Českotřebovský deník 16

Českotřebovský deník 16/2023 (16/1)

Nové video Českotřebovského deníku:

Slavnostní koncert k 55. výročí založení komorního orchestru Jaroslava Kociana (stream listopadového koncertu)

Malá scéna zažila ve středu 16. listopadu jubilejní koncert. Byl to velký koncert s dobře vybraným programem a s mnoha znamenitými sólisty. V hlavní roli byl samozřejmě Komorní orchestr Jaroslava Kociana, který právě slavil svoje pětapadesátiny. Orchestr vznikl v roce 1967 na počet narozenin violoncellového virtuose Bohuslava Herana v Ústí nad Orlicí a zakládající dirigent Antonín Šimeček pak orchestr udržel pod křídly tehdejšího "Okresního kulturního střediska" jako kvalitní komorní soubor, který začal dělat čest Kocianovu jménu. Po onemocnění Antonína Šimečka se našla velmi cenná náhrada - houslista Bohuslav Mimra, tehdy hráč Pardubické filharmonie. Ten nakonec zakotvil u orchestr natrvalo. A považte - tato změna ve vedení se udála před 39 lety. Po celou tuto dobu pak až do dnešních dnů vedl a vede orchestr Bohuslav Mimra. A protože se současně (po odchodu Jindřišky Vaníčkové) stal Bohuslav Mimra ředitelem

českotřebovské základní umělecké školy, tak orchestr převedl jako samostatný spolek k nám do České Třebové. A od doby registrace orchestru ve formě spolku uplyne v roce. 2023 30 let. Orchestr zkoušel v malém sále Dělnického domu, po rekonstrukci Kulturního centra pak "zuška" získala budovu na Tyršově náměstí, kde se pak dodnes schází členové orchestru ke zkouškám každý pátek.

Uvádíme stream listopadového koncertu (přesně dva měsíce po premiéře. Rozhodně stojí za to se zaposlouchat a znovu se přenést do atmosféry listopadového koncertu. Po premiéře jsme uvedli pouze ukázky z koncertu včetně vzpomínání dirigenta Bohuslava Mimry na svou dlouholetou práci s orchestrem, který patří mezi špičkové amatérské orchestry v naší republice.

Kamera Libor Vašina, Milan Mikolecký, střih Libor Vašina. Odkaz na stream koncertu nejdete ZDE.

Odkaz na první půlhodinové "ukázkové video" se vzpomínáním Bohuslava Mimry nejdete ZDE

Aktuální citát pro 2. kolo voleb prezidenta: „K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama.“ Edmund Burke

Odstranění náplavky na Zámostí má být problémem města

Péče o tok Třebovky patří státní organizaci Povodí Labe, financované ze státního rozpočtu, proto by se měla průběžně o průtočný profil starat a koryto řeky pravidelně čistit. Především v posledních letech, kdy probíhala na horním toku Třebovky rekonstrukce v obcích Rybník a Třebovice, se právě na Zámostí nahromadily nánosy materiálů, naplavených při větších průtocích z výše položených ploch staveniště v korytě Třebovky. Především v letním obdobi, kdy je minimální průtok vody pak bahno v korytě hnije a smrdí, obtěžuje. Město se proto snaží zajistit vyčištění koryta Třebovky na Zámostí, kde se již nanesený materiál a z něho rostoucí rákos nahromadil v neúměrně velkém množství. Snižuje průtočný profil řeky a tím se zvyšuje riziko povodní. Pamětníci povodní z let 1958 a 1997 varují. Podle informace starosty města Zdeňka Řeháka, však požadavek města na vyčištění koryta řeky úspěšný nebyl. Povodí Labe již stavbu protipovodňových opatření v Rybníku a Třebovici ukončilo fyzicky i finančně a není tedy zdroj, ze kterého by vyčištění koryta na Zámostí financovalo. Povodí Labe navíc

hodnotí nános jako součást nádrže vybudované městem - tedy jezu na Třebovce na Zámostí, a mělo by se proto o vyčištění této plochy starat. Protože negativní jevy spojené s náplavkami již dosáhly neúnosného stavu, bude nutné koryto vyčistit, vybagrovat a to na náklady města. Nebude to přitom vůbec laciná záležitost.

Problém zrušení náplavek má však ještě jeden rozměr, na který upozorňují ochránci životního prostředí. Na náplavkách v jarním období hnízdí nemálo kachen a tak práce v korytě řeky je třeba časově zorganizovat tak, aby se konaly mimo období hnízdění. Podle diskuze s mnoha lidmi na toto téma jsem nabyl přesvědčení, že je ještě třeba s Povodím Labe dále jednat, zapojit i další instituce. Protože město zatím nikdy nebylo nuceno financovat práce v korytě řeky ze svých prostředků a není důvod proč by to mělo být právě v letošním roce, kdy je zřejmé že důvodem vzniku náplavek je právě skončená investice do protipovodňových opatření. Je tristní, že to současně způsobilo zhoršení průtočných poměrů kus dál po proudu řeky. Jsem přesvědčen, že se problémy nakonec podaří vyřešit, že budeme mít vyčištěnou řeku a nebudeme muset to platit ze svého. Jedná se totiž o částku větší než milion korun.. (mm)

Tříkrálový koncert pro Krajskou hospodářskou komoru

Krajská hospodářská komora Pardubického kraje pořádala dne 5. 1. 2023 v Sukově síni, Domu hudby v Pardubicích, již 23. ročník Tříkrálového koncertu. Kromě tradiční účasti Komorní filharmonie Pardubice, jsme letos přivítali také hosty – Felixe Slováčka, Felixe Slováčka ml. a Aničku Slováčkovou. Děkujeme tímto všem, kteří se tohoto krásného kulturního večera zúčastnili.

Velké díky patří také partnerům koncertu: Paděra a partneři advokátní kancelář, Av-auditing, Doprastav a.s., Explosia a.s., SVOS, spol s r. o., ERA a.s., Hotel Jezerka, Chládek & Tintěra a.s., IVECO, Máša agency s.r.o., Medesa care, OR-cz, První vzájemná společnost, IDEON Pardubice, RPIC PCE, Služby města Pardubic a.s., TIMRA, Vesna, Slavia pojišťovna, Správa a údržba silnic Pardubického kraje.

Hradec Králové, Vrchlabí, Novou Paku, Špindlerův Mlýn a Trutnov za týden ovládne Olympiáda dětí a mládeže

Zapálením olympijského ohně v neděli 22. ledna na zimním stadionu v Hradci Králové začne jubilejní 20. ročník Olympiády dětí a mládeže v Královéhradeckém kraji. O medaile se v 10 sportovních disciplínách mladí sportovci utkají ve čtyřech partnerských městech.

Fanoušci mohou zcela zdarma přijít fandit na stadion do Nové Paky, na sjezdovky do Špindlerova Mlýna, do běžeckého areálu Vejsplachy ve Vrchlabí nebo na zimní stadion do Trutnova. Největší sportovní událost tohoto roku hostí pět partnerských měst v regionu. V hradecké ČPP Aréně se v neděli 22. ledna uskuteční zahajovací ceremoniál a olympijský oheň zapálí vlajkonoška Královéhradecké výpravy snowboardistka Eva Adamczyková.

Sportovní nadšenci mohou jednotlivá sportoviště navštěvovat během celé 20. Olympiády dětí a mládeže od 22. do 26. ledna. V Nové Pace se představí krasobruslaři, ty nejlepší piruety a skoky budou k vidění na místním zimním stadionu. Lyžaři a snowboardisté otestují sjezdovky ve Špindlerově Mlýně. Hotel VZ Bedřichov ve Špindlerově Mlýně se promění v Olympijský dům. Sportovcům a návštěvníkům her nabídne během čtyř dní doprovodné akce a na venkovním podiu se odehrají i medailové ceremoniály. Ve Vrchlabí svůj um pro změnu předvedou biatlonisté, běžkaři a zimní orientační běžci. Hokejisté se střetnou na zimních stadionech ve Vrchlabí a Trutnově. Přehled jednotlivých sportů naleznou na webu olympijskytym.cz.

Dřevěné potrubí v hrázi rybníka vydrželo zřejmě přes 500 let skoro netknuté

Při odbahnění a rekonstrukci hráze rybníka Skříň na Bohdanečsku došlo k zajímavému objevu. Pod nánosy jílu i pozdějšího betonu se v hrázi objevila obrovská dřevěná trubka, tvořená vydlabaným kmenem s horní dřevěnou poklicí. Jednatel Rybničního hospodářství Adolf Vondrka, který je znalcem historie rybníkářství a byl spoluorganizátorem projektu 500 let renesance ve východních Čechách, okamžitě zpozorněl a oslovil archeology Východočeského muzea. Na objev se přijeli podívat také iniciátor Pernštejnského roku, náměstek hejtmana Roman Línek a ředitel muzea Tomáš Libánek.

Postup Rybničního hospodářství označil představitel krajské samosprávy jako vzorový. „Je to krásná ukázka, jak dobře nakládat s archeologicky cenným nálezem, který se stává majetkem Pardubického kraje. Těším se na jeho vědecké zpracování a dokumentaci od archeologů Východočeského muzea i využití v další prezentaci života našich předků. Těch konkrétních možností je více, zatím nebudeme předjímat, ale rozhodně se ve spolupráci s muzeem o nález postaráme,“ uvedl Roman Línek.

Rybník se zbavuje staletého bahna

Rybník Skříň, který patří k největším a historicky nejstarším na Bohdanečsku, leží nedaleko Neratova. Vilém z Pernštejna ho ve své době koupil už jako zavedené hospodářství. Není tedy napájený z Opatovického kanálu, ale z okolního povodí. Z něho se průběhu 20. století rybník zanesl sedimentem. Rybniční hospodářství Lázně Bohdaneč získalo po letech příprav dotaci Ministerstva zemědělství na jeho odbahnění a opravu hráze. Celková hodnota prací je

kolem 50 milionů korun. „Teď už se blížíme ke konci dvouletých prací na vyvážení mnoha tisíc tun sedimentů a na jaře by měl být rybník spolu s okolními cestami zase v pořádku,“ sdělil Adolf Vondrka, který zároveň pozval širokou veřejnost na jarní otevření nové naučné stezky Pernštejnskými rybníky, která povede z obce Neratov.

Těžké dubové potrubí nedokázal dříve nikdo vyndat

Výpusť rybníka se mnohokrát předělávala, naposledy v roce 1990. Viditelné zůstalo jen potrubí z klasických betonových trubek a nikdo nyní nepředpokládal, že by tu mohlo být ještě něco původního. Ovšem při překopu hráze a rekonstrukci výpusti dělníci zjistili, že obří dřevěné potrubí kvůli jeho velikosti a váze v hrázi zůstalo, dřívější technika si s ním neporadila. Měří asi 8 metrů a hmotnost je odhadována na 1,5 tuny. Naposledy ho stavitelé proto jen ojílovali a zabetonovali a zůstalo uložené v hrázi.

Trochu velký exponát

„Je to nádherný nález, ze kterého mám velkou radost. Určitě budeme nejprve odebírat vzorky k jeho dataci pomoci dendrochronologie, abychom se dozvěděli, kdy to sem bylo uloženo. Nyní se bude také jednat o způsobu uložení a konzervace těchto dřevěných prvků, což právě vzhledem k rozměrům nebude jednoduché,“ konstatoval Tomáš Libánek. Východočeské muzeum připravuje na rok 2024 velkou výstavu věnovanou nálezům ze staveb dálnice a dálničních přivaděčů. „Jedna její část se bude věnovat studním a vodním dílům, a do toho by právě tento exponát byl zajímavý,“ doplnil Libánek.

Stáří se na první pohled nepozná

„Podobné trubky a dřevěné špunty se používaly od dob zakládání rybníků až do počátku 20. století, takže jejich stáří pohledem nejde určit. Stejně tak to může být stavba předpernštejnská, nebo třeba z 19. století z dob barona Drascheho. Ovšem podle zkušeností na jiných rybnících spíše předpokládáme, že to bude stavba pernštejnská nebo i dřívější,“ vysvětlil své domněnky Adolf Vondrka. Podle něj je potrubí velmi zachovalé, protože k němu nemohl vzduch a bylo stále ve vlhkém prostředí. Pokud by nebylo potřeba v minulosti opravovat hráz, mohlo sloužit svému účelu dodnes.