Českotřebovský deník 64/2023 (4/3)    
Nové video Českotřebovského deníku:
Ivan Martin Jirous na fotografiích Alžběty Kopecké
Fotografie zachycující legendu českého undergroundu, básníka Ivana Martina Jirouse v letech 2000-2011 opatřila fotografka Alžběta Kopecká nejenom při jeho vystoupeních, ale i v intimních chvílích každodenního života. Alžběta Kopecká (na fotografii), rodačka z Pardubic dnes žijící v Rybníku u České Třebové, pořídila výjimečný dokumentární materiál mapující poslední roky bytí známého disidenta, držitele Ceny Jaroslav Seiferta či Ceny Toma Stopparda.
Na vernisáži, která byla zahájena 2. 3. 2023 v 17.00 hodin, byl  velký nával a málo místa. Vernisáž se stala příležitostí k setkání lidí, kteří si měli co říci, setkání s hudbou a hlavně také s přečtenými texty Martina Jirouse a také o Martinu Jirousovi. V hudebních vystoupeních jsme vyslechli  Lucii Piussi a Eva Turnovou (Živé kvety, Plastic People of the Universe). Výstavu zahájil Josef Jan Kopecký a John Bok, český politický aktivista a spoluzakladatel známého Spolku Šalamoun, který se zabývá nespravedlivě stíhanými. ale především  undergroundová legenda, která podle  jeho vyjádření vlastně také doplňovala  Rodinu Ivana Martina Jirouse a. John Bok byl  ve výstavní síni  doslova na roztrhání, tolik přátel zde možná ani nečekal. Z vernisáže připravil Českotřebovský deník video reportáž, fotografie se v ostrém světle lesknou, ale atmosféra vernisáže vlastně setkání souznějících lidí byla zachycena myslím dobře....
 
Jubilejní Memoriál Břeti Hampla  v dešti
Konal se jubilejní Memoriál Břeti Hampla. I v dešti se ho zúčastnilo 250 účastníků
Po dvou letech se konal Memoriál Břeti Hampla. Letošní jubilelní 30. ročník zimních skautských hlídkových závodů uspořádal 3. chlapecký oddíl střediska Javor Česká Třebová v sobotu 18. února. Sešlo se na něm skoro 250 účastníků a účastnic.
Závody se konaly v okolí chaty U Floriána, kterou zapůjčil Sbor dobrovolných hasičů Parník, jemuž tímto děkujeme. Po pátečním vaření polévky, přípravě závodu a značení trati se od sobotního rána začali scházet přihlášení účastníci a účastnice. Letos se závodu, kromě domácích českotřebovských, zúčastnili skauti a skautky z Dlouhé Třebové, Dolní Dobrouče, Chocně, Lanškrouna, Sezemic, Ústí nad Orlicí, Vysokého Mýta a Žamberka. Hlídek se celkem sešlo 42.
Celý článek a fotky ZDE
Literární hysterie v městské knihovně
Karolína Zoe Meixnerová: Literární hysterie - Němcová, Havlíček
Boženu buď miluješ, nebo nenávidíš. Do jakého tábora patříte vy? A proč byl Karel Havlíček Borovský takový frajer?
29. 3. od 18:30 hodin, 1. patro knihovny
 
Prodej vstupenek na https://www.literarnihysterie.cz/besedy/
Cena: 150 Kč. @cojezoe_
 
Karolína Zoe Meixnerová je česká bohemistka, blogerka a spisovatelka, která se zaměřuje na popularizaci autorek a autorů české literatury. Jejím cílem je ukázat, že za zvučnými jmény naší literární historie se skrývají skuteční lidé, s (ne)obyčejnými životními příběhy a touhami. Skromný instagramový účet se rozrostl v komunitu milovníků literatury, Karolína v současnosti pořádá besedy pro školy i veřejnost po celé republice, účastní se knižních festivalů a dalších kulturních akcí. V roce 2022 vyšla její knižní prvotina Průvodce literární hysterií 19. století, nyní se chystá k vydání kniha druhá.
V Seči budou slavit 705 let od vzniku města
Město Seč bylo dalším cílem cesty hejtmana Martina Netolického a radního pro oblast venkova, životního prostředí a zemědělství Miroslava Krčila. Se starostou Marcelem Vojtěchem si prošli kulturní dům z roku 1968, jehož rekonstrukci obec na několik etap plánuje. V letošním roce si Seč bude připomínat 705 let od svého vzniku.
„Kulturní dům v Seči byl otevřen jen několik málo měsíců před srpnovými událostmi roku 1968. Širší veřejnosti je známý především diskotékami a kulturními akcemi pro mladé. Technologie, ale také střecha či další vybavení dožívají, a proto město připravuje jeho rekonstrukci a osazení fotovoltaických panelů na střeše, které by snížily odběr elektrické energie i pro budovu obecního úřadu či technických služeb. Vzhledem k předpokládaným nákladům bude chtít město žádat o evropské či státní dotace,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který také připomněl loňské dokončení modernizace silnice II/337 ze Seče do Třemošnice za 184 milionů korun včetně daně. Jednalo se o více jak osm kilometrů dlouhý úsek na trase Třemošnice, Podhradí, Starý Dvůr, Kraskov, Žďárec u Seče a Seč.
Zástupci kraje se starostou Vojtěchem hovořili také o dalších rozvojových plánech včetně opravy místní komunikace směrem na Hoješín či modernizaci veřejného osvětlení v místních částech Prosíčka, Kraskov a Počátky. Další plány se týkají modernizace známého Autokempu Seč Pláž, kde město plánuje vybudování solárního systému pro ohřev užitkové vody. Řeč byla také o zavedení energetického managementu či zpracování energetické koncepce. „Seč je dlouhodobě velmi aktivní z hlediska přípravy menších i větších projektů v rámci našich dotačních programů. Svoji roli samozřejmě hraje také to, že se město skládá z deseti místních částí a je vyhledávanou turistickou lokalitou,“ uvedl radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil.
FOTOGRAFIE PRO PAMĚTNÍKY
Stále zkoumáme fotografie z českotřebovského nádraží. Dnes  je na řadě snímek kolejiště nádraží z roku 1925, tedy krátce po otevření nového osobního nádraží (1. prosince 1924) . Snímek byl pořízen z tehdy nově postaveného  Herzánova mostu. V té době ještě nestálo lokomotivní depo nad Rybníkem a tak vidíme točnu  a potřebné lokomotivní hospodářství, které nemohlo  rostoucímu provozu postačovat. Za nádražím je již vidět komin akciové cihelny, zbouraný v roce 2016.
 
Zajímá Vás, kdo udával za války českotřebovské občany gestapu?
Pardubické gestapo mělo v počátcích okupace 29 příslušníků, pro kontrolu přibližně 450 000 obyvatel pardubického kraje. Je jasné, že bez pomoci kolaborantů a zrádců z řad domácího obyvatelstva by okupační moc nemohla ovládnout tak velký počet obyvatel.
 
Vždyť na sledování jedním členem gestapa připadalo více než 15 500 obyvatel. Proto si gestapo, konkrétně referát IV N, vybudovalo síť konfidentů, která měla pokrýt celou oblast pardubického kraje. Konfidenti byli získáváni nejenom z řad českého obyvatelstva, ale i z německého, ruského i jiného. Ze všech dostupných materiálů vyplývá, že při získávání konfidentů gestapo stále více využívalo osob, které ukázaly po zatčení morální slabost a zradou si vykupovaly ohrožený život.
 
Konfidenti tohoto typu způsobili našemu odboji nejtěžší ztráty. Je ovšem nutno uvážit, jaké kruté donucovací prostředky gestapo k tomu používalo, když se jim ze zatčených loajálních Čechů podařilo získat zrádce, schopné udat své kamarády. Mnohdy to bylo nelidské mučení nebo vyhrožování likvidací jejich rodiny. Z poválečných výslechů členů gestapa je zřejmé, že od konfidentů dostávali tolik udání, že většinu z nich neměli čas prošetřit. Nejčastěji ale docházelo k postupnému udávání bez další spolupráce s gestapem. Zatkli jednoho, ten nevydržel tvrdý výslech a udal několik dalších, a tak to šlo stále dál. Je známo mnoho případů, že tito lidé, kteří poznali nelidskost gestapáckých výslechů, pokud přežili, se po válce sešli, podali si ruku a vše si odpustili.
 
Více se dozvíte v v zajímavém článku Vladimíra Hampla ml. na tomto odkazu ZDE