100 let organizace zahrádkářů v České Třebové se slavilo již v v roce 2018 a 2019 . Podle data oslav by měla vzniknout první zahrádkářská organizace již v roce 1918. Toho roku se ovšem vytvořil pouze přípravný výbor budoucího spolku. Jeho vlastní vytvoření potom zbrzdil bouřlivý rok 1918 a tak se ustavující valná hromada uskutečnila až 14. února 1919. Takže to správné stoleté výročí bylo  možné oslavit až v únoru 2019, letos k tomu můžeme přidat dalších pět roků.  Úplný název nově vzniklého spolku byl "Spolek pro zřizování a udržování udržování rodinných zahrádek a chov drobného domácího zvířectva".

Na ustavující valné hromadě v hostinci Dělnický dům bylo tehdy přítomno 21 členů. Prvním předsedou spolku byl zvolen Jan Toušek, pozdější starosta města, místopředsedou Jan Tocháček (což byl můj děda, tatínek mé maminky, také dlouholetý pokladník a hospodář sboru dobrovolných hasičů). Také další jména členů výboru jsou i dnes ve Třebové známá: Josef Jandera, Josef Láska, Karel Honl,  Antonín Malkovský, Karel Holbik, Josef Jílek nebo Ludvík Vaňous. Na další schůzi byly potom ustaveny komise pro ovocnářství, květinářstvím zelinářství a pro chov drobného zvířectva. Připomeňme, že spolková činnost v tehdejší době  měla svou zlatou éru, v té době aktivně pracoval  jednak Okrašlovací spolek, který založil, rozšiřovat a udržoval Javorku nebo třeba Rybářský spolek, správněji Družstvo pro chov ryb a pěstování vrby košíkářské.

Ustavený zahrádkářský spolek měl v době svého vzniku poněkud širší působnost než dnešní ZO Českého svazu zahrádkářů.  K následnictví  se hlásí zahrádkáři z Jelenice. Na oslavu 100leté činnosti zahrádkářů v našem  městě připravili vydání pěkného almanachu.

Počtem chat a chatiček na svém katastru se může  Česká Třebová porovnávat i s rekreační oblastí kolem Pastvinské přehrady a vysoce převyšuje okolní města.  Jednotná organizace zahrádkářů pro celé město  již není, v prosinci roku 1966 došlo k rozdělení  na  ZO ČZS Jelenice, ZO ČZS Hliníky a ZO ČZS Parník. Každá z těchto organizací pracovala samostatně. 

Organizace zahrádkářů na Parníku však již neexistuje, právě 1. ledna 2024 uplynulo od jejího zrušení a likvidace 15 roků. Pracovala v lokalitě poblíž sousedství vleku a sjezdovky Peklák  na soukromých pozemcích p. Ing. Uhlíře. Tyto parcely odkoupilo v roce 2008 město Česká Třebová a tím vytvořilo územní rezervu pro rozšíření činnosti areálu Peklák. Dnes je zde vybudována dětská sjezdovka. Prodej pozemků současně znamenal ukončení činnosti ZO ČZS, i když zde některé zahrádky zůstaly. Zrušení organizace k 31. 12. 2008 bylo odhlasováno dne 21.10 2008 na členské schůzi všemi 24 přítomnými členy. Předsedou organizace byl tehdy pan Emil Stránský, jednatelem Ing. Antonín Kučera. Současně byl proveden prodej spolkové chaty. Na fotografii z podzimu roku 2008 jsou tyto zahrádky před likvidací.

Předsedové spolku zahrádkářů a ZO ČZS Jelenice Česká Třebová

Václav Toušek od 14.2. 1919

Ladislav Štyrský od 13.3, 1922

Josef Petrůj od 19.3. 1923

František Bezdíček od 4.2. 1931

Bohuslav Kšír od 4.2. 1940

Ladislav Štyrský od 11. 2 1942 (od ledna 1945  jej zastupoval Antonín Procházka)

Jan Krejčí od 5.1. 1947

Emanuel Habrman od 4.1. 1948

František Matoušek od ledna 1966 do rozdělení organizace

Po rozdělení organizace  (od 16. 12.  1966) se stal prvním předsedou ZO ČZS Jelenice Josef Renčín, místopředsedou Zdenek Kvasnička.hospodářem spolkové chaty Bohumír Jankovský vedoucí moštárny Josef Zapletal.  Předsedou nové samostatné UO ČZS "V Hliníkách" byl Karel Wairauch, místopředsedou Leopold Sklenář.  Na Parníku byl prvním předsedou samostatné ZO ČZS Josef Kincl a místopředsedou Josef Tedl.

Další předsedové ZO ČZS Jelenice:

Josef Zapletal od roku 1970, Jaromír Renčín od 2.7. 1996  a Josef Pakosta od 18.5. 2002 nyní předsedou Bohuslav Votřel..

Jak se měnila organizace zahrádkářů (Jelenice) během let: Základem samostatné ZO ČZS Česká Třebová - Jelenice je Osada Jelenice. Po rozdělení  organizace v šedesátých letech nastalo klidnější období, v 70. letech  bylo dokončeno oplocení osady, dříve bylo jen v dolní části areálu. Pro oplocení areálu byly využity vyřazení železniční pražce. Osada vyvíjela zajímavou společnou činnost, vydala vlastní osadní řád, kterým se v podstatě řídí i další připojené osady. Specifikem osady je, že středem areálu vedla cesta označená jako veřejná a ve spojení s blízkým koupalištěm znamenala pro zahrádky určité ohrožení.  Proto se v šedesátých a sedmdesátých letech během léta v osadě střídaly (hlídací) služby. Určená dvojice dbala o zajištění pořádku, aby se zamezilo zejména večerním krádežím výpěstků a nájezdům mládeže. Osada má svou spolkovou chatu. Vznikla v roce 1932 jako dřevěná bouda a skladiště, ale během let se dočkala rozšíření a rekonstrukce. První velké úpravy byly provedeny již v letech 1964 až 1966, další rekonstrukce a přístavba byla povolena v roce 1984, kolaudace posledních změn realizovaných samozřejmě brigádnicky byla provedena v listopadu 2002. Zajímavostí  lokality bývaly tzv. "Vycházky do sadu Pod Jelenicí". Byly velmi oblíbené a pomáhaly zlepšovat finanční bilanci spolku. Na vycházkách bylo vždy  hudební vystoupení určené k tanci i poslechu. Tančilo se v kruhovém pavilonu zdobeném lampiony. Konaly se obvykle dvakrát ročně během léta. Největší oblibě se vycházky těšily v padesátých a šedesátých letech. Rekonstrukce chaty tuto tradici přerušila nepodařilo se ji obnovit. Nároky lidí na zábavu se mezitím hodně změnily. Zahrádky se stávají místem, kde každý hledá kousek soukromí pro odpočinek a rodinnou rekreaci,  záměr pěstovat vlastní výpěstky již není prioritou. Pro zahrádkářskou osadu bylo důležité připojení  rozvodu vody v dolní části na městskou vodovodní síť. Tím se podařilo, že každý měl na svůj dílek zavedenu pitnou vodu. Velkou zásluhu na uchování dokumentů o existenci osady Jelenice má především Miloš Sklenář, vnuk, dlouholetého člena výboru a kronikáře spolku Václava Kocourka. Ten po svém dědovi zdědil nejen zahrádkářský dílek, ale především kronikářské a organizátorské schopnosti. Právě z jeho iniciativy vyšel v loňském roce tiskem almanach, ze kterého čerpá informace i tento text.

Osada Křivolík  vznikla podle smlouvy o dočasném užívání pozemků na jaře roku  1980. Ustavující schůze se konala 22. listopadu 1980 tehdy s názvem "Za koupalištěm". Název Křivolík se vžil až později.  Členské dílky v této osadě měly rozlohu od 280m2 do 520m2, celková výměra byla 6879m2 Osada působí na pozemcích v horní části Křivolíku vpravo od silnice na Litomyšl, nyní za rybníčkem Panamák a za novým závodem Techplastu. Některé pozemky musely být dříve zahrádkáři opuštěni pro výstavbu areálu Sigmy. Tak vznikl zárodek průmyslové oblasti, která pak byla odkoupena pro nový závod Techplastu.  V roce 1983 získali zahrádkáři ještě do bezplatného užívání ještě pastviny v sousedství, které však nesměly být oploceny, nacházely se v ochranném pásmu lesa. Nyní je rozloha tohoto areálu 13 250 m2.

V letech 1983 - 84 se k ZO ČZS Jelenice připojila ještě nově vznikající osada Poklona. Záměr připojit se předložili zástupci  nové osady Jarda Koníček st. a Václav Beran. Ustavující schůze osady Poklona se konala 28. května 1984 v restauraci Křib. Slavnostní otevření  areálu osady se uskutečnilo v sobotu 8. září  1984. Majitelem pozemky, na kterých byla osada zbudována byl tehdy pan Felix Křížek a uživatelem Státní statek Česká Třebová.  V průběhu let dílky měnily majitele, v roce 2003 došlo k odprodeji těchto pozemků do osobního vlastnictví a většina majitelů těchto pozemků tím ukončila svoje členství v ČZS.

Osada Serpentýny - přibyla ke stávajícím osadám v roce 2008. celý areál je po svém obvodu oplocen, celková plocha je 3136 m2. Zahrádky zde vznikly již v r. 1989 a majitelem je Pozemkový fond ČR. Jednání o odkoupení jsou zatím neúspěšná. V  roce 2008. se členové rozhodli vstoupit do ČZS, pro malý počet členů nevytvořili samostatnou organizaci, ale požádali o začlenění do ČZS Jelenice jako samostatná osada Serpentýny.

Další právně a organizačně samostatná ZO ČZS pracuje v České Třebové Hliníkách, má také svoji spolkovou chatu a svoji samostatnou hospodářskou a zahrádkářskou činnost, i zde byla vybudována velmi využívaná moštárna. Díky zahrádkářům v Hliníkách, podél  silnice na Skuhrov a na Studené hůře a u lesa na Druhých stranách máme pěkně upravené s dobře využívané pozemky. Také v Hliníkách se organizace zahrádkářů může chlubit kulturní a společenskou činností obohacující celé město.

Závěr: Zahrádkáři byli, jsou a budou, tato záliba v České Třebové žije déle než 100 let Umožňuje aktivní prožívání volného času  a relaxaci. A nejen to, může být v malé míře také ekonomickou pomocí do rodiny a udržuje pozemky, které by nebyly nijak vhodné pro zemědělské využití. Pozemky zahrádek patří městu a díky tomu je třeba platit nájemné. Dříve bylo skutečně symbolické, nyní po přijetí nových pravidel pro pronajímaní pozemků města se zahrádkaření prodražuje.  Doba se trochu změnila a to je právě toho důsledek. V případě kolonie Pod Jelenicí je třeba zmínit ještě stále neřešenou otázku co bude pozemky bývalého městského koupaliště. Současné vedení města dalo od tohoto problému "ruce pryč"  a tak tu uprostřed zahrádkářské kolonie hyzdí přírodu neudržovaná plocha bez perspektivy nového využití.

Foto Milan Michalski a Martin Šebela

Kam dál:  Zahrádkářská kolonie Pod Jelenicí v proměnách času (Martin Šebela)