Nová stránka 1

Českotřebovský deník 310/2017 (13/11)

Českotřebovské stolní kalendáře s pohlednicemi a fotografiemi Martina Šebely jsou od 13. listopadu v prodeji v knihkupectví Paseka a na dalších tradičních místech
K přebytkovému rozpočtu Regionu Orlicko-Třebovsko
Rozpočet uvádím na tomto odkazu. Je také zveřejněn na webu města, odkud však po uplynutí 14 dnů zmizí a potom již nebude dostupný. Domnívám se, že rozpočet v předložené podobě není laikovi srozumitelný a že vyžaduje nějaký komentář, zprávu o plánované činnosti atd., který však zřejmě není povinný a tak se ho nedočkáme. Měli bychom také přece vědět, pro jak velký region je rozpočet zpracován, každý to neví. Něco podobného jsme žádali v zastupitelstvu města několik roků. Teprve Martinovi Netolickému ve funkci předsedy finančního výboru ZM se zajištění komentáře k rozpočtu podařilo. Jenomže vlastně napůl, protože zmíněný komentář dostanou k dispozici jen zastupitelé a nikoliv již občané města, i když popisuje hospodaření s jejich penězi. Každý občan má právo přednést připomínku k rozpočtu města a musí být vyslyšen a musí k tomu mít dostatek informací. Zvlášť když už se takový komentář zpracovává, měl by být veřejný. Přesto je ze zveřejněného rozpočtu vidět, že ROT je užitečný, dostává nejen příspěvky(dotace) z členských měst a obcí, ale má také další zdroje. Měli bychom vědět o tom, jaké má závazky a jaké úvěry ještě musí splácet a na jaký účel. I to jaké investice připravuje. Českotřebováky by měl rozpočet ROT zajímat také proto, že zde stále sledují plánovanou investici "Singletrack Glacensis", která by se měla v následujícím období buď konečně hnout z místa, nebo definitivně ukončit. Ani na to nedává zveřejněný rozpočet nějakou odpověď.
Z rozpočtu můžeme vyčíst čísla, které by měla být v souladu s naším městským rozpočtem. Jde například o výši příspěvku (dotace) města na činnost ROT. V našem městském rozpočtu je v loňském roce uveden příspěvek na "mikroregion Ústí, Č. Třebová" v hodnotě 1 291 tis. Kč, ale hodnota dotací přijatých od všech obcí regionu je v rozpočtu ROT pouze 952 tis. Kč.! Příspěvek přece je dán počtem obyvatel. Zřejmě to je proto, že u nás uvedená částka v sobě obsahuje ještě něco jiného, zřejmě ještě jde o financování úvěru přijatého kdysi na stavbu cyklostezek, který zřejmě ještě nebude splacen. Jenže to všechno by mělo být z předloženého dokumentu patrné a bohužel není. Ve sloupečku zahrnujícím rozpočet letošního roku 2017 nikde nemohu najít v plánu přijmů ROT částku 200 tisíc Kč, kterou jsme v našem rozpočtu města dali na dokončení projektové dokumentace projektu Singletrack Glacensis. Plánovali jsme tuto částku z horlivosti zbytečně, ROT s ní nepočítal ani zřejmě nepočítá? (V našem rozpočtu ještě nebyla do 30/9 využita). Možná že tam je problémů ještě více, jen nelze předložené tabulce dobře porozumět. Domnívám se proto, že by bylo třeba věnovat přípravě rozpočtu ROT (ale zřejmě i rozpočtu našeho města) větší pozornost a učinit jej srozumitelnějším. (mm)

Pocty, kaluž a vyvrácený obrubník
V pátek 10. listopadu 2017 podvečer jsme u pomníku padlých ve II. světové válce "Zemřeli, abychom žili" vzdali poctu také veteránům všech válek. Pocta obětem válek proběhla důstojně díky všem účastněným, zejména řečníkům, dechové hudbě Řetůvanka a delegacím mladých lidí ze všech našich partnerských měst, vlály vlajky čtyř států, zazněly čtyři státní hymny. Letos se podařilo zajistit klidný průběh, který na rozdíl od loňska nerušili pokřikující fotbalisté za pomníkem dovádějící na umělé trávě mezi školami. Byla to akce, která vzbudila u přítomných určitě vážné pocity. Ukázali jsme, že si dokážeme vážit obětí , které dali po zachování naší samostatnosti naši předkové. Vždyť z České Třebové šlo o stovky obětí obou světových válek.
K tomuto textu jsem přidal fotografii z uvedené události ukazující pohled občanů, kteří přišli na pietní akt v poměrně velkém počtu. Na fotografii vyznačuji šipkou defekty pamětního prostoru, které zde být nemusely a které by měly být pro příští akce odstraněny. Je zde špalír poctu dávajících vojáků i starosty města u prostoru s blátivou kaluží a vyvráceným obrubníkem. To bychom neměli dlouhodobě strpět ani v parku, natož v pietním prostoru před pomníkem obětem, ke kterému klademe několikrát za rok věnce a uctíváme památku obětí. Jde o defekty, které zde jsou dlouhodobě... Chodíme kolem a nevšímáme si. Také já jsem si nevšiml a musel být na to upozorněn občany. Podívejme se ale jinam, tam mají památníky v pořádku.

Neupravené okolí našeho památníku v areálu škol v České Třebové v Habrmanově ulici můžeme srovnat se vzorně upravenými památníky v Ústí nad Orlicí u sochy bubnujícího legionáře i památníku v nedalekém Parku legií v ulici Československé armády. (snímky převzaté z webu města Ústí nad Orlicí, foto Lukáš Prokeš) (mm)

Poděkování
V úterý 31. 10. 2017 jsme se naposledy rozloučili s naším milovaným manželem a tatínkem, panem Lubomírem Hejdou. Manželovou celoživotní zálibou a vášní byla hudba, které se po celý život věnoval, a byl skvělým muzikantem v mnoha rozličných hudebních uskupeních. Rády bychom proto touto cestou poděkovaly panu Milanu Špičákovi a Lubošovým bývalým spoluhráčům z Velkého swingového orchestru za to, že ho s pomocí jeho tolik milované hudby doprovodili na jeho nejsmutnější poslední cestě. Děkujeme.
Zdenka Hejdová, manželka s dcerami


Brigáda Osadního výboru a SDH ve Skuhrově - 11. listopad 2017
Všem brigádníkům děkujeme za účast. Daniel Klika, předseda Osadního výboru Skuhrov

Nepořádek u kontejnerů - nový fenomén města ?
Vypadá to, že čím budeme mít ve městě více lokalit s kontejnery na tříděný odpad, tím budeme mít ve městě více nepořádku. Dostal jsem další dávku fotografií s pohozenými odpadky, které se do kontejnerů na tříděný odpad vůbec nemají ani nosit. A přesto to lidé dělají a snad i s gustem. On to nakonec někdo uklidí. Jako tady v Podbranské ulici. Jenže tudy cesta přece nevede... Nadáváme na Eko Bi, ale měli bychom nadávat sami sobě....

Klub Červenka v prosinci 2017

Příhrádek doplní genius loci historické části krajského města
Řadu let nevyužívané a chátrající tři domy na malebném náměstíčku nedaleko pardubického zámku obsadili nedávno stavbaři. Pardubický kraj zde zahájil jejich rekonstrukci za celkem 54 milionů korun s podstatným přispěním evropských fondů. Práce na stavbě a vybavení interaktivního centra Krajské knihovny v Pardubicích potrvají do roku 2020.
Náměstíčko potřebuje život
„Při zvažování náplně jednotlivých domů jsme spolu s knihovnou vybírali aktivity, které tento prostor „neumrtví“, ale naopak mu vdechnou nový život. Je tady nezaměnitelný genius loci, který můžeme ještě podpořit. V protější frontě domů sídlí pracovny Národního památkového ústavu, ale vedle je městská galerie, na kterou naše domy budou navazovat s nabídkami pro veřejnost, která se zajímá o literaturu, grafiku, historii, film, hudbu či vědu,“ vysvětluje Roman Línek budoucí zaměření centra, které by mělo nést jméno bratrů Vokolkových.
Autorská čtení a tisk vlastní grafiky Dům s bránou k zámku je s vedlejším domem průchozí a bude tvořit jeden celek, třetí dům směrem k Pernštýnskému náměstí je samostatný. Všechny vchody budou sloužit veřejnosti. „Návštěvníci tu najdou grafickou a tiskárenskou dílnu, čítárnu a sál na autorská čtení a další komorní pořady, hudební oddělení knihovny s poslechovými místnostmi, badatelny, prostor k promítání dokumentů, společenské hry i počítače pro veřejnost. Nebude chybět ani expozice 14 významných spisovatelů a ilustrátorů Pardubického kraje, přehlídka ucelené sbírky starých tisků z 16. století a další aktuální výstavy,“ uvádí ředitelka Krajské knihovny Radomíra Kodetová.
Památkářská rekonstrukce Tři historické domy na Příhrádku získal kraj od státu v roce 2015. „Jejich tehdejší majitel, Národní památkový ústav, pro ně neměl už řadu let využití a plánoval je prodat. Vznikla obava, jakým způsobem by je případný soukromý majitel na tomto pro veřejnost atraktivním místě mohl využívat. V tomto okamžiku jsme začali jednat za Pardubický kraj o jejich možném převedení do našeho majetku s tím, že bychom je využili pro naše kulturní instituce a zpřístupnili, což se nakonec podařilo,“ rekapituluje nedávné rozhodnutí, které bylo pro osud tohoto místa velmi důležité, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Současné budovy byly postavené v 16. století a spolu s bránou oddělovaly vodní příkop před zámkem od spojnice do historického centra města. Právě kvůli vodě byly domy založeny na dřevěných pilotech uložených v mokrém podloží. „Vzhledem k tomu, že se vodní podmínky v této oblasti od dob Pernštejnů výrazně změnily, jsou narušeny i tyto základy,“ říká 1. náměstek hejtmana pro investice, majetek a kulturu Roman Línek. „Projekt je ale maximálně památkářsky ohleduplný jak k původním technologiím, tak i všem nalezeným cenným částem stavby. Zvenku nedozná panorama náměstí výraznějších změn oproti současnému pohledu. Příjemnou změnou ale bude terasa na straně k zámku, která bude s nádherným výhledem na renesanční skvost naproti sloužit především návštěvníkům čítárny,“ dodává Línek.
Práce na tři roky Projekt je součástí Integrované teritoriální investice na území Hradecko-pardubické aglomerace. Z evropských zdrojů bude žádat o podporu ve výši 44,5 milionu korun. Celá stavba by měla být hotová zhruba za dva roky, pak bude Příhrádek vysychat a bude se dodávat vybavení expozic a veškeré vnitřní vybavení. „Věřím, že se nám podaří centrum U Vokolků Krajské knihovny v Pardubicích představit veřejnosti v plné kráse v průběhu roku 2020,“ přeje si Roman Línek.

Příběh zámku Litomyšl vypráví i nástěnný kalendář!
Poutavý příběh zámku Litomyšl začal před 450 lety a odvypráví ho také nástěnný kalendář na rok 2018. Ve své textové části připomíná 12 letopočtů, které byly v životě zámku a zámeckého areálu důležité. Kochejte se tedy celý příští rok krásnými obrázky z Litomyšle a slavte významné narozeniny památky UNESCO.
Již několik let připravuje město Litomyšl nástěnné kalendáře. Ani v roce 2018 vás neochudíme o možnost, kochat se celý rok krásnými obrázky z Litomyšle – tentokrát jen a pouze ze zámeckého návrší. Celý rok 2018 budeme slavit 450. výročí od položení základního kamene zámku Litomyšl. Kalendář s názvem „Příběh zámku Litomyšl“ ve své obrazové části představí současnost. V textové části připomíná 12 letopočtů, které byly v životě zámku a zámeckého areálu důležité. Věděli jste, že Vratislav z Pernštejna vystavěl honosný renesanční zámek prý jako dar z velké lásky pro svou krásnou španělskou paní Marii Manrique de Lara? Že se zhoubné požáry nevyhnuly ani zámku a proto se další majitelé, Valdštejnové-Vartemberkové, nejdříve museli soustředit na opravy a teprve později se zapsali do dějin vybudováním unikátního zámeckého divadla či zahradního saletu a v souladu s barokním vkusem nechali omítnout i renesanční sgrafitovou fasádu? A znáte odpověď na otázku, kdo byl posledními majiteli litomyšlského panství a zda na zámku bydleli? Víte, že Litomyšl byla prvním zámkem v republice, který byl po roce 1945 „předám lidu pro kulturní účely“. Zajímá vás, kdy došlo ke znovuodhalení zámeckých sgrafit? Odpovědi na tyto otázky i mnoho dalších zajímavých informací se dozvíte právě v nástěnném kalendáři „Příběh zámku Litomyšl“. Poslední dvoustrana je věnována současnému návštěvnickému programu a historii dalších budov v zámeckém areálu. Kalendář byl představen v rámci letošní ArchiMyšle. Vše dobré mu popřál starosta města Radomil Kašpar, kastelánka zámku Zdeňka Kalová a ředitel Regionálního muzea v Litomyšli René Klimeš.