Českotřebovský deník 193/2020 (5/7) 
První z dvojice letních svátků
Příjemné počasí, žádné nesnesitelné vedro. Koupání v krytém bazénu, jízdy na kole po okolí,  na koupaliště musíme jinam.  Na Podhorce  byly kynologické závody, přijeli závodníci s pejsky z široka daleka. Dopravní situace klidná mimo Podbranské  a Smetanovy ulice klidný průběh. Lidi ovšem štve nemožnost legálního průjezdu zbytečně uzavřenou Lidickou ulicí  ze Starého náměstí na Skuhrov. Díky tomu je provoz na sídlišti Křib zbytečně komplikovaný.  Opravdu to nejde řešit?
Zítra si připomeneme výročí upálení Mistra Jana Husa. V deset v Javorce u Husova pomníku je vzpomínková slavnost.
 
Sv. sv. Cyrila a Metoděje je především křesťanský svátek
Jen malé zmínky v médiích, na internetu už vůbec. Přitom příchod věrozvěstů do střední Evropy měl pro nás velký význam, který tak nějak připomínáme jen ve vlastivědě ve 4. třídě a pakl znovu i v dějepise. Jako by se to dnešní doby už netýkalo.
K opravě fasády kostela sv. Jakuba
Město a jeho občané si však přece jen všímá opravy fasády kostela sv.- Jakuba. Je to v centru města a tak to neujde pozornosti. Nově svítí  fasáda kostelní věže i nově pozlacené ručičky od hodin včetně číselníku. Oprava se daří, byly vybrány dobré firmy, které spolu spolupracují. Přesto  zatím nashromáždění finanční prostředky nemusí stačit, jsou tam více práce, se kterými se nepočítalo. Jen např. zlacení čtyř skoro dvoumetrových číselníků stálo více než 35 tisíc korun.  Proto je organizována sbírka  pro tyto účely, práce ani fasádou nebude končit,  práce je  hodně i pro příští léta zase v interiéru. Kostel patří sice církvi, ale je také součástí života každého z nás, nechceme, aby byl ostudou města. Připomeňme si  třeba kousek z jeho historie:

 

 

Demontáž a vkládání nové schránky v báni při velké opravě v roce 1992. (z archivu Františka Čecha)                   

Kostel sv. Jakuba stojí na místě, kde již kostel stával, V nejstarších textech se píše o kostelu sv. Mikuláše. Byl dřevěný  a byl zničen  při velkém požáru města v roce 1636,  na jeho  místě postavený zděný kostel pak vyhořel po úderu blesku 28. července 1793. Nový kostel dal pak vystavět Kníže Lichtenstein ve stylu klasicistním. Po pěti letech byl dokončen v roce 1801.  Vznikl podle návrhu rakouského architekta Josefa Hardtmutha, m.j. zakladatele továrny Koh-i-noor Hardtmuth.

Chrám byl zbudován na půdorysu rovnoramenného kříže, nad západním průčelím vyrostla vysoká hranolová věž zvonice a do jeho východní části byla zakomponována sakristie. Vstupní průčelí zdobí štít tvaru trojúhelníku a v tympanonu znak Lichtenštejnů.

Díky neopatrnosti klempířů se i tento nový českotřebovský kostel se nevyhnul ničivému požáru. Bylo to v srpnu 1884. Oprava trvala čtyři roky, bylo třeba přemalovat obrazy a obnovit střešní kryt. Klenba kostela vydržela. Současnou 37 metrů vysokou báň věže, která podle znalců nevhodně nahradila původní báň architekta Hardmutha, zhotovila v roce 1913 firma Rössler a Kudlík.

Poslední celkovou rekonstrukcí prošel kostel v roce 1992, na přelomu století byly rekonstruovány a rozšířeny zdejší varhany. Obnovou prošly také  barokní sochy světců, zdobící venkovní prostranství u chrámu - sochy sv.  Barbory, sv. Kateřiny a sv. Jana Nepomuckého. Historii kostela můžeme doplnit několika snímky...

Kostel před rokem 1913 - pohled z Hýblovy ulice a dnešní snímek (pohled z Klácelovy ulice, (foto VV)
V textu podélný řez - z projektu rakouského architekta Hardmutha
Fotografie ciferníku na věži kostela sv. Jakuba
před renovací (vlevo) a po renovaci (vpravo)  - foto Aleš Kobulej
Špatně upečená anketa
Jde o „Dotazník OIK TV". Je chvályhodné, že nějaký takový průzkum týkající se problematiky místního televizního vysílání vznikl (ale opravdu „místního“), taková otázka se řeší nejlépe ve spojení s občany, daňovými poplatníky, kteří přes rozpočet města místní televizní vysílání platí. Přesto k tomu dodávám otázku: Proč právě „dotazník OIK TV?"
Jak chce ovšem město ovlivňovAT skladbu vysílání u soukromého podnikatelského subjektu, se kterým není nijak smluvně spojeno?
Rozuměl bych anketě vyhlášené na téma „místní televizní vysílání" v obecnější poloze. Jak (a hlavně proč?) můžeme rozebírat podnikatelské zaměření soukromé společnosti, s níž už smlouva o spolupráci skončila? Město si totiž - dle návrhu Martina Vašíčka - zadalo výrobu a vysílání videoreportáží jinému personálně propojenému subjektu zvanému „Orlická mediální skupina, z.s." a zaměření na OIK TV je tedy tím pádem hodně „mimo mísu".   Celý článek a toto téma najdete ZDE
Druhý den kynologických závodů na Podhorce: Podhorský skok
Byly to klasické závody v agility snad pro všechny kategorie co tu existují. Byly to takové "domácí závody", žádné "mistrovství světa".  To na rozdíl od sobotního dění, kdy se opravdu závodilo o republikové medaile  za účasti mezinárodních rozhodčích.  Pořadatelé zajistili hladký průběh závodů.  Při  pěkném letním počasí to nakonec všichni čekali. Jenže terén ještě pár dnů před závody  byl takový, že se zvažovalo, zda se  bude naprogramované klání vůbec konat.  Vysoký stav vody v Třebovce způsobil vytvoření vodních lagun na cvičiští (kynologové říkají "na place"), a tak se voda odtud musel  čerpat a nebylo jí vůbec málo. Ještě v sobotu na prvním závodním dni byl terén velmi měkký.   Všechno se nakonec podařilo dotáhnout do konce a tak dlouhý výčet závodníků přihlášených na závody podařilo uspokojit dobře zvládnutým  programem.  Závody podpořila řada tradičních sponzorů a také dokonce někteří  sponzoři noví.  Pejsci to rozhodně ocenili, jistě i jejich majitelé. Na závody přijela i kamera Českotřebovského deníku a tak budeme moci předvést  některé pejsky pěkně v akci. (mm)  Video ze závodu najdete ZDE
  Podhorský skok 2020 - VIDEOREPORTÁŽ
  Nová videoreportáž z 11/7

Nová vizualizace přístavby expozice velorexů v městském muzeu
Venkovní pohled.  Celý popis návrhu rozšířené expozice najdete ZDE