Českotřebovský deník 162/2023 (9/6)

Nové video českotřebovského deníku: Ve stínu vistárie Libor Krejcar se narodil v Hořicích, vystudoval obor řezbářství v podniku Umělecká řemesla Praha. Vědomě rezignoval na studium na vysoké škole, aby si uchoval nezávislost, a pracoval jako umělecký zpracovatel dřeva u firmy Petrof, také jako restaurátor dřeva ve Státním památkovém ústavu v Pardubicích. Od konce 70. let se přátelil s Ivanem Martinem Jirousem a pohyboval se v prostředí undergroundu. První výstavu měl roku 1985 v pardubickém Parku kultury a oddechu. Od roku 1988 žil a pracoval v Heřmanově Městci. Po sametové revoluci se věnoval volné tvorbě. Působil také jako autor a recitátor textů, výtvarník, hrál na saxofon v undergroundové kapele (Krotitelé květin), publikoval v časopisech a novinách Vokno, Revolver Revue, a mnohých dalších . Je autorem řady dřevěných, kovových a sádrových plastik s náboženskými tématy.. Součástí výstavní expozice je projekce asi hodinového videa vytvořeného z filmů Mezi snem a realitou, Jedna věta, Tamers of Flowers, Mezi nebem a zemí. Ve videu byly použity záběry Miroslava Vránka, Jana Hliny a Michala Kudláčka. Video přibližuje osobnost autora a bližší pochopení jeho cesty životem, bohužel ne příliš dlouhým. Dokáže navodit situaci tak, jako by Libor Krejcar byl stále mezi námi. Video může na výstavě shlédnout každý návštěvník, expozice k tomu přizpůsobena. Samozřejmě to platí také o skupinových návštěvách např. ze škol. Výstava artefaktů Libora Krejcara vychází z jeho pozůstalosti, kterou schraňuje jeho manželka. Ráda díla zapůjčila přátelům k výstavě do České Třebové. Výstava bude v Kulturním centru otevřena do 30. června 2023. Odkaz na video ZDE (Fotografie z vernosáže) Krajská dotace na "Teraupetické centrum Parník poskytnuta" Účelové poskytnutí investiční dotace z rozpočtových prostředků Pardubického kraje na projekt „Terapeutické centrum Parník“  Dotaci poskytuje poskytovatel příjemci v souladu s „Výzvou k předkládání žádostí o podporu v roce 2023 vyhlášenou pro program Podpora realizace rozvojových projektů v problémových regionech Pardubického kraje – Podprogram: Podpora investic obcí zlepšujících podnikatelské prostředí. Dotace na realizaci projektu se poskytuje ve výši 1 500 000,- Kč ve výši maximálně 70% ze skutečných celkových nákladů projektu.  Příjemce dotace je povinen předložit poskytovateli prostřednictvím Krajského úřadu Pk, odboru rozvoje zprávu o plnění projektu za rok 2023 ke dni 31. 1. 2024. Konečné vyúčtování realizovaného projektu včetně zhodnocení dosažených výsledků předložit nejpozději do 31. 12. 2024; případné nevyčerpané prostředky vrátit nejpozději do 30 dnů od data předložení vyúčtování . Jde o přestavbu objektu čp. 205 - konkrétně bývalých prostor pošty na soukromou ordinaci. Stavbu realizovala společnost TEZA v dobré kvalitě,  byla již dokončena a zkolaudována. Rekonstruované prostory jsou připraveny pro soukromý subjekt Jana Klumparová,Teraupetické centrum,  dosud působící zatím jen v Litomyšli. Objekt byl současně zateplen a dostal novou fasádu. Celá rekonstrukce domu probíhala postupně od roku 2020.  Objekt je ozdobou centra Parníka. Hudební pavilon v Javorce dostal novou laminátovou střechu Práce byly provedeny včas před začátkem letní parkové kulturní sezóny  a v dobré kvalitě. dosavadní stav objektu top vyžadoval.  Bohužel bylo toto místo častým soustředěním nekalých živlů a noclehárnou bezdomovců, také byly vylomeny dveře zdejšího skladového prostoru, propálený laminát, o počmárání ani nemluvě. naposledy jsme to mohli vidět na koncertu ZUŠ OPEN v Javorce v sobotu 3.června  V tomto týdnu byla provedena rekonstrukce, která se dobře povedla. Aby se a priori zabránilo dalším nájezdům nekalých živlů,  byla v prostoru instalována kamera, která umožní dálkovou kontrolu zařízení a tak operátor může v případě potřeba poslat na místo hlídku strážníků městské policie aby situaci vyřešila.  Za práci je třeba všem aktérům poděkovat. (mm) Na hříbku i na Javorce nám záleží! Tak lze shrnout ohlasy na včerejší zveřejnění problémů vztahujících se se současným šeredným stavem javoreckého hříbku.  Mezi ohlasy byl ten, kterých se rozhodl pomoci s nátěrem zdarma. Zkontaktoval jsem ta tím účelem jednatele Eko Bi Martina Brejchu, který se k nabídce hlásí oceňuje ji, vychází z myšlenky, že se spolupráce s veřejností vyplatí a v případě pokračování zájmu pisatele je ochoten zajistit veškerý potřebný materiál. Konkrétně mohu poskytnout naši vzájemnou mailovou korespondenci : "To je určitě dobrá zpráva a je vidět, že síla sociálních sítí by mohla zafungovat i zde. Poprosím Vás, jestli byste mohl toho člověka nějakým způsobem zkontaktovat na Vašem FB profilu a určitě bychom do toho poté vstoupili a dohodli se s ním. Za společnost Eko Bi jsme určitě pro za každou spolupráci s veřejností - bojujeme přeci za to, abychom to tady měli pěkné všichni. Děkuji. Martin Brejcha." Vše tedy může dále zdárně pokračovat, věřím, že by se našli i pomocníci. Záleží tedy na zkontaktování zájemce s vedením Eko Bi . Nyní, kdy byl v Javorce opraven nejen "domeček pro selku", ale i střecha na hudebním pavilonu, tak by si i hříbek v Javorce zasluhoval, aby mu to zase slušelo! (mm) Kraj připravuje modernizaci silnice z Jablonného do Mladkova Na jednání s vedením města Jablonné nad Orlicí přijel ve čtvrtek ráno hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Řeč byla především o připravované modernizaci silnice II/311 z Jablonného nad Orlicí do Mladkova. Na projekt za přibližně 110 milionů korun chce kraj získat dotační prostředky z programu přeshraniční spolupráce Interreg Česká republika – Polsko 2021-2027. „Na modernizaci silnice II/311 z Mladkova do Jablonného nad Orlicí jsme podali žádost o dotaci z programu přeshraniční spolupráce Interreg Česká republika – Polsko 2021-2027. V minulosti jsme opravili část silnice z Horní Čermné do Nepomuk a připravujeme modernizaci úseku z Horní Čermné do Mistrovic. Devět kilometrů dlouhý úsek z Mladkova do Jablonného by měl v předpokládaných cenách vyjít na 110 milionů korun a pevně věříme, že se nám evropské fondy podaří získat. V ideálním případě bychom tak mohli obdržet až 80 milionů korun. Pokud by vše šlo podle plánu, tak bychom rádi stavbu zahájili na konci příštího roku,“ uvedl hejtman Martin Netolický. Řeč byla také o průběhu rekonstrukce silnice III/31113 směrem na Bystřec. Předpokládaný termín dokončení prací je dle informací z posledního kontrolního dne na konci srpna letošního roku. Hejtman s novým starostou Romanem Nožkou a místostarostkou Martinou Balážovou hovořil také o projektech samotného města, ale také o rozvoji cyklostezek, což se na několik etap dotýká celého území od Jablonného až po Dolní Moravu. Tématem jednání byla také železniční dopravní obslužnost s návazností přes Ústí nad Orlicí směrem na Prahu, podpora dobrovolných hasičů či letní jízdy parních vlaků. Odešel Architekt Miroslav Řepa, nositel Ceny za zásluhy o Pardubický kraj Ve věku 93 let včera v Praze zemřel významný architekt Miroslav Řepa z Pardubic. Ve svém rodišti vystudoval reálné gymnázium, aby se pak rozletěl do Prahy na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství a poté i na Akademii výtvarných umění. Žil a pracoval především v Praze a v zahraničí, aby se pak v pozdějším věku opět vrátil do rodných Pardubic, kde jednak dozoroval přestavby děl svého otce Karla Řepy, ale přispěl také k rekonstrukci Východočeského divadla a vytvořil mnoho dalších realizací.  Do povědomí veřejnosti se zapsal zejména svojí prací na Světových výstavách EXPO, od úspěšného Československého pavilonu v Montrealu v roce 1967, přes Ósaku, Sevillu, až po své působení v komisi u výběru a realizace našeho pavilonu v Dubaji v roce 2021.  V 70. a 80. letech vedl rekonstrukci všech tří scén Národního divadla v Praze, navrhl a zrealizoval stavbu divadla ve Zlíně, věnoval se objektům restaurací, hotelů, spořitelen aj. Obklopoval se kumštýři z oblasti grafiky, malířství, sklářství i sochařství. Věnoval se i práci kurátora. V roce 1993 byl osloven Václavem Havlem, aby připravil na Pražském hradě výstavu o architektu Josipu Plečnikovi, k jehož posledním žákům patřil právě jeho otec arch. Karel Řepa. Z výstavy se stal úspěšný putovní projekt, který byl představen v řadě světových metropolí, od Berlína, Bruselu až po Paříž a New York. Další unikátní výstava Deset století architektury v roce 2001 potvrdila opět jeho kurátorské kvality. S týmem spolupracovníků dokázali zpřístupnit veřejnosti i dosud nepřístupná zákoutí Pražského hradu. Dobří architekti mají to štěstí, že po nich jejich dílo zůstává dalším generacím. Pardubický kraj měl navíc to štěstí, že se s  architektem Miroslavem Řepou také mohl také radit o různých odborných záměrech. Inspirativní byl i pro hejtmana Martina Netolického osobně: „Bude nám chybět. Jeho noblesa, slušnost, smysl pro takt i pozitivní myšlení mě vždycky velmi inspirovalo. Snad nikdy jsem ho neviděl naštvaného. Vždy se usmíval. Pardubice měl velice rád nejen kvůli architektuře, ale i díky velkému množství osobních přátel. Rád bych vyjádřil celé rodině upřímnou soustrast,“ uvedl hejtman. Pan architekt Řepa úzce spolupracoval i na některých projektech kraje. „Mirek Řepa byl například po několik ročníků velmi platným členem poroty soutěže Stavba roku Pardubického kraje.  Kromě toho byl i rozený bavič společnosti, velký vypravěč, gurmán, milovník červeného Merlotu, světoběžník se spoustou zážitků a tím pádem i velkým životním nadhledem. Zároveň to byl ale člověk velmi sečtělý, moudrý, s obrovským citem, empatií a vrozenou elegancí. Určitě nejen mně bylo svátkem být v jeho společnosti,“ zavzpomínal náměstek hejtmana Roman Línek. V roce 2013 byl oceněn Cenou za zásluhy o Pardubický kraj, kterou převzal na Zámku v Pardubicích.