Českotřebovský deník 7/2020 (6.1.)

Peklák zasněžuje, MUSÍME ČEKAT Konečně nastaly příhodné podmínky a my mohli začít s výrobou sněhu. Budeme v tom pokračovat jak jen podmínky dovolí.   Přehled zesnulých v Českotřebovském zpravodaji bude Ve všech dosavadních číslech Českotřebovského zpravodaje  byl vždy uváděn také přehled zemřelých Českotřebováků ať žili ve Třebové, nebo na základě požadavku pozůstalých i jiných místech republiky či dokonce v cizině. V lednovém vydání tato informace chyběla, ale podle posledních informací je již pracuje na tom, aby tato rubrika byla od dalšího čísla obnovena.   Zasílání ČT zpravodaje dosavadním předplatitelům v ČR bude pokračovat Adresy převzal nový vydavatel - Město Česká Třebová, vede tedy evidenci dosavadních předplatitelů, Zatím však lednové číslo Čt. zpravodaje nedostali, protože zatím Česká pošta nezveřejnila ceník svých služeb, který bude platit od 1. února 2019 a který ovlivní cenu předplatného. Nyní po zveřejnění nového ceníku České pošty bude vše napraveno a předplatitelé dostanou  i lednové číslo časopisu  s informacemi o ceně předplatného  na rok 2020.  Potom již budou dostávat časopis pravidelně poštou v termínu při konci měsíce. V okolních obcích  Rybník, Třebovice, Semanín a Přívrat je možné získat Českotřebovský zpravodaj zdarma  na obecních úřadech. Tuto informaci k občanům  předají tamní obecní úřady. V dalších obcích, kde bylo dosud  doručování prováděno, t.j. ve Zhoři, Němčicích, Řetové, Dlouhé Třebové a v Ústí nad Orlicí  doručování nebude zajišťováno, zůstává možnost požádat o doručování poštou v rámci předplatného. Tuto službu by mělo zajišťovat infocentrum města. Zde jsou také k dispozici pro občany náhradní výtisky Českotřebovského zpravodaje.   Před 21 lety zemřel Ing. Jan Váně, přednosta lokomotivního depa V úterý 5. ledna 1999, čtyři měsíce před svou šedeátkou, zemřel Ing. Jan Váně. Celý svůj živost zasvětil železnici jako již třetí "českotřebovský nádražák" ve svém rodě, otec tří dětí. Vystudoval Vysokou školu dopravní na Fakultě elektrické trakce a energetiky v Praze v roce 1964 a navíc ještě i postgraduální studium téhož zaměření na VŠD v Žilině. Pro nesouhlas s politikou KSČ byl v době čistek po sovětské okupaci přeřazen ze svého místa vedoucího zkušebny a inženýra železniční dopravy na "praxi" ve funkci strojvedoucího. Po revoluci se Ing. Jan Váně ihned zapojil do organizace Občanského fóra a vznikající městské organizace Křesťansko-demokratické strany v České Třebové. Byl jedním z jejích nejzásadovějších členů, díky kterým bylo sesazeno staré komunistické vedení MěstNV Česká Třebová. V roce 1990 nastoupil do funkce přednosty Lokomotivního depa Česká Třebová a byl zvolen do městské rady. Po organizačních změnách na ČD pak pracoval jako vedoucí oddělení Depa kolejových vozidel Česká Třebová a přednášel na Univerzitě Pardubice - Dopravní fakultě Jana Pernera oblast kolejových vozidel.   Běh na Andrlův chlum po čtyřicáté sedmé  První lednovou sobotu roku 2020 se běžel tradiční běh do vrchu na Andrlův chlum. V pořadí 47. ročníku se účastnilo 95 běžců v 11 kategoriích. Letos 2,5 km dlouhou trať s převýšením 209 metrů komplikovaly rozbahněné části. Nejrychlejším závodníkem letošního ročníku se stal junior David Bílek z domácího Vencl Týmu s časem 9 minut a 52 sekundu. Druhý skončil s časem 9 minut a 54 sekund Jan Herda, muži A, z SKP Nymburk. Bronzovou příčku obsadil také za Vencl Tým, muž A, Tomáš Kubelka s časem 9 minut a 59 sekund.  Rekord trati drží Miroslav Vítek z roku 1998 a to s jedinečným časem 8 minut a 40 sekund.  Metlou Podorlicka byly odjakživa povodně Záměr přestavby rybníka Hvězda na přehradní nádrž byl již před 70 lety 27. července 1930 se konala v Mírově u Kostelce nad Orlicí plenární schůze tzv. "Orlického komitétu" za osobní účasti tehdejšího ministra veřejných praví Ing. Jana Dostálka. Na programu bylo dle novinových zpráv především bezodkladné zlepšení otázek vodohospodářských a komunikačních. Vzhledem k pravidelnému nebezpečí povodní se činnost zmíněného komitétu zabývala především zabráněním odtokových kalamit a obou Orlicích a jejich přítocích stavbou ochranných nádrží a úpravami břehů. Krom toho mají zbudované nádrže sloužit k účelům zemědělským a k výrobě elektrického proudu. První taková nádrž byla v dalších zbudována u Pastvin (není náhodou, že ministr Dostálek pocházel z Nekoře?). V plánu byly ještě další nádrže pro větší snížení povodňové vlny jako v Pěčíně, dále v tzv. Jedlině (nad Kláštercem nad Orlicí), v povodí Tiché Orlice pak u Jablonného n. Orlicí s obsahem 5 mil m3, u Bystřece (5 mil. m3), u Čermné (3 mil. m3) a plánovala se také stavba přehrady na Třebovce u Opatova s obsahem 3 mil m3, která měla vzniknout rekonstrukcí rybníka Hvězdy. Zajímavé je, že již v této době před sedmdesáti lety byl právě problém Třebovky dáván do popředí, neboť v této věci intervenovali nejen starostové obcí České Třebové, Parníka a Hylvát, ale také okresní hejtman Dr. Žaloudek. Jmenovaní si od své iniciativy slibovali nejen ochranu před povodněmi , ale také úpravu průtočných poměrů v Třebovce, aby jí tekla také voda a nejen splašky ze stok a barva z továrny. Podle dobového tisku dopadla intervence u ministra Dostálka dobře. Ministr žadatelům naznačil, které další kroky mají podniknouti a osobně slíbil všemožnou podporu. V podorlickém regionu se podařilo postavit nakonec jen jedinou - pastvinsko-nekořskou vodní nádrž a elektrárnu. Další budovatelsko-hospodářský program vlády byl nasměrován na vojenský program - stavbu hraničního systému opevnění a tak obyvatelé měst a obcí na řece Třebovce na rekonstrukci rybníka Hvězda jsme se nakonec dočkali. Povodeň 1997 totiž zahrozila a rozhodnutí urychlila.  Nyní přichází na řadu také úprava toku Třebovky v Třebovici a v Rybníku.  Takže ani nebylo zapotřebí nově ustavit ministerstvo veřejných prací  obsazené postem ministra někde z našeho mikroregionu. -mm- Na Parníku nebo v Parníku? Tato otázka byla diskutována a rozřešena v časopise "Naše řeč" roč. XIV. č. 3 (1930) na straně 67 na základě stížnosti některých parnických občanů, kterým nebylo užívání spojení " na Parníku" po chuti. Kolem problému vznikla také ostrá diskuse v regionálním tisku. Občanstvo Parníka se tehdy rozdělilo na dvě skupiny, z nichž první požadovala používání spojení "v Parníku" a "do Parníka" stejně jako v každé jiné obci. Odpověď ve zmíněném časopise je následující:  " …Žádný skutečný Pražák neřekne, že má byt v Smíchově, ve Vinohradech, nebo že byl před týdnem ve Zbraslavi: každý říká na Smíchově, na Smíchov atd. Takových osad, při nichž se užívá předložky na místo obvyklých předložek v, do, je v našich zemích veliké množství. Odkud tato odchylka pochází, nebývá vždy jasno, někdy se tím naznačuje směr nahoru (do kopce, proti toku řeky nebo potoka), někdy směr na bývalý hrad apod. Ale i my pokládáme za násilí páchané na jazyce, vnucovati mu předložky neobvyklé. A chodí-li se z České Třebové odjakživa na Parník, na Lhotku, bydlí-li se na Parníku, na Lhotce, nevidíme, proč by se to bez násilí mělo měniti ve výrazy v, do."   Pořádná zima jakou nyní dlouho nepamatujeme byla v r.  2001 nebo i 2012 Pamětníci říkali, že takovou zimu dlouho, dlouho nepamatují. A pokud byla, nebyla nikdy v době tak naplněné automobily jako je ta doba dnešní. Proto má svat a sjízdnost ulic ve městě zcela jiný význam, než měla před lety, kdy samozřejmě také chumelilo a také byl i velký vítr, také byly závěje. Oceňuji však řidiče za ohleduplnost navzájem. Přes velké množství rozježděného sněhu nikdo nenadává na silničáře (a další firmy udržující sjízdnost), neboť všichni na vlastní oči vidí, jak je taková práce marná..  Dne 2. ledna 2002 byla řada silnic v okolí sjízdná pouze se řetězy a vyhnout se s nákladním vozem znamenalo zastavit u krajnice, často v závěji. Lidé však nespěchali a pomáhali si....... Obchvat České Třebové se poprvé objevil mezi plánovanými akcemi v r. 1999 Vedoucí referátu dopravy a silničního hospodářství tehdejšího OkÚ ing. Mojmír Myšák (nyní pracuje na krajském úřadě) informoval o plánovaných akcích v oblasti silničního hospodářství okresu. Mezi akcemi, které budou určitě zařazeny do plánu roku 1999, je zařazena oprava silničního mostu přes Pastvinskou přehradu v celkovém nákladu až 15 mil. Kč. Vzhledem k potřebě opravit izolaci mostu se počítá s opravou od května do září. Měla také pokračovat rekonstrukce krytu vozovky silnice I/11 v úseku Suchý vrch - Červená Voda v celkovém nákladu až 15 mil. Kč. Poslední větší akcí v okrese je oprava dvou mostů na silnici III/3576 v lokalitě Jangelec u Vysokého Mýta. Během roku má být provedena příprava na opravu mostu v Letohradě na silnici II/360, který má již nyní omezenou nosnost na 9 t a mostu přes Třebovku v Třebovici na silnici I/14. Nyní po 20 letech můžeme konstatovat, že mnohé tyto akce  byly realizovány mnohem později. Referát ´dopravy a silničního hospodářství OkÚ dále zařadil do plánu další potřebné akce, které seřadil takto: 1. Přeložka I/35 Vysoké Mýto, která je připravena ve třech variantách. Nejlacinější první varianta (na kterou je údajně již vytvořena studie) počítá jen s obchvatem Vysokého Mýta, druhá možnost počítá také s obchvatem obce Hrušová, stejně jako třetí, nejnáročnější (za 500 mil. Kč), která počítá také s přeložkou železniční tratě a stavbou viaduktu. 2. Přeložka silnice I/14 Česká Třebová do trasy budoucí R 35 v nákladu až do 350 mil. Kč; 3. Rekonstrukce silnice I/43 v Lanškrouně u Krčmy v délce 1 km v nákladu 20 mil. Kč; 4. Rekonstrukce silnice II/315 v Dobříkově v délce 250 metrů (úprava křižovatky) v nákladu 2 mil. Kč; 5. Rekonstrukce silnice II/312 v úseku Lichkov - Dolní Lipka v délce 3 km v nákladu až 30 mil. Kč ( k hraničnímu přechodu do Polska); 6. Rekonstrukce silnice I/43 na úseku Dolní Lipka - Králíky - Červená Voda 8,5 km, náklad 20 mil. Kč 7. Rekonstrukce silnice II /357 v úseku Choceň - Vysoké Mýto v délce 8 km. Jde o rozšíření krajnice o 0,6 m na obě strany. Silnice je velmi frekventovaná se silným provozem cyklistů a současná šíře údajně neumožňuje ani vodorovné značení vozovky.  Zařazení obchvatu České Třebové do reálného plánu bylo tehdy považováno za velký úspěch. Naopak ve výčtu akcí nebyl dříve propagovaná výstavba tunelu pod Žamberkem za cca 300 mil. Kč. Dnes si můžeme o těchto akcích myslet své. Všechno je jinak a na obchvat České Třebové budeme jistě čekat další dlouhá léta, snad ne dalších dvacet let. Je třeba připomenout, že jde státní investice, se kterými město mnoho nepohne. Termín odevzdání přihlášek na divadelní předplatné JARO 2020 je 15. leden !