovídalo jejich sociální situaci. V jiných se zase daří sociální podmínky překonávat. Které mikroregiony zaostávají za svou sociální situací?

Index zaostávání vzdělávání za sociální situací ORP

U každé obce s rozšířenou působností (ORP) jsme spočítali, jak vysoká by měla být míra vzdělávací neúspěšnosti na základě sociálních podmínek, a tato čísla jsme porovnali s realitou. Ve většině regionů vzdělávací problémy odpovídají sociální situaci. To je případ většiny Karlovarského kraje, ale i některých bohatých regionů. V šestině ORP vzdělávání za sociální situací zaostává. Jde o okrajové části Plzeňského kraje, ale i další regiony, které si s neúspěchem nespojujeme. Zbývajících 9 % znevýhodněných dětí potenciál rozvíjí a vzdělávací neúspěšnost je tu nižší, než bychom očekávali. Řada těchto ORP je v Moravskoslezském kraji (Krnov aj.), ale jsou rozesety i v dalších částech republiky. Z těchto zjištění plynou i doporučení — některé obce musí zapracovat na výchozí sociální situaci rodin, jiné zejména na na vzdělávacích podmínkách. Sociální problémy vysvětlují přes 70 % rozdílů vzdělávací neúspěšnosti v českých ORP. Mají tedy velký vliv, obce ale k neúspěchu neodsuzují. Kvalitní práce škol může mnohé změnit. Podívejte se na mapu, ve kterých obcích se to daří.

Shrnutí

Indexy sociálních problémů vysvětlují přibližně 70 % rozdílů vzdělávací neúspěšnosti mezi regiony. Destabilizující chudoba ovlivňuje vzdělávací neúspěšnost výrazně silněji než socioekonomické znevýhodnění.

Zaostávání vzdělávání za sociální situací může být dáno specifiky, které neměříme (například počet dětí zahraničních agenturních pracovníků) či schopností sociálního systému obce a kraje pomáhat rodinám v nouzi. Příčiny ale mohou být i v samotném vzdělání — v kvalitě řízení škol, v dostupnosti kvalitních učitelů, psychologů a dalších podpůrných profesí či v předškolní péči, která pomáhá znevýhodněným dětem. Důvodem mohou být také velké rozdíly v kvalitě škol, kdy sociálně znevýhodněné děti končí na horších či částečně segregovaných školách.

Jedním typem zaostávajících ORP jsou ty, kde existují vysoké sociální problémy, které sociální systém a vzdělávání neřeší. Vzdělávací neúspěšnost je zde tak ještě výrazně vyšší, než by být musela.

Vzdělávací neúspěšnost je ale nad očekávání vysoká i v okrajových ORP Plzeňského či v částech Pardubického kraje a dalších ORP napříč celou republikou. Zde zaostávání souvisí s odlehlostí či zmíněmými problémy v sociálním a vzdělávacím systému. Obce by tak mohly do budoucna vzdělávací neúspěšnost redukovat.

Nižší neúspěšnost, než by odpovídalo sociální situaci, má řada ORP, která se snaží o zlepšení sociální a vzdělávací situace omezením segregace, prací s komunitami, předškolním vzděláváním a zapojením sociální práce. Příkladem je Krnov, ale řada dalších ORP v Moravskoslezském a někdy i v Karlovarském a Ústeckém kraji.

Mezi ORP, kde vzdělávání odpovídá sociální situaci, patří ty s nízkými sociálními i vzdělávacími problémy (mimo jiné Praha a její okolí). Ale i ORP s vysokými sociálními problémy a odpovídající vzdělávací neúspěšností, jako Broumov, Havířov nebo Sokolov. V těchto místech nelze na zlepšení vzdělávání rezignovat, ale musí se zaměřit i na řešení výchozích sociálních problémů rodin.

Definice a smysl indexu

Index vytvořený PAQ Research vypočítává pomocí regresní analýzy, jestli je vzdělávací neúspěšnost vyšší, nižší anebo odpovídá sociální situaci regionu. Analýza predikuje, jak vysoká by měla být vzdělávací neúspěšnost s danou úrovní destabilizující chudoby a socioekonomického znevýhodnění. Tato predikovaná vzdělávací neúspěšnost se porovnává se skutečnou neúspěšností. Podle rozdílu predikované a skutečné hodnoty dělíme ORP do pěti skupin: mírně nebo výrazně zaostávající (vyšší skutečná než predikovaná), kde vzdělávání odpovídá (přibližně stejná skutečná a predikovaná) a kde je neúspěšnost nižší, než odpovídá sociální situaci (skutečná nižší než predikovaná).

Hodnocení pro ORP Česká Třebová: rozsah vzdělávacích problémů je výrazně vyšší než bychom očekávali !

Hodnocení pro ORP Vysoké Mýto, kde je situace obdobná