Českotřebovský deník 203/2022 (21/7)
Josef Menšík je ředitelem gymnázia právě deset let

Od 1. srpna 2012  nastoupil do funkce ředitele českotřebovského gymnázia Mgr. Josef Menšík. Svou pozici obhájil v r. 2012 jednoznačně v konkurzním  řízení, jeho výsledek pak potvrdila Rada Pardubického kraje. Do funkce jej v závěru školního roku již v červnu 2012 uvedla radní Pardubického kraje pověřená oblastí školství Ing. Jana Pernicová. Faktické předání školy do rukou nového ředitele se pak uskutečnilo na přelomu července a srpna 2012. Úspěšný konkurz pak Josef Menšík absolvoval  opakovaně po šesti letech ve funkci. Na pozici ředitele školy před deseti lety nahradil Petra Poldaufa, který zastával funkci od r. 1990, tedy rekordních 22 let.
Více v samostatném článku ZDE

Letní pohoda v Javorce  - hrála skupina Do větru

Teplé, vlastně horké počasí letošního července vyhání  obyvatele města  ven, také do početných chatových oblastí kolem dokola, běžný život se omezuje. Příjemnou změnou jsou letní akce v parku Javorka. Letní koncerty jsou zde tradicí a  pořádají se zde tradičně i další letní akce, středeční pohádky pro děti a páteční filmová představení. Nelze tedy říci, že by byla kultura během léta mimo provoz. 
Dnes ve čtvrtek 21. 7. zde hrála svitavská skupina Do větru, podobně tomu bylo i v předešlých letech. Program byl zajímavý a poměrně náročný, u posluchačů měl velmi příznivý ohlas. O koncertu se nemá psát, tem se musí prožít, proto připravím na zítřek alespoň ukázku z programu této skupiny. Nakonec natáčet tuto skupinu už byl Českotřebovský deník v minulých letech, takže budeme moci zařadit také např. předloňské vystoupení z léta 2020.  Budeme  jej moci porovnat s vystoupením letošním.
Video z vystoupení skupiny  DO VĚTRU v roce 2020
Moje návštěva na dnešním koncert měla ještě jeden cíl a to posoudit, do jaké míry byly aktuální údajné stížnosti na zajištění občerstvení při koncertu. Zdálo se mi, že občerstvení bylo zajištěno na úrovni, v restauraci bylo dostatečné množství personálu, který se ovšem musel opravdu "otáčet"  protože zajišťoval také obsluhu venku na terase. Největší max. pětiminutové čekání bylo v době kdy měla kapela přestávku. navíc restaurace Javorka zajišťovala stejně jako na předcházejících akcích také grilování v prostoru před restaurací, které dále rozšiřovalo možnosti.  "Mám připravený také další prodejní stánek a na větší předpokládané akce bude instalován", dodala paní Černá, která provoz zařízení zajišťuje. 

Pardubický kraj seznámil starosty obcí s krajským zdravotnictvím

Zdravotnictví a dostupná zdravotní péče patří mezi dlouhodobé krajské priority. Oblast však zajímá i obecní samosprávy. Aby se i tímto směrem dostávaly informace o novinkách, plánech a změnách pravidelně, zahájila proto náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková sérii setkání se starosty obcí v Pardubickém kraji a zdravotnickými organizacemi ve správě Pardubického kraje.
V každém okresním městě se v rozmezí dvou měsíců konala setkání se starosty obcí. Diskutovali zde zástupci zdravotnických zařízení (nemocnice, léčebny, rehabilitační ústavy, zdravotnická záchranná služba či dětská centra) z dané oblasti s vedením obecních samospráv. Starostové obcí měli příležitost osobně poznat a pohovořit se zástupci, nejčastěji přímo řediteli, příspěvkových organizací a Nemocnice Pardubického kraje, jedinou akciovou společností Pardubického kraje. Ti zúčastněným zodpověděli přímé dotazy. „V každém městě, kde má kraj svou nemocnici, byla diskuze vedená s ohledem na aktuální situaci kolem ní. Starostové byli seznámeni s tím, jak dbáme o rozvoj našich nemocnic, kde probíhají nejen investiční projekty, ale zaměřujeme se i na širší vzdělanost zdravotnického personálu včetně nových náborů,“ uvedla Michaela Matoušková.
Závěrečná část setkání se věnovala problematice kybernetické bezpečnosti. Každý účastník se mohl seznámit s problémy ochrany osobních údajů, ochrany oznamovatelů a dalšími prvky kybernetické bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že kybernetické útoky přibývají, je dobré být na ně připraven.
„Naší ambicí je, aby se tato setkání konala pravidelně, minimálně jednou za rok, aby se k samosprávám dostaly všechny důležité informace z oblasti zdravotnictví, které budou moct předat občanům své obce či města. Považuji za klíčové, abychom byli se starosty obcí v kontaktu, a to jak my, tak zdravotnická zařízení, která mají ve svém spádu. Mým cílem je otevřená komunikace a lepší servis pro občany. Rolí krajské samosprávy je podle mého totiž také to, aby jednotlivé subjekty propojovala a podporovala jejich vzájemnou spolupráci,“ sdělila náměstkyně Matoušková.


Setkání s Akelou" po 30 letech  - námět na vzpomínkový medailon

"Během návštěvy obce Líšnice jsem se zastavil za osobou, která vedla náš oddíl vlčat v obnoveném Junáku v roce 1990, kdy jsem jako prvňáček vstoupil do obnoveného skautu jako vlče v modré družině, která měla schůzky pravidelně každé pondělí od čtyř odpoledne. Tehdy naši družinu vedli vedoucí Mirek Voltner - Ampér a Ota Dobrovský - Bobr. Hlavním oddílovým vedoucím byl tehdy Jarda Lom "Akéla", který žije v po odchodu do důchodu v Lišnici zkusil jsem štěstí a stavil se za ním na jeho chalupě. Byl doma. Velmi příjemné povídání po třiceti letech...," píše Martin Netolický na svém facebookovém profilu.
Objev Jardy Loma, jako českotřebovského oldskauta  je velkou zajímavostí i pro Českotřebovský deník, který mapuje osobnosti města a jejich přínos pro město v uplynulém období.  Prostřednictvím Pavla Langhanse, který je nyní naturalizovaným obyvatelem Nekoře, kam je z Líšnice "co by kamenem dohodil" se pokusím natočit vzpomínky Jaroslava Loma na jeho působení v českotřebovském Junáku, protože osobnosti, které dokážou popsat problémy s obnovou  junácké organizace po roce 1990 opravdu nejsou a jsme odkázáni jen na některé publikované texty např. v Českotřebovském zpravodaji, výroční tisky Kunáka a na skautské kroniky.
Podle toho, co jsem vypátral, jsou českotřebovští skauti s Jaroslavem Lomem v kontaktu a sem tam do Líšnice i přijedou a pomáhají, je to ukázka realizace skautských myšlenek v praxi.  (mm)


Stále je možné žádat o kotlíkové dotace, peněz je dost

Až do konce srpna mohou nízkopříjmové domácnosti podávat žádosti o kotlíkové dotace. Z 171,3 milionu korun je v Pardubickém kraji vyčerpáno jen 87 milionů korun, což je těsně nad polovinou. Hlavním kritériem je, že žadatel pobírá starobní důchod nebo invalidní důchod 3. stupně, dávky hmotné nouze, nebo že průměrný čistý roční příjem na člena domácnosti v roce 2020 nebyl vyšší než 170 900 korun. Žadatelem o dotaci může být vlastník nebo spoluvlastník rodinného domu, bytové jednotky v bytovém domě, nebo trvale obývané stavby pro rodinnou rekreaci na území Pardubického kraje.
„Dotace je poskytována na výměnu kotle na pevná paliva nesplňujícího 3., 4. a 5. emisní třídu za nový ekologický zdroj. Je to jedinečná šance získat dotaci až 95% ze způsobilých výdajů.  Limity jsou u plynového kondenzačního kotle 100 tisíc korun, u kotle na biomasu 130 tisíc korun a u tepleného čerpadla 180 tisíc korun,“ uvedl radní pro regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr.
Žádosti o poskytnutí dotace jsou předkládány prostřednictvím webové aplikace dostupné na webu https://www.pardubickykraj.cz/kotlikove-dotace/115559/kotlikove-dotace-pro-nizkoprijmove-domacnosti-v-pardubickem-kraji s následným doručením vytištěné a podepsané žádosti vč. příloh na Krajský úřad Pardubického kraje. Každé žádosti systém přiřadí jedinečné registrační číslo, a to podle času elektronického podání. Žádosti je možné v uvedené aplikaci vyplňovat již ode dne vyhlášení dotačního programu. Poté mohou žadatelé vyplněné žádosti prostřednictvím aplikace elektronicky odeslat. Po odeslání bude nutné žádost vygenerovanou z aplikace vytisknout, podepsat včetně všech relevantních příloh a do 10 pracovních dnů od data elektronického podání doručit v listinné podobě osobně, poštou nebo prostřednictvím datové schránky na Krajský úřad Pardubického kraje.


Pernštejnská expozice na pardubickém zámku před dokončením

Pernštejnskou expozici na pardubickém zámku, která měla být hotová už v loňském roce, dokončuje nyní nový dodavatel, firma Kmošek & Kmošek. Ukázalo se, že vysoce specializované práce zvládnou jen opravdu zkušení odborníci. A bratři Kmoškovi si s tímto úkolem spolu se svým týmem poradili velmi dobře, jak mohl na kontrolním dnu vidět i náměstek hejtmana pro kulturu a investice Roman Línek. Expozice bude otevřena koncem září 2022 a vrátí tak pernštejnský rod zpět do jejich rezidence z první poloviny 16. století.
„Firma z Litomyšle vyráběla nejen všechny repliky pernštejnských zbraní, kanónů, ale také další vybavení zbrojnice.  Své finální místo na zámku postupně získávají i všechny podstavce na modely města, modely historických domů před požárem a po požáru či modely zámku a další vybavení místností. Zajímavě působí i krásné dřevěné stoly a lavice, které budou expozici doplňovat a zlepší návštěvnický komfort. V současné době se také již dokončuje podsvětlená podlaha v gotickém sále, která názorně ukazuje velikost pernštejnského dominia,“ konstatoval Roman Línek.
Většina dřevěných prvků je vyrobena z krásně vypadajícího akátového dřeva, které je obtížné na zpracování. Akátové stromy jsou totiž často zkroucené a prkna či fošny z nich se proto musí lisovat a nastavovat. Poskytují ale výraznou kresbu, kterou Kmoškovi využili například pro tvarování oka koně v životní velikosti.  Trup koně je dutý, má kovovou konstrukci, aby unesl jezdce ve zbroji a je celý potažený umně vytvarovaným akátovým dřevem. Návštěvníci ho spatří v Pernštejnské zbrojnici.
Ještě před samotným dokončením se na expozici přijedou podívat i někteří účastníci Světového kongresu mezinárodní rady muzeí (ICOM), který se koná koncem srpna v Praze. „Kromě krajského muzea navštíví také historické centrum města, stavbu Gočárovy galerie v Automatických mlýnech a nový památník Zámeček. Myslím, že tady máme návštěvníkům z celého světa do ukázat,“ dodal Roman Línek.