Vymezení ochranného pásma vychází ze zákona, není to záležitost něčí libovůle. Zákon také určuje způsob vyhlášení a vymezení a změnit jej nelze. Město Česká Třebová a jeho odbor památkové péče dostal od Pardubického kraje za úkol ochranné pásmo vymezit v rámci režimu přenesené působnosti. Úloha samosprávy je v tomto případě omezená.

Domnívám se, že úkolem rady města mělo být v prvé řadě zajištění dokonalé informovanosti občanů o tom, jaký je význam ochranného pásma a jaké přinese změny v nakládání s nemovitostmi. Tyto informace měli poskytnout odborníci, tedy příslušný odbor MěÚ a rada měla poskytnutí takových informací iniciovat. Aby zejména lidé ve vymezené oblasti, ale i další občané, věděli, jaké práce bude možné v ochranném pásmu  realizovat v dosavadním režimu, tedy aniž by  na ně bylo požadováno "závazné stanovisko" dle památkového zákona, které práce naopak budou zmíněné stanovisko vyžadovat, případně  co bude v ochranném pásmu zakázáno. Odbor měl pro to jistě dostatečný prostor v městem placených sdělovacích prostředcích, dostatek času i odborníky, kteří by informaci sestavili.

Místo toho  vyšel v srpnových Českotřebovských novinách a Českotřebovském deníku dne 17/7  (ZDE) podle mého názoru  nešťastný článek paní radní JUDr. Magdalény Peterkové (Nestraníci), který směšoval informace a osobní názory, udělal medvědí službu. Přesvědčit se bylo možné právě na veřejném projednávání ochranného pásma 30. srpna. Článek zcela opomenul význam a cíl vymezení ochranného pásma, ale autorka nezapomněla napsat, že vyhlášení přišlo až "pět minut po dvanácté", jako by cílem ochranného pásma mělo být zajištění úprav na domku u rotundy, jehož stavební řízení již bylo přece definitivně ukončeno.

"Ochranné pásmo nemovité kulturní památky má svoji logiku, pokud ovšem zajišťuje ochranu efektivní a včasnou. Současný návrh ochranného pásma nejen že nemůže vyřešit stávající problém s bývalým sirotčincem, ale navíc zatíží dalšími povinnostmi vlastníky nemovitostí, a to v poměrně širokém okolí Rotundy," píše  v článku JUDr. M. Peterková.  Toto je přece dezinformace a typický "cimrmanovský úkrok stranou".  Ochranné pásmo skutečně zatíží vlastníky nemovitostí dalšími povinnostmi, a to právě v zájmu ochrany zmíněné nemovité kulturní památky (je ovšem otázka jak musí být veliké). Ochranné pásmo bez stanovení dalších povinností vlastníkům nemá přece žádný smysl. Při stavebním řízení přestavby čp. 254 v sousedství rotundy něco nepodařilo (čí vinou?) a proto už další ochrana památky není potřebná?

Korunu všemu dává ještě autorka v závěru článku: "Jakkoliv rozumím snaze chránit významnou kulturní památku, kapli sv. Kateřiny, pak se ale domnívám, že i tato ochrana by měla být přiměřená, a do budoucna zřízené ochranné pásmo by nemělo suplovat ochranu, jíž se Rotundě nedostalo v průběhu povolování přestavby bývalého sirotčince."  

Takže ochrana kaple sv. Kateřiny by měla být  "přiměřená"? Tedy jaká?  Nejlépe žádná, připustit žádné další povinnosti není podle pisatelky žádoucí. Jinak řečeno rotundu už nechme na pokoji, neboť se v okolí už pokazilo všechno co jen šlo. (Ještě je ve hře i absurdní varianta - zrušit rotundu jako kulturní památku, pak nebude ani ochranné pásmo, ne?)  Proč se pořád  zaměřovat  na bývalý sirotčinec? Proč rada města za jeho úpravy nebojovala v rámci již uzavřeného stavebního řízení stejně intenzivně? (Protože to byla věc stavebního úřadu.) Ale také mohla do řízení vstoupit jako účastník stavebního řízení!

Rada města nakonec zasáhla až loni na poslední chvíli. Právě před rokem v září 2016 se na jednání zastupitelstva jistě i pod vlivem přijaté petice s 1640 podpisy bylo přijato usnesení:  "Zastupitelstvo města ukládá radě města, aby zvážila využití svého práva účastníka řízení a požádala místní stavební úřad v termínu do 19. října 2016 o obnovu stavebního řízení rekonstrukce čp. 254." Rada města skutečně toto právo využila a přijala usnesení .č. 939 a  žádost o obnovu řízení ve věci „Stavební úpravy RD č.p. 254, podala v souladu s důkazy dodanými petičním výborem. Žádost  o obnovu podali také další účastníci stavebního řízení. Žádost byla stavebním úřadem odmítnuta a nepomohlo ani odvolání, podané některými účastníky řízení. Zde však již rada města zůstala pasivní, spokojila se s obsáhlým rozhodnutím místního stavebního úřadu. To byla ještě poslední možnost jak  něco prosadit. Ze strany rady města využita  nebyla.

Milan Mikolecký 3. září 2017

Kam dál:

1)  Ochranné pásmo kaple sv. Kateřiny v České Třebové – týká se i Vás? Článek JUDr. Magdaleny Peterkové (17/7)

2) Vymezení ochranného pásma kolem rotundy sv. Kateřiny - Českotřebovský zpravodaj 8/2017 strana 4 a 5. (1/8)

2) Občané si vymezení ochranného pásma kolem rotundy nepřejí  Milan Mikolecký  (2/9)

3) Příklad vyhlášeného ochranného pásma v Novém městě nad Metují   (Co omezuje a neomezuje)  2/9

Definice ochranného pásma dle Národního památkového ústavu: Ochranné pásmo památkově nemovité kulturní památky slouží k ochraně vnějšího obrazu památkové rezervace či památkové zóny, pro zajištění urbanistické a architektonické kvality jejich bezprostředního okolí nebo i pro uchování pohledových vztahů chráněného území k širšímu okolí. Proto památkáři regulují na území ochranného pásma také stavební činnost a další zásahy tak, aby nebyly porušeny nebo ohroženy například panoramatické a dálkové pohledy na památku, památkovou rezervaci či památkovou zónu.