Českotřebovský deník 225/2010 (4.8.)                                   
V Nádražní ulici již byly odstraněny zákazy vjezdu.  Můžete tedy  vjíždět, máte-li k tomu důvod (a dodržíte-li  značku "průjezd zakázán"). To však neznamená, že se zde ještě nepracuje, je to však pokrok a snaha vyhovět místním podnikatelům a zde bydlícím občanům. Lze se těšit  na dobu, až se vše dodělá, dlažba pěkně zamete a osvětlí a až se také obsadí  zatím volné a prázdné obchody.  Těším se také na "Zahrádku, kterých je ve Třebové opravdu málo. Rozhodně by měla vyrůst i na Starém náměstí, kde by oživila  klidovou zónu, pak by také  tato klidová zóna měla smysl.
 
Vašek a Eva opět v Dlouhé Třebové                                                                                                                                          

Populární dvojice opět zavítá na Staré hřiště v Dlouhé Třebové. Vystoupení se koná 7.8.2010 v 19 hodin. Vstupné 50 Kč.
Od 17 hodin pro Vás bude připraveno bohaté občerstvení. Na Vaši účast se těší pořadatelé.
 
Nádraží v Ústí nad Orlicí: investice "Průjezd uzlem Ústí n.O." díky novému ministrovi dopravy zastavena                        

Je to samozřejmě velká škoda a moc tomu nerozumím, mělo přece jíž o akci z rozhodujícího procenta  podpořenou fondy EU, která spěchala" a takové akce se zastavovat nemají. Přesto byla uvedena jmenovitě mezi akcemi, které se nemají  zahájit ani v příštím roce 2011.  Informace byla uvedena před několika dny, dnes 4.8. se tomu věnuje Mladá fronta DNES   v článku, jehož fotokopii  uvádím ZDE. Pro koridor je  a železniční dopravu je každý odklad  jistě velkým problémem a divím se, že to tak ministr Bárta nevnímá.  Projekt je připraven a zahájení melo být ještě letos. Na druhé straně: odklad umožní přehodnotit celý projekt a očistit ho od součástí, které sem betonová lobby  přidala, aby se zavděčila  lobbistům a politikům.  je možné, že se ukáže, že do projektu byla např. zbytečně přidána  nejméně stomilionová estakáda a přemostění Tiché Orlice  mezi silnicí II/315 a Sokolskou ulicí v Kerharticích. Jistě lze projekt realizovat úsporněji a využit i stávající historickou budovu, zbourat ji lze jen jednou aby vznikla velká historická škoda. Vzniká čas pro to, aby projektanti a a dopravní odborníci zasedli u jednoho stolu a   domluvili se na základních podmínkách a pak posoudili různé varianty včetně té nejúspornější a opustili tu megalomanskou, ve které  město chtělo využít investici do železnice na to, aby vybudovalo  nové silniční připojení Kerhartic podle navrženého územního plánu. Betonové lobby se takový záměr podpořený z města zamlouval (jen to přece zvýšilo jejich zisky), projekt je tak o nějaké desetimiliony dražší a na evropských penězích zas tak nezáleží....  Připomeňme, že město Ústí n. O. "podojilo" již Státní fond dopravní infrastruktury jednou při budování koridoru na úseku  Ústí n. O. - hradlo Lhotka. Součástí projektu bylo vybudování drahého mimoúrovňového přemostění železnice u hylvátského hřbitova na místní komunikaci. Přitom město Ústí nad Orlicí se na této (z hlediska SŽDC zbytečné) investici nepodílelo. SFDI je podle všeho velmi mocnou organizací a proto se o židli v SFDI  vedly a věřím, že i nyní vedou docela silné boje.
 
Výrobna živičných směsí v Třebovici, tedy vlastně "obalovna" je problematická.                                                                

Ve svém názvu však má poněkud zavádějící  označení "Areál  pro výrobu stavebních hmot". Tzv. Zjišťovací řízení,  posouzení záměru, o kterém jsem již na svých webových stránkách informoval ZDE, nedopadlo nejlépe. Závěry jsou uvedeny na úřední desce Pardubického kraje  mám je k dispozici  v úplném znění  na tomto odkazu ZDE Předpokladem je posuzovaný  návrh  připravit ve variantách a podstatně doplnit. To se však již dočtete  na zmíněném odkazu. Důležité je právě to, co ve svém stanovisku píše vodoprávní úřad Česká Třebová, neboli odbor životního přestření našeho MěÚ, že totiž v chráněné oblasti přirozené akumulace vod je výstavba zařízení zpracovávajících ropné produkty zakázána. A je zajímavé, že podobně neargumentuje vodoprávní úřad Pardubického kraje. Vodu je třeba chránit, připomeňme, že právě pro ochranu spodní vody  musel investor odstoupit od záměru dolování lupku u Semanína.  proto se mě nelíbilo, že má být závod ve kterém se bude ve velkém pracovat s ropnými deriváty umístěn ujen několik metrů od 80ti hektarového rybníka Hvězda, největšího na okrese.  Při maximálním vzdutí hladiny, kterou dovoluje zvýšená hráz, by voda dosáhla až do areálu nového závodu. Uvidíme, jak  se investor k závěru zjišťovacího řízení postaví. Myslím, že je řada lepších lokalit v oblasti, kde by takové zařízení mohlo stát.
 
Špičaté zelí je v Česku raritou, roste však na Královéhradecku.                                                                                             

Právě v těchto dnech sklízejí zemědělci na Královéhradecku špičaté zelí.  Jedná se o druh bílého zelí, které je jemnější a stravitelnější. V České republice patří Královéhradecko k ojedinělým místům, kde se tento druh zelí pěstuje. „Špičaté zelí je sladké, křehké a pěstuje se obdobně jako běžné odrůdy bílého zelí s podobnou vegetační dobou, pro které jsou v tomto regionu výborné podmínky,“ vysvětluje soukromý zemědělec David Smetana, který patří k tradičním pěstitelům tohoto druhu zelí. Podle něj se letos této odrůdě dařilo dobře a ze svých polí sklidí asi pět tun zelí. „Hlávky mají hmotnost v rozmezí osm set a dvanáct set gramů, takže můj odhad je, že sklidíme kolem pěti tisíc hlávek zelí,“ vypočítává letošní úrodu Smetana. Špičaté zelí patří k raritě v celém Česku. Daří se mu na místech, kde hodně fouká a právě na Královéhradecku má ideální podmínky. Listy tohoto zelí se točí do výšky a jsou velmi křehké, což se projeví i na specifické chuti. O čerstvé zelí je podle Smetany stále větší zájem.

 

Stanovisko ke zprávám o umístění amerického „Centra včasného varování“ v ČR                                                               

Historie se opakuje, nyní nikoli jako fraška, ale kupodivu opět jako tragédie. Před třemi lety několik hodin po získání důvěry oznámila Topolánkova vláda záměr vlády USA umístit na českém území prvky protiraketové obrany a poté udělala vše, aby se tento dvoustranný projekt pokusila protlačit navzdory názoru zřetelné většiny české  veřejnosti a  parlamentní opozice.
Dnes, tři roky poté, jsme ve stejné situaci, ve stejných kulisách. Opět se nám za nejasných okolností  ze strany USA „nabízí“ jakési „Centrum včasného varování“, premiér Nečas cosi koktá o „administrativním zařízení“, neví, zda u toho bude americká obsluha,  prý to bude dvoustranný projekt, který se pak stane součástí protiraketové obrany NATO. Vrcholem mlžení je Nečasovo tvrzení, že věc nebude vyžadovat nové smluvní ujednání mezi ČR a USA!
Je neuvěřitelným cynismem, že tato vláda, která ještě ani nezískala důvěru českého Parlamentu, opakovaně hraje roli trojského koně pro  bezpečnostní zájmy jiné země. Ať už existuje tajná úmluva mezi touto českou garniturou  a americkou administrativou nebo je vláda opět stavěna před hotovou věc a pouze ve své proamerické servilitě sráží podpatky, není až tak podstatné. Zásadní je to, že opět reálně hrozí pokus tohoto politického establishmentu „propašovat“ na české území cizí vojenskou přítomnost při pošlapání všech demokratických schvalovacích procedur včetně té nejdůležitější – souhlasu občanů této země.  A opět jako v minulých letech ani nyní neexistuje reálná raketová hrozba (nyní krátkého a středního doletu) pro naši bezpečnost.
Proto je nezbytně nutné, aby se občanská společnost důrazně ptala na podrobnosti a pak dala jasně najevo své mínění. Jsme přesvědčeni, že řada otázek je naprosto nevyhnutelná a odpovědí by nemělo být mlčení ani mlžení..            Proto se ptáme:
-  odkud budou do tohoto centra stahovány informace? Kde budou umístěna monitorovací a výzvědná zařízení?
- bude středisko podřízeno českému právnímu řádu? Jak bude řešeno velení středisku? Bude mít česká strana přístup ke shromažďovaným informacím?         
- na jakých právních základech zde má středisko existovat?
- proč opět dvoustranný podnik USA-ČR? Proč nejde náš stát cestou úsilí o systém kolektivní bezpečnosti evropských národů?
V Praze dne 4. srpna  2010   
Štěpán Steiger, Lukáš Neterda, Petr Kužvart INICIATIVA ZA SPOLEČENSKOU ZMĚNU

Lanškrounští fotografové vystavují na téma Sudety                                                                                                                 

Sdružení amatérských fotografů z Fotoklubu Lanškroun zakončí v září tohoto roku víc jak dvouletou práci na fotografickém projektu s názvem Sudety. Uvnitř. Autorem myšlenky tvůrčím způsobem ztvárnit téma Sudet přišla členka fotoklubu Kateřina Kokešová, realizace se ujal novodobý zakladatel fotoklubu Vladimír Skalický, který popisuje průběh projektu. Součástí přípravy bylo setkání s lidmi ze sdružení Antikomplex, o.s., ze Společnosti česko-německého porozumění  v Moravské Třebové a s odborníky na dějiny německého obyvatelstva v Čechách a na Moravě. Výsledkem dvouletého snažení jsou inscenované, krajinářské i portrétní fotografie, které spíše než konkrétní podobu dnešního kraje mapují vnímání tématu a postoje autorů k němu. Projekt vznikal za finanční podpory města Lanškrouna a společnosti Foma Bohemia, výstavu zastřeší Městské muzeum Lanškroun. Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 4.9. v 15.00 v lanškrounském muzeu, vydán bude i katalog s ukázkami prací sedmi autorů a dvou autorských dvojic. Součástí katalogu budou texty jednotlivých vystavujících, které se budou podrobněji věnovat vysvětlení jednotlivých konceptů.