Vláda schválila návrh novely o rozpočtovém určení daní  
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 572)
V současnosti je model rozdělení výnosů ze sdílených daní nastaven formou fixních podílů krajů, které se nemění a odpovídají podílům stanoveným v roce 2005 v rámci reformy veřejné správy. Novela zákona nově sjednocuje hlavní funkční principy, podle kterých jsou sdílené daně přerozdělovány mezi kraje, se zavedenými principy jejich přerozdělování mezi obce. Dílčí podíly jednotlivých krajů budou vypočítávány na základě kritérií a vah daných zákonem a každoročně aktualizovaných vyhláškou Ministerstva financí. 
Celkový dopad na státní rozpočet je rozložený mezi roky 2025-2027 a činí celkem 11,2 mld. Kč, což znamená zvýšení podílu krajů z daňových výnosů ze sdílených daní ze stávajících 9,78 % na 10,26 %. 

Nově schválená kritéria a jejich váha v propočtu:

1.     Počet obyvatel kraje

40%

2.     Počet kilometrů silnic II. a III. třídy

20%

3.     Rozloha kraje

13%

4.     Podíl počtu obcí v kraji k rozloze území kraje (bez hl. m. Prahy)

8%

5.     Vyrovnávací koeficient (pro kraje bez hl. m. Prahy) *)

7%

6.     Počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby v kraji

6%

7.     Počet dětí, žáků a studentů škol zřizovaných krajem

4%

8.     Počet urgentních příjmů typu I v krajských nemocnicích

2%

*) Jedná se o prvek, který částečně redukuje ztráty spojené s přechodem z dosavadního RUD na nový model. Toto kritérium je jediné, které shodnou výší všem krajům (vyjma hlavního města Prahy) přispívá na výkon působností.
Pro hl. m. Prahu bude dále nastaven dodatečný podíl na sdílených daních ve výši 0,1 % za účelem zmírnění negativního dopadu, který vyplývá z nového modelu RUD.
Novelou zákona se dále mění zdroj dat pro stanovení počtu obyvatel ČR. Zatímco v současnosti jejich počet vycházel ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem, nově bude jeho zdrojem Registr obyvatel. 
Celkové navýšení RUD krajů bude částečně doprovázeno redukcí dosavadních mimořádných prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury pro kraje na financování silnic II. a III. třídy v celkové výši 4 mld. Kč.
Novelou zákona se nemění stávající model rozdělení sdílených daní obcí ani se nenavyšuje jeho alokace. Rozpočtové určení daní obcí bylo za dobu své existence na úkor daňových podílů státu navýšeno opakovaně a dlouhodobé přebytky hospodaření obcí prokazují, že obce plně nevyužívají prostředky provozního salda na investice. V únoru 2024 obce hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 12,3 mld. Kč. Případné navýšení podílů obcí by tedy nebylo efektivní.
POZNÁMKA:
Sdružení místních samospráv zásadně nesouhlasí se změnou zdroje dat o počtu obyvatel pro účely výpočtu podílu obcí
Tato změna prý poškodí až 5800 malých obcí. SMS ČR podporuje spravedlivou změnu parametrů pro přerozdělení daňových příjmů mezi kraje, která zajistí každoroční aktualizaci dílčích podílů jednotlivých krajů na základě objektivních kritérií. Nesouhlasí však s tím, že návrh také mění zdroj dat o počtu obyvatel pro účely výpočtu podílů obcí a nově krajů na sdílených daních z bilance obyvatel ČR zpracované ČSÚ na údaje vedené v Registru obyvatel (ROB).
K tomu již Českotřebovský deník uvedl samostatný příspěvek ZDE.
NESOUHLAS_SMS_S_PRIPRAVOU_RUD.htm
Z jakých podkladů vychází návrhy na slučování obcí?
Konkrétní data SMS ČR v odpovědi od NERV neobdrželo
Předsedkyně SMS ČR Eliška Olšáková se v dubnu obrátila dopisem na premiéra Petra Fialu, aby se ho dotázala, z jakých podkladů vychází Národní ekonomická rada vlády (NERV) při návrzích, které zmiňují slučování obcí jako jedno z úsporných či prorůstových opatření.
SMS ČR by rádo k takovým materiálům zaujalo odborný postoj. Nicméně v odpovědi, kterou sdružení obdrželo od koordinátora NERV Davida Havlíčka, konkrétní podklady uvedeny nejsou.
Debatu o návrzích na nucené slučování obcí v Česku sleduje SMS ČR dlouhodobě se znepokojením. Ve veřejném prostoru často zaznívají útržkovité či zkratkovité informace a není zřejmé, o jaké podklady se opírají například zmiňované úspory ve výši miliard korun, které by slučování obcí mělo údajně přinést.
„Náměty vycházejí z praxe, výzkumu či z odbornosti členů NERV, detailnější materiály, než publikujeme po jednáních NERVu s vládou, k dispozici nejsou. Výstupem je pouze to, co bylo zveřejněno,“ uvádí David Havlíček ve své odpovědi, jejíž celé znění najdete přiložené níže, stejně jako dopis adresovaný předsedovi vlády.
Konkrétní data, ke kterým by mohlo SMS ČR a jeho pracovní skupiny zaujmout stanovisko, odpověď bohužel neobsahuje. Zmínku, že „ČR patří mezi evropské státy s největším počtem obcí v přepočtu na obyvatele“ SMS ČR nepovažuje za dostatečný argument, který by měl hovořit pro slučování obcí. Hustou síť obcí a činnost jejich přímo volených představitelů, kteří se starají o svěřené území, naopak SMS ČR považuje za nezpochybnitelný přínos pro Českou republiku a rozvoj jejích regionů.
Tématu a kritickému postoji SMS ČR se věnoval například server Echo 24 ve článku Samosprávy ostře kritizují NERV kvůli slučování obcí. Server vedle Elišky Olšákové cituje i mluvčí vlády Lucii Ješátkovou, která uvádí pozitivní informaci, že slučování obcí není součástí aktuální debaty o prorůstových opatření.
SMS ČR, které sdružuje již téměř 2 500 členů, zejména menších obcí, bude situaci nadále pečlivě sledovat a je připraveno zapojit se do jakékoliv debaty na toto téma a být díky své detailní znalosti území nadále spolehlivým partnerem vlády pro posuzování opatření, která mají dopad na samosprávy.
Více k soušasné legislativě v článku 
Daňové příjmy rozpočtů krajů a obcí dle zákona o rozpočtovém určení daní k 1. 1. 2024.