Patříme sem nebo nepatříme?  Využijme to než na to přijdou !

 Česká Třebová byla zařazena mezi hospodářsky a sociálně ohrožené regiony, spolu s územím bývalých Sudet, tedy  Svitavska, Moravskotřebovska a také Králicka. Byla k tomu dokonce celostátní konference, kde bylo konstatováno, že Česká Třebová se ostatním takovým územím nepodobá - nebyla po válce dosídlena a její obyvatelé mají ke svému městu a jeho historii hluboký vztah. Byl charakterizován sloganem "Česká Třebová malá, ale naše", tak podobným k tomu, který popisuje situaci ve státě v roce 1938 po odstoupení Sudet. Tehdy  se zase uvádělo "Republika malá, ale naše" (a byly tak vydané i mapy této "druhé" tedy Česko-slovenské republiky).  Jenže i to má mouchy, např. Lanškrounsko jako dosídlený region do ohrožených území nepatří. O začlenění svědčí objektivní statistiky: roste průměrné stáří obyvatel, rodí se málo dětí, klesá počet obyvatel, mladí odchází z města za lepším, jsou zde nižší mzdy, menší podíl vysokoškolsky vzdělaných atd...

V řadě hodnocení ale Česká Třebová rozhodně není "na ocase"!  Právě čerstvé je hodnocení měst v kraji v průzkumu "Město pro byznys", kde je Česká Třebová  druhá v kraji, zatímco Svitavy, Moravská Třebová nebo Králíky jsou na 8., 10. a 14. místě mezi 15. městy s ORP v našem kraji. Podobně v hodnocení  měst v průzkumu "Město pro život se Česká Třebová umísťuje jako velmi dobrá lokalita na 40. místě v republice (čtvrtá v našem kraji), zatímco ostatní města z ohrožených regionu našeho kraje jsou na 120., 140., a 180. místě.  Zde naopak třeba nižší úroveň mezd má být údajně pro Českou Třebovou potenciální výhodou.

Můžeme pátrat o příčinách současné situace.

Byla dána např. likvidací textilního průmyslu a citelnými změnami na železnici. Zejména zde se podařilo "Výkonné jednotky ČD" osekat a v rámci centralizace vyvést z města. Jak snadno se vždy dařilo zdůvodnit, že je třeba v rámci restrukturalizace zrušit sídlo některé organizace právě v našem městě. Po likvidaci Provozních oddílů vzniklo Obchodně provozní ředitelství, po událostech známé železniční stávky pak snadno přenesené - kam jinam než do Prahy.  Pozici obhájil Dopravní vzdělávací institut, jehož budova byla dokonce za evropské peníze rekonstruována, a jeho Svářečská škola. V roce 2017 bylo zrušeno Depo kolejových vozidel, Jako poslední loni společnost ČD Cargo zde zrušila sídlo své Provozní jednotky. Všude jsme slyšeli jednoduché vysvětlení: "pracovníci zde vlastně zůstanou, nic vážného se neděje". Ale ty lépe placené pozice a prestiž lokality byly vždy převedeny jinam. A přitom  lidí s vysokoškolským vzděláním pro železnici bylo dost a zázemí zde bylo opravdu velké. A protože nových vysokoškoláků  je dnes spousta, tak hledají svou práci na odpovídajících pozicích a tedy samozřejmě jinde. A když jsem loni zvedal varovný prst při rušení výkonné jednotky ČD Cargo, tak mě ještě v regionálním televizním kanálu obvinili za šíření nepravdivé informace.

V České Třebové jsme v devadeátkách nezaváhali a vytvořili podmínky pro umístění pracoviště vysoké školy - Dopravní fakulty Jana Pernera. Je zde i dnes, ale....

Česká Třebová měla (a ještě v podobě několika kanceláří stále má (viz výpis z organizační struktury fakulty) svoje vysokoškolské pracoviště Dopravní fakulty Univerzity Pardubice. V roce 2014 studenti odešli,  univerzita budovu, kterou pro ni město v 90. letech pomohlo "za hubičku" získat, prodala bez vědomí města v dražbě. Město si ji muselo koupit. Kvestor Ing. Gabriel se tehdy opravdu vyznamenal. Možná se mohlo najít nějaké společné řešení např. za účasti kraje. Jenže to ještě nebyly stanoveny "ohrožené regiony". Univerzita má více fakult a budova v dobře dostupném místě východní části kraje mohla univerzitě jistě dobře sloužit.  Nyní bude budova v centru připravována k využití pro městskou knihovnu, ovšem za dost velké peníze, které chybí jinde. Žádné jiné město v kraji nedalo tolik peněz pro svou městskou knihovnu. Ani Pardubice, tam jde o knihovnu krajskou.

Vysoká škola nás opustila, ale město nezanevřelo a stále posílalo statisícové částky do Nadačního fondu Jana Pernera, neboť bylo u jeho zřizování, mělo odpovědnost.

A Pardubice, sídelní město univerzity,  neposílalo do nadačního fondu nic, nebo obligátních 30 tisíc. Navrhoval jsem opakovaně změnu, ale nepochodil. Až od roku 2022 se příspěvky České Třebové snížily a fondu tudíž hrozí zánik, Pardubice nic, Pardubický kraj nic, ostatní města v kraji nic. A přitom univerzita by mohla městu pomoci, taková byla očekávání v 90. letech.

Nyní má být spásou ČT PINK neboli TO PINK, název města v označení pracoviště inkubátoru snad vadí, překáží.  Asi podle pravidla "malá ale naše", moc se do regionu neroztahovat, název "Česká Třebová" asi netáhne. Po prvních hlasitých událostech spojených s jeho startem TOPINKU je zlověstné ticho, slíbené termíny uplynuly. Na webu jsou jen hodně staré přípěvky plné optimismu a čerstvé inzeráty na prázdné kanceláře nebo místa pro CO WORKING.

Podnikatelské prostředí.

V hodnocení průzkumu město pro byznys je Česká Třebová oceňována jako druhé nejlepší město k podnikání v kraji! Důvody jsou, třeba velký počet velkých zaměstnavatelů nad 250 zaměstnanců a současně jsou nižší mzdy považovány za příležitost k rozvoji.  Rozvoji podnikání má pomoci TOPINK a pořádaná PINK Akademie, Zatím se to daří s nevalným výsledkem. V prvním běhu 2023 byly 3 absolventky a vloni pět nebo šest. Město chce pokračovat a vybízí P PINK k otevření dalšího kurzu, který už dopředu podpořilo rekordní částkou 146 tisíc korun.  Snad bude otevřena na podzim, zatím to nikde zveřejněno není.  A TOPINK? Uvidíme, snad jsou prostory nějak zatím pronajaty. Dál se dostaneme, až přijdou evropské dotace a až se vybaví ta nevyužitá budova  MIKY na Skalce. Jenže je to třeba stihnout do roku 2027, pak už evropské peníze budou opravdu jen podstatně nižší a více sofistikované. Ve městě je však více nevyužitých prostor k podnikání a ještě více k obchodní a kancelářské činnosti. V každém případě je ale dobře, že bude vytvořeno nové podnikatelské zázemí.

Vzdělávání.

Zde vidím největší kámen úrazu, brzdu rozvoje. Je potřeba zkvalitnit práci na základních školách tak, aby se jejich absolventi obstáli v konkurenci s absolventy odjinud. Opakovaně jsou při hodnocení u přijímacích zkoušek na střední školy lépe připraveni  žáci z netřebovských škol. Také ve srovnávacím šetření uskutečněném před třemi lety bylo v hodnocení, že základní školy pracují pod svoje možnosti.   Této otázce je třeba věnovat největší pozornost. Pokud by Česká Třebová potřebovala v některé oblasti hodně pomoci, tak právě v této oblasti, získat (a tedy co nejlépe zaplatit) co nejlepší učitele,  zabránit častým změnám pedagogických kolektivů, zajistit dobré podmínky pro výuku, vyřešit  třídní kolektivy  tak, aby na jedné škole nebyly poloprázdné a jinde přeplněné třídy, aby byl dostatek  asistentů pro žáky, které potřebují pomoci, aby byla zajištěna dostupná a včasná pomoc školního psychologa. Musí se dle současných předpisů vyučovat společně ti dobří i ti hodně slabí, kteří by byli spokojenější v menším kolektivu, kde se jim může pedagog více věnovat. V zajištění co nejlepšího základního vzdělání vidím ten hlavní problém mládeže ve městě. Řešením nemůže být zřizování a rozvoj soukromých škol, které vzdělávají žáky bez možnosti řádného srovnání s ostatními, na městem placených školách pak ubývají žáci.

Lokalita Borek je koule na noze

Na problém jsem si nadělali sami, soustředěním sociálně nepřizpůsobivých do jedné lokality. Problémy byly i před povodněmi v roce 1997. Připomeňme si, jak se v letech 1996/97 řešilo zda postavit nebo nepostavit zeď (podle vzoru Ústí nad Labem)  mezi komunikací v Benátkách a nouzovými domky, které pak spláchla povodeň nebo problematiku kolem tehdy obydleného "Velkého domu". Jeho zachránce Mojmír Stránský  přecenil v devadesátých letech své síly a tak opuštěný dům straší v Husově ulici dodnes, byť odkoupený developerem, který se zatím k další akci nemá. Jenže po soustředění do společné lokality Borek vznikly nové problémy a to ještě větší.  Vznikl problém sociální, vyžadující nějakou pomoc z vnějšku.  Nyní se to snad konečně daří, Naděje s pomocí půjčky od města a dotaci řeší přestavbu NZDM. Ale plány na takovou  přestavbu a přístavbu byly již před 15 lety, měla zde být tělocvična a o pár let později také dětské hřiště - na stejném místě, kde bylo postaveno loni v listopadu.  Borek tehdy ovšem nedostal dotační podporu, nyní se konečně situace poněkud změnila.

  

Rozvoj čtvrti je potřeba. Třebováci ale těžko přijmou, aby se problémy lokality Borek řešily na úkor celého města. Proto třeba občané loni těžko nesli, že s dotacemi se postavilo nové hřiště v Borku, zatímco problém hřiště u parnické školy řešený nebyl. Pro Borek dotace byly, pro parnickou školu nic. Těžko vysvětlovat, že to jsou jiné dotace apod. Prostě chyběla odvaha města se pustit do rekonstrukce zanedbaného školního sportoviště. Letos to dopadne, ale i zde bychom měli skutečně zvážit a nerozdělovat akci na etapy!

Každý ekonom vám řekne, že na investice nelze našetřit, že je třeba budovat, neboť  každý odklad znamená zdražení a v našem případě i další problémy s provozem školy na Parníku, kde jich už teď není málo! Proč tedy musíme např. zahajovat novou investici za 1,3 milionu do  cyklotrasy na Kozlovském hřebeni, když školáci potřebují hlavně mít co nejdříve funkční školní sportoviště? Na multifunkční hřiště loni mohl kraj dát skoro dvoumilionovou dotaci, proč letos nemůže takto pomoci škole na Parníku, aby se to co nejrychleji dokončilo? Jsme přece sociálně ohroženým regionem a zlepšit je třeba podmínky právě ve školství, nikoliv na cyklotrase nad Kozlovem. A to i proto, že dotace Národní sportovní agentury nejsou přímo určeny pro školní sportoviště, ale pro veřejná hřiště. Rozlišujme priority.  Škola na Parníku už čekala dost dlouho a nechce mít pod okny dva roky staveniště. Zhotovitel je vybrán a je připraven práci udělat najednou.

Spolupráce s Pardubickým krajem

Česká Třebová je určena jako "HSOÚ" a to by ji mělo zvýhodňovat při dotacích a výběrových řízeních, v rámci kraje existuje dotační program pro takto postižené oblasti. Byl využit již v minulosti, kraj např. poskytl více než milionovou dotaci na vybudování Průmyslové ulice, tedy příjezdu k halám společnosti CFS. Možná bylo i více příležitostí, některé se však promarnily, připomeňme usilovnou a nerealizovanou snahu města o vybudování tzv. dobrodružné věže na Pekláku. Dotaci jsme nakonec vrátili, mohli jsme za ni pořídit něco potřebného. V roce 2023 kraj pak pomohl a poskytl dotaci na dobudování nebytových prostor v čp. 205 po bývalé poště na Parníku na rehabilitační centrum

Mimo to kraj samozřejmě  investuje do svých krajských zařízení, u nás  škol, a silnic. Nic ze zdravotnictví v majetku kraje u nás nemáme. Podobně kraj investuje i v jiných městech a někde i v daleko větším měřítku. Byly však i ztráty, které být nemusely. Připomeňme událost z 11. března 2017, kdy došlo k havárii nákladního vozu na silnici III/35846 mezi Semanínem a Třebovicemi. Ten se  propadl  nepevným podložím a jediná silnice pro odvoz kamionů z Metransu byla tedy zničena. Následně se ukázalo, že na opravu krajem stanovené objížďky při  tehdy prováděné rekonstrukci "podjezdů"  bude třeba vynaložit další desítky milionů korun.  Hned se mluvilo o nutném příspěvku města, které ovšem kamiony na tuto chatrnou objížďku nevyslalo. Rozhodnutí o objížďce vydal odbor dopravy Pardubického kraje. Město na to nemělo žádný vliv, ale nakonec zaplatilo. Stálo to dva miliony, padlo to ovšem na opravu silnice mimo katastr města. V souvislosti s tím, že Česká Třebová je  městem  hospodářsky oslabeným a nikoliv bohatým, tak to jistě bolelo.  Nicméně to prošlo zastupitelstvem, které takový příspěvek z rozpočtu 2018 schválilo. Rozhodující razítko Stavebního povolení  však dal pro Metrans Drážní úřad Olomouc, neboť šlo o "revitalizaci železniční vlečky"dotovanou EU.  

Shrnutí.

Zahrneme-li všechny ukazatele, tak zjistíme, že Česká Třebová je především sociálně ohroženým regionem. Nové investory lákat ani nepotřebujeme. Ale využijme jedinečnost České Třebové v místě na železničních koridorech. Myslím tím dopředu stanovit rozšířenou spolupráci např. se společností Metrans, a dalšími, např. úspěšně se rozvíjející společností CZ LOKO. Zatím to bylo tak, že loňské kulaté výročí založení této tradiční 175 let staré českotřebovské firmy slavili - v Jihlavě!!! 

Připomeńme firmám, že jim šetříme peníze např. nízkým koeficientem daně z nemovitých věcí.

Nebo to je naopak naše chyba?  

Potřebujeme podmínky pro to, aby se zde usazovali mladí lidé, posílali děti do škol  a získali práci s odpovídajícím finančním ohodnocením. V řadě věcí si musí pomoci město samo. Především tím, že bude své investice a zájem věnovat oblastem, které řešený problém ovlivňují. V  poměrně dlouhém období jsme  věnovali spoustu peněz tam, kde se o přímo podporu sociálního rozvoje nejednalo, do nadstavby.  Vzniká Nadační fond Českotřebovsko a budou zde shromážděny nějaké finanční prostředky, dílem z kraje, dílem z města a dalších přispívatelů. Máme u nás více velkých zaměstnavatelů, schopných město podpořit ze svého ekonomického výtěžku. Zatím se o příspěvky z místního podnikatelského sektoru perou hlavně sportovní kluby, už tak solidně podporované městem. Není to tak všude. Zdroj financí do nadačního fondu by měl být v rostoucí míře také v našem v podnikatelském (a bankovním) sektoru.

 

Rodiny zaměstnanců žijí v našem městě a chtějí, aby se rozvíjelo.

Ale víme už nyní, kam je třeba tyto peníze směřovat? Neměli bychom nyní už pracovat na vizi budoucího rozvoje? Zejména chybí stavební parcely pro rodinné domy. Využíváme všechny možnosti které máme?  Nezavrhli jsme zbytečně už předpřipravené a přístupné lokality, dokonce v majetku města? Navíc jde o pozemky typu brownfield (viz vizualizace připravená z rozhodnutí rady a nákladem města v roce 2022) , které je třeba řešit! Zdejší zástavba nebude stát město ani korunu. Příprava sítí a komunikací se uhradí z prodeje stavebních parcel.

Další pozemky se uvolnily zrušením hájení trasy plavebního kanálu DOL. Kupodivu přímo navazují na lokalitu rodinných domků Kateřinská, tedy na vyřešené území, bude  Jsou však dnes mimo zastavitelné území  a pro změnu by bylo třeba změnit územní plán. Proč se o to nesnažit a rozšířit tak levně zastavitelného území!?  Základem rozvoje bude tedy také úprava územního plánu! V žádných záměrech o tom není ani zmínka! Politikařením se z problémů nevyhrabeme! Právě k tomu by měl být zaměřen akční plán města.

Pro srovnání město Moravská Třebová, také v hospodářsky a sociálně ohrožené oblasti má připraveno k zástavbě stovku stavebních parcel a dalších 122 bytů připravuje ve spolupráci s městem developer. U nás máme sice také slíbené byty v lokalitě Na Primoně, ale tuž se to vleče 6. rokem a ceny mezitím stále rostou....

Spolupráce s podnikatelskou veřejností by měla být základem.

Zatím to spíš tak, že město je jednou za rok informuje a zajišťuje spíš jakýsi servis. Ale i obráceně, město má své potřeby, se kterými by mohla podnikatelská veřejnost pomoci. Právě proto byl letos podnikatelům představen nově se tvořící Nadační fond Českotřebovsko viz ZDE.

 Protože spoléhání na pomoc shora může být dlouhé čekání. Vše nakonec bude třeba vyřešit a čím to budeme více odkládat, tak to bude dražší a problémy se zatím spíše prohloubí. 

Milan Mikolecký 7.4. 2025

Příloha:

Město pro byznys: Pardubice obhájily loňský triumf, Česká Třebová na druhém místě

V krajském kole výzkumu Město pro byznys 1. dubna 2025 Statutární město Pardubice po zásluze obhájilo titul Město pro byznys Pardubického kraje. Stojí za tím vyrovnaná úroveň v obou hlavních kategoriích srovnávacího výzkumu, tedy v podnikatelském prostředí i v přístupu veřejné správy. Druhé místo obsadila Česká Třebová a třetí Hlinsko. Výsledky zpracovává analytická agentura Datank, která hodnotí všechny obce s rozšířenou působností v České republice.

Pardubice se blýskly v testu elektronické komunikace Krajské město se může pyšnit vůbec nejvyšším počtem podnikatelů v přepočtu na 1000 obyvatel, přičemž jejich meziroční nárůst je zároveň v rámci Pardubického kraje vysoce nadprůměrný. Nízký index stáří je příslibem pro rozvoj podnikání také do budoucích let. V Pardubicích se dostatečně staví, alespoň o tom svědčí vysoce nadprůměrný počet dokončených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel. Radnice umí čerpat dotace, svědčí o tom velmi vysoký podíl dotací na příjmech. Finanční prostředky města směřují nadprůměrně zejména do oblasti sportu a také do oblasti veřejné dopravy. Jako velice kvalitní z pohledu podnikatele byly vyhodnoceny webové stránky města, na kterých je vše podstatné pro komunikaci s veřejnou správou a řada dalších užitečných informací. Skvělého výsledku dosáhly Pardubice v mystery testování, které prostřednictvím fiktivních podnikatelských dotazů ověřuje, jak rychle a jak kvalitně na ně odpovídají živnostenské úřady. „Velmi mě to těší. Mám radost z toho, že se nám tento výzkum daří vyhrávat opakovaně. Je to důkazem, že tu máme kontinuitu vedení města a že město dělá maximum pro to, aby se tu byznysu a podnikatelské sféře dařilo. Nejen pro podnikatele města se stane aktuálně novinkou, že na webových stránkách bude z hlediska dostupnosti informací nově zaveden AI chatbot, který pomůže s vyhledáváním potřebných informací,“ říká primátor Pardubic Jan Nadrchal.

V České Třebové je hodně velkých firem, v Hlinsku zase živnostníků Stříbrná Česká Třebová se může pochlubit vysoce nadprůměrným počtem firem s více než 250 zaměstnanci v přepočtu na celkový počet firem. Ve městě je rovněž nadprůměrný počet dobíjecích stanic pro elektromobily v přepočtu na 1000 firem. V rámci Pardubického kraje nižší průměrná mzda může být lákadlem pro firmy, které například rozmýšlejí, kam umístit svoji výrobu. Radnice vynakládá nadprůměrné finanční prostředky zejména do oblasti kultury a do oblasti vzdělávání. Výborného výsledku dosáhlo město také v testu elektronické komunikace.

Stupně vítězů doplnilo Hlinsko, které se může pochlubit v rámci kraje vůbec nejvyšším počtem živnostníků v přepočtu na 1000 obyvatel. Město hodně investuje, alespoň o tom svědčí vysoce nadprůměrný podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích města. Peníze směřují nadprůměrně především do oblasti veřejné dopravy a do oblasti sociální péče. Radnice se snaží o otevřený přístup, což dokládá v regionu vůbec nejvyšší počet úředních hodin, během nichž si mohou podnikatelé, ale nejen oni, vyřídit vše potřebné.

 ***

Srovnávací výzkum Město pro byznys již osmnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice. Detailnímu zkoumání jsou podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností. Analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí po datové stránce, dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií, podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. V rámci výzkumu jsou shrnuty všechny důležité informace a statistická data, která dále rozvíjejí diskuzi o vývoji podnikatelského prostředí v ČR. Pořadí se vyhodnocuje za jednotlivé kraje a také za celou republiku. Vyhlašovatelem výzkumu je týdeník Ekonom. Zpracovatelem ratingu je CRIF.

Můžeme posoudit jaké bylo hodnocení města Česká Třebová v minulosti -  v roce 2013 - 2022  ZDE. Nejstarší hodnocení mám z roku 2010 ZDE. Tehdy se ještě dávaly také číselné hodnoty...

---