To
je titulek hlavního článku na titulní straně nově vydaného únorového
čísla Českotřebovského zpravodaje.
K TEXTU JSEM SI DOVOLIL PŘIDAT
OTAZNÍK, ABYCH ZDŮRAZNIL, ŽE PODLE MÉHO NÁZORU NENÍ S VYHLÁŠENÝM AUDITEM
VŠECHNO V POŘÁDKU.
Co mám na mysli: Jde o nemalou zátěž městského rozpočtu na
rok 2023 (půl milionu korun),
o které si nemálo lidí
myslí, že to je vyhazování peněz oknem. Jde totiž o veřejné peníze nás
všech občanů města Česká Třebová a přitom se ani nikdo z vedení, ani
rada města nesnažil podělit se o svůj záměr se zastupiteli města. Město
sice rychle (možná až zbrkle) schválilo již v prosinci letošní rozpočet,
ale o tom, že bude půl milionu určeno na personální audit zde není ani
písmenko! Někde se vloudila chybička...
Více ZDE
|
Proč by mohlo jít u
personálního auditu o zbytečné vyhazování peněz?
Provedení personálního auditu má spasit snad všechno, vyléčit
všechny neduhy. Přitom se stačí rozhlédnout po okolních městech s
pověřeným úřadem a podívat se, jak vypadá ta jejich a ta naše
struktura úřadu. Někde zase šetříme my, jinde oni. Proto se také
vedení měst setkávají. Personální audit před cca 9 lety provedli na
magistrátu v Pardubicích, stál tehdy 200 tisíc korun a zůstal v
šuplíku. Žádné
doporučené změny (např. na pardubických obvodech) se nekonaly. A
počet zaměstnanců stále narůstá dál. Audit by mohl zlepšit ekonomiku
úřadu. To ale můžeme zajistit třeba jen tím, že bychom snížili
prostředky na zbytečnou propagaci. Zatímco v Ústí n. O. není místní TV
vysílání v rozpočtu vůbec (je to náklad společnosti Kabelová
televize), u nás už náklady přerostly jeden milion korun, zbytečně mnoho
(1,5 mil. korun) dává město na městský časopis. Zatímco v Ústí nad
Orlicí a v Litomyšli stihne redaktorka místního časopisu současně
dělat funkci tiskové mluvčí, tak u nás nikoliv, jen proto, že časopis
nesmyslně a draho vydává vzdálená městská knihovna. Tak to kdysi
nastavil starosta Zedník a jeho rada. Budeme dělat audit, ale
těchto skutečností si vůbec nevšimne, protože zadání se týká jen
vlastní radnice. Je-li redakce v knihovně, jde o příspěvkovou
organizaci a té se audit netýká. A to jsme začali v této oblasti
dokonce dublovat i drahé vysílání OIKTV. Prostě "o peníze jde až v
první řadě" proto se audit dělá, i když má jak vidno nedostatky...(mm)
Stavba
centrálního příjmu v pardubické nemocnice podle harmonogramu
Radní Pardubického kraje se ve středu odpoledne detailně přímo na
stavbě seznámili s postupem prací centrálního urgentního příjmu
v Pardubické nemocnici, který je největší stavbou v historii kraje. Ke
konci roku bylo na stavbě prostavěno téměř 660 milionů korun včetně
daně. Důležitou zprávou je, že smluvní harmonogram stavby je dodavatelem
plněn.
„Stavební práce v tuto chvíli pokračují podle vedení nemocnice
v souladu se schváleným harmonogramem a velmi brzy by mělo dojít ke
kompletnímu uzavření celé budovy. V těchto dnech dochází na stavbě
k montáži hliníkové a předsazené fasády, řeší se provádění výjezdové
rampy z objektu, vyzdívají se příčky v šestém a sedmém nadzemním podlaží
či rozvody, a to až do šestého podlaží. Ke konci ledna tak bylo
prostavěno necelých 660 milionů korun včetně daně,“ uvedl hejtman
Martin Netolický.
Paralelně s výstavbou samotné budovy řeší Nemocnice Pardubického
kraje také dodávky zdravotních technologií. „Všechny zdravotní
technologie s vlivem na stavbu jsou vysoutěženy. Technické parametry
technologií jsou předkládány dodavateli a projektantovi ke kontrole
případných dopadů na stavbu. V současnosti se jedná o aktualizované
technické požadavky na napojení vysoutěžených sterilizátorů a angiolinek.
Rovněž se pracuje na doplnění harmonogramu technologií o harmonogram
montáží technologií s návazností na požadavky a rozsah stavební
připravenosti dílčích prostorů s uvedením konkrétních termínů,“
uvedl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
Každá takto rozsáhlá stavba se v průběhu budování neobejde bez
změnových listů. „Na posledním jednání krajské rady jsme řešili
několik změnových listů, které se týkaly například úprav v systému
chlazení, rozšíření systému potrubní pošty o systém o průměru 160 mm či
dílčí změny dispozic prostoru šaten. Na takto velké stavbě se rozhodně
nejedná o nic neobvyklého,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast
investic Roman Línek, který každé čtvrtletí předkládá krajské radě
souhrnnou zprávu o postupu této investice.
Výraznou změnou, která však nemá dopad na samotnou stavbu
centrálního příjmu, je vybudování spojovacího krčku. „Jedná se o
samostatný projekt, který jsme připravovali v několika variantách a
zohledňovali jsme především ekonomickou situaci. Vzhledem k výrazně
vyššímu inkasu daní za loňský rok jsme nyní schopni dále rozpracovávat
temperovanou variantu spojovacího krčku, což je jednoznačně komfortnější
jak pro pacienty, tak pro personál. Zároveň probíhají jednání
s nemocnicí a architektem, jejichž cílem je znovu prověřit způsob a
místo napojení krčku,“ sdělil hejtman Martin Netolický. Podle
náměstkyně hejtmana je vybudování nadzemního spojovacího koridoru dalším
krokem ke zvýšení komfortu. „Již jen
|