Českotřebovský deník 104/2023 (13/4)
Nové video Českotřebovského deníku: Nová kremační linka nastěhována 

Ve středu 12. dubna byli sousedé bydlící  na sídlišti rodinných domků Na Slunečné svědkem podívané, která se často neopakuje. Právě tudy vedla jediná možná zásobovací cesta pro transport nové kremační pece a dalšího příslušenství. Zařízení o hmotnosti 15 tun musel přesunovat stotunový jeřáb. Prostory v městském krematoriu již byly  nejméně od léta připraveny tak, aby sem bylo možné novou kremační linku  jednoduše umístit, i když bylo třeba rozšířit vstupní otvor od severozápadní strany. Všechno bylo dobře změřeno a spočítáno.
Nový dodavatel kremační linky byl vybrán ve výběrovém řízení, musel splnit přísné podmínky. Jde o společnost ISOTEP Libchavy. Cena dodaného zařízení je 10 475 tis. korun bez DPH. Nová kremační pec  byla přivezena z výrobního podniku TABO-CS, s.r.o. z Olomouce. Zařízení obsahuje špičkovou technologii spalování, která zaručuje, že exhalace z nově instalovaného zařízení  budou splňovat všechny přísné limity škodlivin.
Po instalaci a převedení do běžného provozu bude stará kremační linka odstavena a zrušena. Už se nebudou opakovat situace, kdy se nad komínem krematoria vznášel při problémovém spalování černý kouř. Současně uzavřená servisní smlouva zajišťuje, že zásah servisního technika musí nastat do 80 minut po nahlášení problému.
Provozovatelem zůstává pohřební služba  Česká Třebová, součást městské společnosti Eko Bi. I nadále platí stanovené omezení počtu spalů. To je další garance toho, že  se v okolí městského krematoria pro obyvatele životní prostředí nezhorší, naopak nová technologie přinese zlepšení situace. Odkaz na video najdete ZDE

Parní vlaky z Čech do Polska by mohly jezdit pravidelně i do budoucna

Před téměř 20 lety podepsali zástupci Pardubického kraje smlouvu o spolupráci s Dolnoslezským vojvodstvím, což je jediný zahraniční region, se kterým má kraj společnou hranici. Ve čtvrtek dorazil na setkání s hejtmanem Martinem Netolickým jeho polský protějšek Cezary Przybylski . Řeč byla především o projektech v rámci programu INTERREG Česko – Polsko 2021 – 2027. Mezi ně patří mimo jiné modernizace silnice II/311 z Mladkova do Jablonného nad Orlicí, přeshraniční jízdy parních vlaků a vybudování železničního muzea v Dolní Lipce či úpravy vchodového objektu tvrze Bouda. Debata se týkala také spolupráce v oblasti cestovního ruchu či oblasti dopravy, a to včetně té přeshraniční.
„Na program Interreg Česko – Polsko pro období 2021 až 2027 se nyní zaměřujeme velmi výrazně, jelikož nám nabízí řadu možností pro realizaci projektů v příhraničních oblastech. Podmínkou těchto projektů je vždy adekvátní partner na polské straně s projektem, který odpovídá našemu záměru. Mezi ty zásadní patří modernizace silnice II/311 z Mladkova do Jablonného nad Orlicí, úpravy vnitřního prostoru vchodového objektu tvrze Bouda, ale také budování železničního muzea v Dolní Lipce. S železničním muzeem souvisí také pravidelné přeshraniční jízdy parních vlaků, které nyní realizujeme prostřednictvím mikroprojektů společně s Muzeem starých strojů a technologií v Žamberku. Do budoucna bychom chtěli uskutečnit ročně až čtyři jízdy, což je návrh, se kterým jsme seznámili také vedení Dolnoslezského vojvodství, protože vlaky nyní na polském území projíždí řadou měst a končí v železničním muzeum ve Slezské Javořině,“ uvedl hejtman Martin Netolický, podle kterého jsou společné jízdy parních vlaků přes hranice států unikátní v celoevropském měřítku.
Kromě investičních projektů byla řeč také o podpoře cestovního ruchu, silniční a železniční infrastruktuře či o podpoře přeshraničních autobusových linek. „Na začátku příštího roku bychom chtěli podat žádost o dotaci na provoz pravidelné přeshraniční autobusové linky, která by zrychlila dopravu zaměstnanců z Bystřice Klodské či Mezilesí do firem na naší straně hranice, a to především do Jablonného nad Orlicí. Tímto projektem by mohla být opět práce v našem kraji pro polské pracovníky atraktivnější,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Odstraněná řetězovka

V roce 1957 se nad českotřebovským nádražím rozprostřela pavučina trolejového vedení, které je nutné pro elektrický provoz lokomotiv. Troleje byly zavěšeny nad nádražím na vysokých stožárech masivními převěsy, tzv. "řetězovkou". Ač je to k nevíře, řetězovka zde přežila obdivuhodných 65 let. Minulý rok začaly výluky, kdy byl postaven les sloupů s novými bránami a trolejové vedení bylo převěšeno z řetězovky na tyto brány. Práce s přestávkami probíhaly téměř rok a hlavní část prací na úpravě zavěšení trolejí ukončily dvě noční výluky 10/11. a 11/12. dubna, kdy byly sneseny řetězovky z vysokých sloupů. Sloupy tak ztratily svůj význam a čeká je rovněž odstranění. Pavel Stejskal


Teorie a praxe studentů musí jít ruku  v ruce

Radní Pardubického kraje Pavel Šotola a Josef Kozel svolali první setkání zástupců krajských příspěvkových organizací v sociální oblasti a zástupců středních škol a univerzity, kde se vyučuje sociální a zdravotní péče. Chtěli, aby se seznámili s novinkami v oboru a možnostmi vzájemné spolupráce.
„Rozhodli jsme se školám představit, jak se za poslední roky významně změnila péče o osoby se zdravotním postižením v pobytových sociálních službách. Už na 75 procent našich klientů s mentálním a kombinovaným postižením žije v běžných domácnostech, tzv. komunitním bydlení, stejně jako osoby se závažným duševním onemocněním. Opuštění ústavů je však jen prvním krokem. V krajských zařízeních prosazujeme hlavně zcela nový přístup ke klientům, než byl v tradičních ústavech. Je založený hlavně na naplňování individuálních potřeb těchto lidí,“ uvedl Pavel Šotola, radní pro sociální péči a neziskový sektor.
„Podobně jsme na tom i s transformací dětských domovů.  Snažíme se mít děti ve stabilních rodinných skupinách bez nálepky „dítě z děcáku“ tak, aby mohly žít život podobný rodinnému. Také tady jsme už za polovinou naplánované cesty,“ upozornil Josef Kozel, radní pro školství.
Různé typy zařízení pro péči o dospělé, děti i seniory a jejich nedávnou proměnu představili sami ředitelé. Ukázali také příklady, jak změna způsobu péče proměnila některým klientům život, nastartovala je a dala jim nový náboj. Také trpělivá práce s celou rodinou u duševně nemocných nebo u dětí v dětských domovech napomohla minimálně urovnání rodinných traumat nebo dokonce i k návratu do rodinného zázemí.
Studenti chodí do pobytových zařízení na praxe, práci tu hledají spíš zkušenější lidé
Sehnat kvalifikované a odpovědné pracovníky do pobytových sociálních a zdravotních služeb je stále problém. Studenti středních škol tu často vykonávají praxi nebo dobrovolnictví, ale po střední škole většinou chtějí ještě pokračovat ve studiu.
Studenti i učitelé nám velmi pomohli za covidu, kdy jsme měli personální krizi, za to děkujeme, ale občas nám někdo také přijde jen s žádostí o razítko za praxi. Takoví ať k nám raději ani nechodí, zaznělo na setkání ze strany poskytovatelů pobytových služeb.
Zájemci o praxi by si měli nejprve zjistit, jak zařízení funguje a co vyžaduje, než se přihlásí na praxi. Například Domov pro seniory v Přelouči nabízí studentům i kantorům také kurzy akreditované Ministerstvem práce a sociálních věcí. Na péči o seniory ale musí většina teenagerů ještě dozrát.  Ukázalo se, že velký zájem je o pomaturitní nebo večerní studium zdravotních oborů, kam se hlásí i řada lidí ze sociální praxe.
Vzájemné cesty jsou otevřené
„Myslím, že toto první setkání mělo velký smysl, aby se nastartovala spolupráce. Víme, že někteří pracovníci sociálních služeb chodí do středních škol učit praktické předměty, a že studenti nejsou zatíženi způsoby práce minulých generací v sociálních službách. Teď se snažíme otevřít další cesty k vzájemné spolupráci, výměně zkušeností, školení, praxí či případně zaměstnávání absolventů,“ dodal Pavel Šotola.