Příjemné počasí, žádné nesnesitelné vedro. Koupání v krytém bazénu,
jízdy na kole po okolí, na koupaliště musíme jinam. Na
Podhorce byly kynologické závody, přijeli závodníci s pejsky z
široka daleka. Dopravní situace klidná mimo Podbranské a Smetanovy
ulice klidný průběh. Lidi ovšem štve nemožnost legálního průjezdu
zbytečně uzavřenou Lidickou ulicí ze Starého náměstí na Skuhrov.
Díky tomu je provoz na sídlišti Křib zbytečně komplikovaný.
Opravdu to nejde řešit?
Zítra si připomeneme výročí upálení Mistra Jana Husa. V deset v
Javorce u Husova pomníku je vzpomínková slavnost.
Sv. sv. Cyrila
a Metoděje je především křesťanský svátek
Jen malé zmínky v médiích, na internetu už vůbec. Přitom příchod
věrozvěstů do střední Evropy měl pro nás velký význam, který tak nějak
připomínáme jen ve vlastivědě ve 4. třídě a pakl znovu i v dějepise.
Jako by se to dnešní doby už netýkalo.
K opravě fasády kostela sv.
Jakuba
Město a jeho občané si však přece jen všímá opravy fasády kostela sv.- Jakuba. Je
to v centru města a tak to neujde pozornosti. Nově svítí fasáda
kostelní věže i nově pozlacené ručičky od hodin včetně číselníku. Oprava
se daří, byly vybrány dobré firmy, které spolu spolupracují. Přesto
zatím nashromáždění finanční prostředky nemusí stačit, jsou tam více
práce, se kterými se nepočítalo. Jen např. zlacení čtyř skoro dvoumetrových
číselníků stálo více než 35 tisíc korun. Proto je organizována
sbírka pro tyto účely, práce ani fasádou nebude končit,
práce je hodně i pro příští léta zase v interiéru. Kostel patří
sice církvi, ale je také součástí života každého z nás, nechceme,
aby byl ostudou města. Připomeňme si třeba kousek z jeho historie:
Demontáž a vkládání nové
schránky v báni při velké opravě v roce 1992. (z archivu
Františka Čecha)
Kostel
sv. Jakuba stojí na místě, kde již kostel stával, V nejstarších textech
se píše o kostelu sv. Mikuláše. Byl dřevěný a byl zničen při velkém požáru
města v roce 1636, na jeho místě postavený zděný kostel pak vyhořel po
úderu blesku 28. července 1793. Nový kostel dal pak vystavět Kníže
Lichtenstein ve stylu klasicistním. Po pěti letech byl dokončen v roce
1801. Vznikl podle návrhu rakouského architekta Josefa Hardtmutha, m.j.
zakladatele továrny Koh-i-noor
Hardtmuth.
Chrám byl zbudován na
půdorysu rovnoramenného kříže, nad západním průčelím vyrostla vysoká
hranolová věž zvonice a do jeho východní části byla zakomponována
sakristie. Vstupní průčelí zdobí štít tvaru trojúhelníku a v tympanonu
znak Lichtenštejnů.
Díky neopatrnosti
klempířů se i tento nový českotřebovský kostel se nevyhnul ničivému
požáru. Bylo to v srpnu 1884. Oprava trvala čtyři roky, bylo třeba
přemalovat obrazy a obnovit střešní kryt. Klenba kostela vydržela.
Současnou 37 metrů vysokou báň věže, která podle znalců nevhodně
nahradila původní báň architekta Hardmutha, zhotovila v roce 1913 firma
Rössler a Kudlík.
Poslední celkovou
rekonstrukcí prošel kostel v roce 1992, na přelomu století byly
rekonstruovány a rozšířeny zdejší varhany. Obnovou prošly také barokní
sochy světců, zdobící venkovní prostranství u chrámu - sochy sv.
Barbory, sv. Kateřiny a sv. Jana Nepomuckého. Historii kostela můžeme
doplnit několika snímky...
Kostel před rokem 1913 -
pohled z Hýblovy
ulice a dnešní snímek (pohled z Klácelovy
ulice, (foto VV)
V textu podélný řez - z
projektu rakouského architekta Hardmutha
Fotografie
ciferníku na věži kostela sv. Jakuba
před
renovací (vlevo) a po renovaci (vpravo) - foto Aleš Kobulej
Špatně
upečená anketa
Jde o „Dotazník OIK TV". Je chvályhodné, že nějaký takový
průzkum týkající se problematiky místního televizního vysílání
vznikl (ale opravdu „místního“), taková otázka se řeší nejlépe ve
spojení s občany, daňovými poplatníky, kteří přes rozpočet města
místní televizní vysílání platí. Přesto k tomu dodávám otázku: Proč
právě „dotazník OIK TV?"
Jak chce ovšem město
ovlivňovAT skladbu vysílání u soukromého podnikatelského subjektu,
se kterým není nijak smluvně spojeno?
Rozuměl bych anketě vyhlášené na téma „místní televizní vysílání" v
obecnější poloze. Jak (a hlavně proč?) můžeme rozebírat
podnikatelské zaměření soukromé společnosti, s níž už smlouva o
spolupráci skončila?
Město si totiž - dle návrhu Martina Vašíčka - zadalo výrobu a
vysílání videoreportáží jinému personálně propojenému subjektu
zvanému „Orlická mediální skupina, z.s." a zaměření na OIK TV je
tedy tím pádem hodně „mimo mísu".
Celý
článek a toto téma najdete ZDE
Druhý den kynologických závodů na Podhorce:
Podhorský skok
Byly to klasické závody v agility snad pro všechny kategorie co tu
existují. Byly to takové "domácí závody", žádné "mistrovství světa".
To na rozdíl od sobotního dění, kdy se opravdu závodilo o republikové
medaile za účasti mezinárodních rozhodčích. Pořadatelé
zajistili hladký průběh závodů. Při pěkném letním počasí
to nakonec všichni čekali. Jenže terén ještě pár dnů před závody
byl takový, že se zvažovalo, zda se bude naprogramované klání
vůbec konat. Vysoký stav vody v Třebovce způsobil vytvoření
vodních lagun na cvičiští (kynologové říkají "na
place"), a tak se voda
odtud musel čerpat a nebylo jí vůbec málo. Ještě v sobotu
na prvním závodním dni byl terén velmi měkký. Všechno
se nakonec podařilo dotáhnout do konce a tak dlouhý výčet závodníků
přihlášených na závody podařilo uspokojit dobře zvládnutým
programem. Závody podpořila řada tradičních sponzorů a také
dokonce někteří sponzoři noví. Pejsci to rozhodně ocenili,
jistě i jejich majitelé. Na závody přijela i kamera Českotřebovského
deníku a tak budeme moci předvést některé pejsky pěkně v akci.
(mm)Video ze závodu
najdete ZDE
Podhorský skok 2020 - VIDEOREPORTÁŽ
Nová
videoreportáž z 11/7
Nová
vizualizace přístavby expozice velorexů v městském muzeu
Venkovní
pohled. Celý
popis návrhu rozšířené expozice
najdete ZDE